Lienz – flowtraily a rodinné atrakce v srdci Lienzských Dolomit

BIKE tour 2023 - Lienz from SNOW.cz on Vimeo.

Zatímco v zimě je rušnějším areálem Zettersfeld a vedlejší Hochstein je komornější, v létě si areály role prohodí. V Zettersfeldu lanovka vyváží pouze turisty, a tak je tamní horská příroda takřka privátní záležitostí. To Hochstein, který v zimě už několikrát hostil Světový pohár v lyžování, vyveze na kopec i bikery s kolem, a to mimo jiné i kvůli tomu, že hostí velmi solidní bikepark. Zároveň je Hochstein centrum rodinného vyžití, které zahrnuje největší lanový park v Tyrolsku nebo i jednu z nejdelších bobových drah v Alpách. I tak ale i v případě Hochsteinu můžeme mluvit o příjemné „domácké“ atmosféře bez davů, což nám bylo celkově na Lienzu velmi sympatické – nikde se nestojí fronty, v horské hospůdce si vždy sednete a na trailech nejste ve stresu, že vám někdo skočí za krk.

Nás na Hochsteinu samozřejmě nejvíc zaujal bikepark Lienz, který čítá dohromady čtyři traily a od loňského roku spadá bikepark do Gravity Card, která sdružuje nejlepší bikeparky v Evropě. Hochstein má dvě patra a zatímco do prvního patra na Moosalm (1000 m n. m.) vás vyveze telemix, tedy lanovka kombinující sedačky a kabinky, do druhého patra na Stern Alm (1 505 m n. m.) vede ortodoxní dvousedačka, na které se v létě sedí po jednom. Vzhledem k prudkému sklonu kopce a závěrečným panoramatům je ale už jen jízda na této lanovce skoro zážitek sám o sobě.

Z druhého patra do prvního, tedy ze Stern Alm na Moosalm vedou dva traily – červený „Peter Sagan“ a černý „Welcome to the Jungle Line“, na které dále z Moosalm navazuje modrý Family Flow a středně obtížný Alban Lakata Trail. Celkem tedy bikepark nabídne 12 km singletrailů, které bych zařadila spíš k těm vlídnějším vůči širší bikové veřejnosti, takže sem můžete zavítat klidně i s méně zkušenými bikery či bikerkami a klidně i s dětmi.

Jako správní bratři jsme jako první vyrazili na trail Peter Sagan, který startuje na zmíněném Stern Alm (1 505 m n. m.) a měří poctivé 4 km. Jde o princip oblíbeného vyhlazeného flowtrailu bez technických překážek, tedy nenarazíte tu na žádné kameny ani kořeny, jen se tu necháváte unášet klopenými zatáčkami v plynulém rytmu a v horní pasáži se můžete i cestou pokochat výhledy na Lienzské dolomity.

V letáčku je trail charakterizovaný jako „jumpline“, takže jsou tu vystavěné různě velké skoky od lavic po dvojáky, zpravidla se ale dají v pohodě přejet či objet. Celkově se ale dá říct, že je trail puštěný „do rychla“, takže zkušenější biker si tu docela solidně polítá. Já osobně jsem si skočila dohromady tak na dvou třetinách skoků, zbylé na mě byly příliš velké, nicméně daly se v pohodě přejet nebo „propružit“.

Po nějaké chvíli jízdy na trailu Peter Sagan narazíte na kulatou dřevěnou ceduli značící obtížná černý trail „Welcome to the Jungle Line“. Na tomto trailu si smlsnou milovníci přírodní techniky, protože poměrně prudká lajna je tu propletená kořeny křížem krážem. Trail je dlouhý 1 km a jelikož jste na něm hodně „na rukách“ a není tu moc odpočinkových zón, tak je dlouhý až až. Pořád ale nejde o nějakou nejetelnou sjezdovou trať, na kterou byste potřebovali vyšší zdvihy, ale jde o trail, který se dá sjet i s běžným trailovým kolem a do jisté míry se dá označit i za hravý. Zkušenosti jsou ale potřeba.

