Po horkém létě, které decimovalo alpské ledovce, přišel v Evropě sněhově chudý a poměrně teplý podzim, až se na přelomu listopadu a prosince konečně ochladilo a napadl i sníh. V polovině prosince vládla téměř pohádková atmosféra v českých nížinách i na našich horách a samozřejmě v Alpách. Poměrně slabou vrstvu sněhu však zlikvidoval tradiční vánoční jet stream, který neobvykle silnou oblevu prodloužil až dodnes.
Plný provoz díky zásobám technického sněhu
Lyžařské areály - doma i v zahraničí - přitom mrazivé období z počátku prosince dokázaly využít k zasněžení podstatné části sjezdovek a v závislosti na sněhových zásobách nabízejí více či méně omezený provoz. V Česku se lyžuje zhruba na čtvrtině sjezdovek (ještě o Vánocích to byla téměř polovina), ve Francii a Švýcarsku přibližně na polovině tamních sjezdovek, v Rakousku na dvou třetinách a v Itálii dokonce na třech čtvrtinách značených tratí. Lyžuje se i v Chotouni u Prahy nebo na Monínci, tedy v areálech v nehorské nadmořské výšce - samozřejmě jen díky zasněžování. Dolní Morava v Králickém Sněžníku má otevřené dokonce všechny své sjezdovky.
Alpy bez přírodního sněhu až do dvou tisíc
Pravidelně rolbované sjezdovky s dostatečnou vrstvou pevného technického sněhu vytvoří rezistentní podložku, která odolá i oblevám, jako je ta současná. Při vysokém (vánočním a novoročním) zatížení lyžaři se pak samozřejmě během dne podle podmínek obnaží do zledovatělých ploch nebo se změklý sníh nahrne do boulí, pokud je však lyžařů na svahu málo, umí nabídnout i překvapivě slušné svezení. Slunce na přelomu roku zdaleka nemá takovou sílu jako na jaře, a tak vyšší denní teploty za předpokladu nočního mrazu neznamenají takovou pohromu. Likvidátorem sněhu je především déšť a ještě více snad teplý vítr, kvůli nimž zmizel prakticky veškerý přírodní sníh z českých hor a z velké části Alp až do výšky okolo 2 000 m n. m.
Mnohá města i horská střediska v Evropě zaznamenaly rekordní teploty, velmi neobvyklý je i pohled na téměř sytě zelená alpská údolí, kde tráva ani nezhnědla mrazem. Na mnoha místech se lyžaři cítí jako při posledním lyžování na konci sezóny.
Pohled na jižní svahy rakouského Saalbachu v současnosti...
... před dvěma týdny...
... a o dva roky dříve (polovina prosince 2020)
Dolomity mají více sněhu
V žádném případě to však neznamená, že takto jarně a zničeně vypadají všechna lyžařská střediska v Evropě. Podmínky jsou mimořádně rozmanité - v závislosti na nadmořské výšce, zásobách technického sněhu, předchozí přírodní sněhové nadílce, zalidněnosti, ... Třeba v Dolomitech nepanovalo tak teplé počasí jako na severní straně Alp, kde často řádil fén, navíc v prosinci dostaly větší přirozený příděl sněhu, takže podmínky tam jsou lyžařsky i pohledově velmi dobré. Dokonce působí zimněji než v některých předchozích letech. Kdo hledá, najde, jen je to v současnosti náročnější a je vhodné sledovat reporty s důvěryhodnými zkušenostmi.
Takto vypadají svahy v italské Alta Badii začátkem ledna
2023...
... a takto vypadaly před 6 lety...
Média neodolávají touze šokovat
Nevábné lyžařské podmínky a v některých ohledech i skutečně rekordně nepříznivé parametry samozřejmě svádějí k tomu, aby média mohla odhalovat zdánlivou apokalypsu nedozírných rozměrů. „Můžeme to považovat za nejextrémnější událost v evropské historii,“ cituje například Seznam. „Neobvykle teplá zima udělala čáru přes rozpočet i francouzským vlekařům. Podle serveru Independent musela kvůli nedostatku sněhu polovina tamních skiareálů zavřít,“ informují velmi nepřesně Novinky. Česká televize situace využila k varování, že „Alpy mohou přijít o lyžování“. Titulkář na iDNES.cz pak konstatuje, že „evropská lyžařská střediska zavírají“. V textu se přitom omílá převzatý a ojedinělý případ méně významného švýcarského střediska Splügen, kde se rozhodli přerušit provoz.
Že je však potřeba si zprávy "filtrovat" od přirozené snahy médií šokovat a strašit, není nic nového. Koneckonců i na sklonku roku 2015 Česká televize neopomněla připomenout, že „pamětníci hovoří o nejhorším prosinci, jaký lyžařská střediska pamatují“. Lyžařsky výtečná období se bohužel střídají s těmi nepříznivými, dokonce častěji, než by si lyžaři přáli, díky možnostem cestování si však vždy lze najít i lepší podmínky.
Naději nyní skýtá také předpovídaný vývoj počasí, které alespoň do vyšších horských poloh přinese trvalejší ochlazení a něco nového sněhu.