Vyrábět sníh uprostřed babího léta laicky opravdu nepůsobí ani ekonomicky, natož ekologicky, ale to jen na první pohled. Systém Snowfactory není klasickým sněžným dělem, nýbrž kontejnerem, který produkuje jakýsi drcený led. Ten se postupně stříká na hromadu a až přijde čas, rozhrne se jako odolný podklad sjezdovky, na kterém se už pak lépe udrží přírodní či konvenčně vyrobený technický sníh. Spotřeba energie na jednotku sněhu ze Snowfactory je podle podmínek zhruba pětinásobná oproti tradičnímu zasněžování. Je to tedy docela pěkný žrout elektřiny. V případě nízko položeného areálu, jakým Ještěd je, ale může tato prvotní zásoba sněhu rozhodnout o tom, zda se vůbec rozběhne sezóna. Pokud se totiž v sezóně nelyžuje, vyletí pomyslně do vzduchu mnoho jiných nákladů, souvisejících s provozem areálu, a nebudou ani příjmy. V tomto ohledu už se draze vyrobený sníh může náramně vyplatit. A proč musí chrlič ledu běžet už v říjnu? Jeho výrobní kapacita je nízká, na přípravu sjezdovky tedy potřebuje několik týdnů. V hromadách přitom už led-sníh v podzimním počasí dramaticky neodtává. Ještěd navíc v tomto není úplným průkopníkem, v předchozích letech takové hospodaření se sněhem úspěšně prověřil středočeský Monínec.
Jenže letos je krize a elektřina je vzácná, takže plýtvat ji pro kratochvíli lyžařů je pro mnoho lidí fuj. Stejně jako bylo lyžování fuj, když byl covid, a lyžaři ho chtěli šířit na čerstvém vzduchu po horách. Potud je to naprosto pochopitelné - já třeba nemám rád fotbal nebo ohňostroje, jiný nemá rád lyžování. Pochopit se dají i obavy, že v tom ještědském sněhu je určitě tuna chemie - od toho je osvěta, která vysvětlí, že není.
Ano, osvěta. Místo toho se spíš dočteme, že se na Ještědu prostě zbláznili - za všechny jsem si vybral glosu Jaká krize? Lyžovat se musí, a basta (Seznamzpravy.cz). Vašnosta autor nám připomíná, že je inflace a krize a že bude ještě hůř. I premiér pléduje za hospodárné využití energií. Nakonec do toho přimíchá ještě Evropu a lidi, kteří si ze solidarity vypínají topení, aby lyžař ze studu dostal chuť svým náčiním spíš zatopit než je v zimě vytáhnout na svah. No, nebylo by rozumnější výjimečně (po kolikáté za sebou?) sezónu oželet nebo ji aspoň nechat na přírodě?
Když už ale má někdo chuť moralizovat, nebylo by zodpovědnější zjistit, že ten kontejner má příkon třeba jako tři lyžařské vleky, že si areál kupuje elektřinu za spotové ceny ze svého soukromého kapitálu nebo že sníh na sjezdovce je podmínkou pro to, aby fungovala veškerá na turismus navazující ekonomika daného regionu? A ještě raději bych se dočetl, co jsou ti opravdu největší žrouti elektřiny, nebo třeba ti nejméně nápadní. Je pravda, že největší potenciál ke snížení energetické náročnosti má potravinářský průmysl, a to až 32 % (Enviweb)? Nebo že kdyby každý Francouz smazal 50 e-mailů, ušetřilo by se půl dne spotřeby elektřiny v celé Paříži? Úschova či posílání zbytečných e-mailů zahlcuje datová úložiště, jejichž chlazení je prokazatelně gigantický konzument elektřiny. A to nemluvím o údržbě fotbalových trávníků (co takhle nechat fotbal na přírodě a hrát jen, když tráva sama vyroste?)...
Na závěr zmíněné glosy se ale aspoň vytasí relevantní argument - snad nebude provozovatel areálu na Ještědu, pan Rattaj, požadovat dotace a úlevy, když tak ošklivě zasněžuje... Je fakt, že pan Rattaj je jistě tvrdý podnikatel, ovšem do toho není třeba plést zasněžování, které je základem obživy areálu.
Každopádně jedno se musí nechat - v zájmu lyžařů určitě není, aby se stali symbolem zhýralých popíračů energetických problémů, takže zasněžovat ano, ale raději bez zbytečně jitřivé pozornosti.