Z druhého patra se pak spouští červeno černý trail Alban Lakata, který bych hodila do jednoho pytle k flowtrailům, akorát že tento trail už není tak vyhlazený a kombinuje klopené zatáčky s občasnými kameny a kořeny. Ze všech čtyř trailů mě ale tento oslovil nejméně, snad kvůli některým hluchým úsekům, které ostatní traily prakticky nemají. Víc mě tedy ve druhém patře zaujal modrý trail Flow Family, který splňuje definici flowtrailu jak v jeho plynulosti, tak v jeho pozvolném klesání. Tento trail má 4 km a klidně na něj můžete vzít i malé děti, na druhou stranu i tady se najde pár menších i větších skoků, takže i modrý trail se tu zavděčí zkušeným bikerům.

Hochstein, konkrétně tedy Moosalm nabídne i další rodinné aktivity a vyžití pro děti tu je opravdu pestré. Na první pohled nás tu hned u výstupu lanovky zaujala tzv. Streichelzoo, tedy v doslovném překladu „hladící zoo“, kdy můžete vejít přímo do ohrady za zvířátky a pohladit si je. Za dvě eura si můžete zakoupit pytlík s krmením a zvířátka i sami nakrmit, počítejte ale s tím, že jakmile budete mít pytlík v ruce, půjdou po vás takové kozičky jako slepice po flusu. A ano, slepice tu jsou taky…

V zoo dále najdete ovečky, poníky, kachny, kuřátka, páva a dokonce vám tu i vyndají z klece morčátko nebo králíčka a můžete si je chovat a hladit. Celkově je zoo pro děti velmi hezky uzpůsobená, takže malí kluci si tu můžou hrát například s bagrem nebo jít dál na malý kopeček na klouzačky a prolézačky. Vstup do zoo je zdarma, u vrátek ovšem můžete dobrovolně přispět na provoz této minizoo.

Hned vedle minizoo se rozprostírá Adventure minigolf, který skoro vypadá, že je vytržený z animované pohádky. Jde o minigolf s nejrůznějšími překážkami, jako jsou tunýlky nebo terénní nerovnosti. Jednou z překážek je dokonce i maketa zámku Bruck, který je pro Lienz charakteristický a leží přímo pod Hochsteinem. Adventure minigolf je 14 ti jamkový a je v provozu každý den od 9:30 do 17 hod. Na nějakou golfovou etiketu se tu nehraje a děti to hrají s prarodiči jak jen nejlépe můžou.

Současně se jen pár metrů od minizoo a minigolfu rozprostírá také lanový park, který je největším lanovým parkem v Tyrolsku. Park nabídne až 18 různě obtížných okruhů, které se proplétají mezi stromy ve výšce od 0,5 do 20 metrů. Dohromady tu napočítáte 36 zipline a 10 XXL zipline, které jsou dlouhé 200 m. Vyzkoušet se tu dá i volný pád z výšky 10 metrů a nejrůznější překážky, ze kterých mi osobně přecházel zrak. Park jsme si osobně projít nestihli, ale rádi se sem příští rok vrátíme a vyhradíme si na něj minimálně půl dne.

Co mě ale ještě v lanovém parku zaujalo, byl speciální „Kidspark, tedy nízký lanový okruh určený dětem od 2 do 5 let. V době naší návštěvy jsme v Kidsparku mohli vidět lézt pár malinkých dětí, které rozhodně měly můj obdiv, protože já si nejsem jistá, jestli jsem v jejich věku vůbec uměla chodit rovně. Každopádně tento nápad se mi hodně líbil i kvůli tomu, že se dětem zpevní svaly, potrénují balanc i koncentraci. Nejvíc tu děti pak bavilo dřevěné autíčko zavěšené na lanech.

Třešinkou na dortu všech rodinných aktivit na Hochsteinu je bobová dráha Osttirodler, která startuje také na Stern Alm a v délce 2,7 se kroutí dolů k Lienzu, čímž se řadí mezi nejdelší bobové dráhy v Alpách. Na bobovce frčíte rychlostí až 40 km/h a zatímco se v horní části bobovky můžete kochat lesními scenériemi, druhá část trati nabídne i výhled přímo na město Lienz. Nemusím asi zdůrazňovat, že čím víc dokážete na dráze nebrzdit, tím větší adrenalin si na ni užijete. Dá se na ni ale samozřejmě jet i poklidnou bržděnou jízdou, a to klidně i ve dvou.

