Během covidových sezón jsme si zvykli na nepředvídatelnou smršť opatření a zákazů, lišících se země od země, místo od místa. Schopnost improvizovat a spontánně využívat příležitostí k lyžování se bude hodit i v době chaosu na energetickém trhu. Možná žádné krizové scénáře nenastanou a zimní dovolené proběhnou přesně podle plánu, jisté to ovšem bohužel ani zdaleka není.
V průměru bude potřeba si na lyžování oproti letošku připlatit aspoň 10 %, což odpovídá předpokládanému zdražení skipasů či ubytování. Náklady na dopravu vzrostou nejspíš ještě více.
Česko
Kromě toho, že by se podle nové vyhlášky měla v zájmu úspor každá místnost, kancelář či úřad vytápět na jinou teplotu, toho o zimní sezóně v Česku zatím moc nevíme. Vláda uklidňuje, odborníci mudrují a média se snaží každou hrozbu co nejvíce "vydojit". Můžeme jen doufat, že zodpovědní činitelé budou v případě nutnosti jednat rozvážně a že lyžování nesemelou rádoby rozhodná řešení, podobně jako v covidu.
Rakousko
Bude se zdražovat, a to více než "kosmeticky". Celková inflace je v Rakousku sice poloviční než u nás, energie ale zdražují raketově i tam. Ceny skipasů se každopádně zvýší o více než jedno dvě eura na den, jak bylo zvykem v minulých letech - očekávat lze zhruba o 10 %, většímu zdražení bude bránit obava z přílišného odrazení návštěvníků.
Kratší sezóna s méně a užšími sjezdovkami?
V lyžařském areálu Planai ve Schladmingu, kde stál dospělý denní skipas v minulé sezóně 60,5 eura, chtějí letos cenu udržet pod 70 eury. Nadto ale mají připraven plán úspor, čítající téměř 50 bodů. Počítá se s méně intenzivním zasněžováním i úpravou, čehož výsledkem budou pravděpodobně užší sjezdovky, kratší lyžařská sezóna nebo třeba i kratší provoz lanovek, kdy místo od 8.15 by se třeba roztáčely až v 8.45 hodin. A Planai je přitom prémiové středisko, téměř každoročně mohutně investující do svého rozvoje. Mnoha malým areálům se možná nevyplatí ani otevřít.
V Nassfeldu ještě nechtějí konkrétními úsporami "strašit", jen připomínají, že v únoru 2021 platili za 1 megawatthodinu elektřiny 39 euro, přičemž aktuální cena je 270 eur. V běžné zimní sezóně spotřebují asi 9 000 MWh, tedy jen na elektřině by museli připlatit 2 miliony eur. Věří, že nakonec si lyžařská střediska v Korutanech zajistí cenu okolo 170 eur / MWh, podobně jako střediska v Salcbursku, kde by měli platit 140 eur / MWh.
Zároveň rakouští provozovatelé doufají, že energetická krize a nutnost úspor nedospějí až k nuceným uzávěrám lyžařských středisek, která nejsou součástí tzv. kritické infrastruktury, anebo k jejich výrazně omezenému provozu, např. bez turistů, jen pro místní obyvatele. Bohužel precedens z doby pandemie již existuje.
Klíčová bude situace v listopadu, kdy se spouští zasněžování. Vzhledem k tomu, že děla běží především v noci, kdy "spí" průmysl a elektřiny je obecně nadbytek, neměl by to snad být neřešitelný problém.
Itálie
Zdražování se nevyhne ani Itálii - jednotlivá střediska zatím ceníky aktualizují pomaleji než obvykle, ale třeba na Kronplatzu přijde v hlavní sezóně dospělý denní skipas na 69 eur oproti 62 eur letos. V případě bouřlivého růstu cen energií se mohou ceny měnit i v průběhu sezóny.
O omezování provozu se nemluví, možná i díky tomu, že horské provincie jsou zřejmě energeticky soběstačné. Například Jižní Tyrolsko vyrobí téměř dvojnásobek elektřiny, než spotřebuje, byť přebytek se týká hlavně letního období, kdy naplno pracují vodní elektrárny, zajišťující prakticky veškerou produkci.
Švýcarsko
V zemi, kde nebylo lyžování covidovými opatřeními prakticky dotčeno, připravují čtyřstupňový plán energetických úspor, přičemž provoz lyžařských středisek by byl pravděpodobně dotčen již ve druhém stupni (první stupeň spočívá prakticky jen v apelu k šetření). Není zřejmé, jestli by to znamenalo třeba zákaz zasněžování nebo přímo omezení provozu lanovek a vleků. I když by celoplošná uzávěra lyžařských středisek ve Švýcarsku nastat neměla, konkrétní vyhlídky jsou krajně nejisté.
Situace využívají i ekologičtí aktivisté, kteří zasněžování sjezdovek považují za "zhýralost" škodící přírodě a nejraději by energetickou paniku využili jako záminku k zákazu zasněžování.
Provozovatelé lanovek a vleků přitom upozorňují, že dohromady nespotřebují ani 1 % elektřiny ve Švýcarsku, a tedy že případné uzávěry by se projevily spíš nežádoucími ekonomickými dopady než významnou úsporou energií.
Švýcarsko nemá žádné podzemní zásobníky plynu, navíc v zimě musí importovat také elektřinu, a tak by v případě výpadku bylo závislé na evropské solidaritě.
