Tipy SNOW tour 2022/23: Lienz – tajný tip východního Tyrolska

SNOW tour 2023 - Lienz.mp4 from SNOW.cz on Vimeo.

Východotyrolské město Lienz leží ve východním Tyrolsku a přímo a kromě slunečného podnebí nabízí i výhled na zdejší (Lienzské) Dolomity. Nad Lienzem se zdvihají dva kopce, a i když mají oba trochu jinou tvář, jedno mají společné - milou a nekomerční atmosféru, jako byste byli u někoho doma.

Zetterfeld

Areál Zettersfel je větší a prosluněnější. Sice jeho provozní doba začíná až v 9 hodin, není ale výjimkou, když vás do dlouhé kabinkové lanovky vyrážející přímo z okraje města Lienz pustí už v 8.45. Pak už se vyhoupnete do komorního ráje přehledných sjezdovek s pohodovým profilem, které zejména takto po ránu patří opravdu jen vám.

Zettersfeld mě mile překvapil nejen poloprázdnými sjezdovkami, ale také jejich parametry. Sjezdovky tu nejsou nijak extrémně prudké, ale zároveň díky kompaktnosti areálu se tu nemusíte „otravovat“ s nějakými dlouhými přejezdy či traverzy. Většina sjezdovek nabídne příjemný sklon, který je pro milovníky carvového oblouku tím pravým.

Na Zettersfeldu převažují červené sjezdovky, jen jeden kratší hang je černý, zbytek tvoří pár modrých tratí. Osobně jsem si tu oblíbila hned několik sjezdovek, úplně nejlépe se mi ale oblouky vykružovaly na červené sjezdovce 8a, která je minimálně členitá a zhruba v prostřední části nabídne dlouhý carvovací koridor olemovaný lesem, kde naberete sice vyšší rychlosti, ale dostatek prostoru a přehlednosti vás nechá vyžezávat ty nejsportovnější oblouky.

Kdo by chtěl trochu víc členitosti a rozmanitosti, mohla by se mu líbit červená sjezdovka č. 4, která se spouští z vrcholu Steinermandl (2 214 m) a protáhne vás po úvodním slalomáku, následně zavleče do esíčka, trochu zvolní a na závěr naservíruje parádní carvovací pláničku až do cíle. Tuhle trať jsme si po ránu dali několikrát po sobě.

Tím, že je tu drtivá většina sjezdovek přehledných a pozvolných, se sem klidně dá vyrazit i s menšími dětmi. Těm nejméně zkušeným se bude líbit ve spodní okrajové části areálu podél sedačkové lanovky Wartschenbrunn, kde se na širokém mírném svahu rozprostírá dětský lyžařský park s jednoduchým slalomem, podjezdovými brankami a dokonce i kratší kraťoučká trať s terénními vlnami.

Na sluníčko tu samozřejmě nejsou natočené jen sjezdovky, ale také horské restaurace s teráskami. My si vybrali restauraci Mecki´s, které se tu lidově říká „U Koziček“. Restaurace leží u spodní části modré sjezdovky č. 8 a její terasa je orientovaná přímo na sluníčko a na výhled na Lienzské dolomity.

V Meki´s nabízí tradiční rakouskou kuchyni jako je silný vývar s poctivými tyrolskými knedlíky (6,90 eur), vídeňský řízek (16,20 eur) nebo východotyrolské pirohy (13,10 eur). Velké pivo tu vyjde na nějaká 4 eura a aperol spritz na 5,70 eur.

Hochstein

Druhým kopcem, na který vám platí stejný skipas, je Hochstein, který je sice oproti Zettersfeldu menší, ale jeho sjezdovky jsou o to delší, protože spadají přímo až do údolí k městu Lienz. Zalesněný Hochstein sice na první pohled moc „alpsky“ nepůsobí, o víc vás tu možná překvapí sportovně laděné sjezdovky, dokonce až světového formátu.

Na sjezdovce č. 7 v nejspodnější části střediska se tu jezdí Světový pohár žen ve slalomu a obřím slalomu. Naposledy se tu konal v roce 2021 a tehdejším vítězstvím ve slalomu se mohla pyšnit Petra Vlhová. Mně se tu však ještě o něco víc líbí černá sjezdovka č. 3, na kterou vás sice v prostřední části kopce vyváží takřka retro dvousedačka, takže si chvíli posedíte, odměnou je ale jedna z nejpřehlednějších a nejhezčích černých, co jsem v Rakousku kdy jela.

Pokud by někdy měla vzniknout poezie na nějaké lyžařské středisko, pravděpodobně by to byl Hochstein a jeho nejvrchnější část. Extrémně dlouhý kotvový vlek, prázdné sjezdovky a ticho všude kolem dodávají na pocitu, že se tu zastavil čas. Mít krásnou dlouhou červenou sjezdovku jen sám pro sebe, je touha každého sportovního lyžaře a ta se vám tu splní pravděpodobně i o víkendu. Zajímavostí je, že v této horní části areálu se technicky nezasněžuje, takže tu lyžujete jen a pouze na přírodním sněhu.

I když je Hochstein místem hlavně pro lyžaře-sportovce, najde se tu zhruba v půlce kopce cvičný plácek i pro děti. Do tohoto místa se děti dostanou tzv. telemixem, tedy mohou volit mezi sedačkovou nebo kabinkovou lanovkou a pak už jen na nich, jestli chtějí pilovat oblouky na mírné sjezdovce nebo mezi slalomovými zvířaty v oploceném parku.

Horská hospoda s prosluněnou teráskou se najde i na Hochsteinu, a to přímo u výstupu dvousedačkové lanovky v pomyslném druhém patře areálu. Také tady se servíruje regionální kuchyně a my si tu pochutnali na tradičním tyrolském gröstlu, což jsou na pánvi opečené brambory s kousky vepřového masa navrch zdobené volským okem.

Na Hochsteinu u výstupu dvousedačkové lanovky najdete také sáňkařkou dráhu Schlossberg, která je 6,5 km dlouhá a končí až dole v údolí. Na horské výhledy je sice dráha díky zalesněnému Hochsteinu trochu skoupá, profilem jde ale o velmi příjemnou trať, která není ani příliš prudká, ani rovinatá. Občas nám rakouské sáňkařské dráhy přijdou zbytečně rychlé a je na nich potřeba hodně brzdit, tahle akorátní dráha umožňuje ale pohodové, leč stále svižné svezení a občas vykoukne i nějaké to panorama.

Lienz v kostce:

V Lienzu jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami KOMPERDELL, v oblečení REHALL a v helmách a brýlích SMITH.