Na všechny otázky týkající se lyžařského provozu ještě nelze momentálně spolehlivě odpovědět, nicméně některá fakta jsou již jasná.
Zaprvé, většina lyžařských areálů v Česku má zájem být v provozu, i když situace pro ně není pohodlná a výsledkem nakonec ani nemusí být zisk. Chtějí tedy provozovatelé lyžařům hlavně udělat radost? Určitě také, ale jde samozřejmě především o kontinuitu, o pracovníky, o symbiózu a fungování všech navazujících služeb jako hotely, restaurace a jiné provozy se všemi jejich subdodavateli (je prokázáno, že 1 Kč utracená za skipas generuje dalších 6 korun utracených za jiné služby) a v důsledku o minimalizaci celkových ztrát. Je totiž jasné, že zvýšené náklady nebudou vždy 1:1 přenesené na zákazníky-lyžaře, i kvůli domácí či zahraniční konkurenci. Ještě víc než kdy jindy budou letos ekonomické podmínky areálů - mezi nimi navzájem, a to v Česku i v Alpách - velmi různorodé.
Cena elektřiny bude i se stropem více než dvojnásobná
Podle průzkumu Asociace horských středisek (AHS ČR) má odhadem pětina českých areálů již elektřinu zajištěnou i pro rok 2023, další pětina pak zčásti. Nadpoloviční většinu tedy nákup elektřiny teprve čeká. V loňské sezóně činila průměrná cena 1 MWh silové elektřiny (bez dalších poplatků za distribuci ap.) u osloveného vzorku středisek zhruba 2 000 Kč. Průměrná cena již nasmlouvané elektřiny areálů pro rok 2023 je více než 5 000 Kč, tedy dvouapůlnásobná. Pro srovnání, aktuálně si lze zajistit 1 MWh za cenu přes 12 000 Kč, tedy šestinásobek loňské, což by v podstatě vylučovalo běžné fungování areálů (anebo za ceny skipasů jako z Jupiteru).
Náklady areálů tvoří v průměru z 20 % elektřina
Velmi různorodá je i spotřeba elektřiny v jednotlivých areálech, resp. její podíl na celkových nákladech - pohybuje se řádově od 10 do 40 %, v průměru pak činí okolo 20 %. Z toho lze dovodit, jak se zvýšené náklady na elektřinu - počítejme dvoj- až trojnásobné - promítnou do celkových nákladů, a tedy potenciálně do ceny skipasu.
Každý zdraží jinak
Zdražení skipasů v českých areálech je tedy jisté, z mnoha důvodů ale nebude plošně stejné - některé zdražovaly výrazně již v minulé sezóně, náklady jednotlivých areálů mají rozdílnou strukturu a samozřejmě je nutné zohlednit i to, co si návštěvníci budou moci dovolit - nebo budou ochotni - zaplatit. Stejné otázky řeší samozřejmě i zahraniční lyžařská střediska, přičemž vstupní podmínky a podpora státu nejsou jednotné a srovnatelné.
Malé a střední areály využijí cenového stropu, velké na řešení čekají
V českých poměrech dosáhne zhruba třetina areálů (měřeno jejich tržním podílem, jde o cca 200 "malých" areálů) na již vyhlášenou podporu pro maloodběratele, tedy tzv. zastropování cen. Necelá polovina areálů patří do kategorie malých a středních odběratelů elektřiny, pro něž se již podpora připravuje a bude nejspíš obdobná. Několik největších areálů, ovšem s téměř třetinovým tržním podílem, pak čelí nejistější situaci, protože již spadají mezi velkoodběratele, přičemž cestovní ruch zatím nepatří mezi preferovaně podporovaná odvětví ekonomiky.