Na obhlídku jsme se vydali i do vedlejšího areálu Zettersfeld, kde je v létě v provozu páteřní kabinková lanovka na Zettersfeld centrum (1 812 m n. m.) a návazná sedačková lanovka vedoucí na Steinermandl do výšky 2 214 m n. m., takže turistům ušetří spoustu výškových metrů a vyvezou je rovnou do horských výšin, odkud vedou jak pohodové okruhy pro celé rodiny, tak i panoramatické hřebenovky nebo poctivá vysokohorská turistika využívající i via ferraty.

My jsme se od výstupu lanovky na Steinermandlu vydali za jezery Neualpseen (2 438 m n. m.), u kterých nám rozcestník sliboval zhruba 1 hod chůze. Abychom nešli stejnou cestu tam i zpátky, zvolili jsme přístup po horské pěšince vedoucí těsně kolem vrcholu Goisele (2 433 m n. m.), takže jsme k jezerům přišli ze zadní strany. Pokud půjdete na jezera, tak tuhle pěšinku určitě doporučujeme, protože na rozdíl od spodní cesty je hřebenová a umožní výhled na obě strany. Neualpseen pak představuje několik jezer a jezírek různě roztroušených do obrazců, které mě osobně připomínaly lidské plíce.

Od jezer jsme to zpátky k lanovce vzali zmíněnou spodní cestou, která zas nabídla trochu jiné přírodní scenérie. Trošku jsme litovali, že jsme sebou neměli úvazy, protože přímo nad jezery by měla vést poměrně jednoduchá ferrata zvaná Sattelköpfe – další bod do seznamu na příště. Celkově okruh měří příjemných 6 km, pěšinka je sice spíš horského rázu, ale uměla bych si klidně představit, že ji v pohodě zvládne i důchodce. Nám okruh celkově zabral něco kolem tří hodin. Na další tipy na pěší túry se můžete podívat tady.

I když je Zettersfeld spíš poklidnější, i tady se najde něco pro rodinky s dětmi klidně jako odměna za zvládnutý výlet. U výstupu kabinkové lanovky si za 6 eur můžete zapůjčit golfové hole s míčkem a vydat se do Familienparku, který představuje další formu dobrodružného minigolfu s patnácti zastávkami. Hra zabere kolem hodinky a půl a cestou se děti zabaví i na různých houpačkách či prolézačkách.

Samozřejmě stejně jako jinde v Alpách, ani tady nechybí horské hospůdky s teráskami podávající převážně tradiční rakouskou kuchyni, jako je vídeňský řízek (cca 19 eur), schlutzkrapfen se salátem (cca 13 eur), což jsou plněné taštičky mletým masem polité máslem, nebo námi oblíbený Tiroler Gröstl (cca 15 eur), tedy brambory s nakrájeným hovězím masem a volským okem navrch. My jsme v rámci bikeparkového ježdění vyzkoušeli hospůdku Stern Alm, která nás mile potěšila tím, že vařila i po skončení provozu lanovky, tedy do 18 hod (poslední lanovka jede nahoru v 16:30).

I když jsme v Lienzu pobyli několik dní, zdaleka jsme nestihli všechno. Okolí tu dále nabízí několik ferrat, pět z nich je dokonce vedeno soutěskou Wasserschaupfad, kde se dá po visutém chodníku procházet i bez úvazů a v neposlední řadě je v Lienzu díky divokým řekám Dráva a Isel populární i rafting, takže dobrodruzi by se tu taky nudit neměli. Na druhou stranu takový Moosalm na Hochsteinu si dovedu představit jako prima místo na trávení dovolené s dětmi, protože kromě všech „hochsteinských aktivit“ je na tomto místě i velký rodinný hotel, takže máte rodinný program servírovaný přímo pod nosem.

Lienz v kostce:

V Lienzu jsme reportovali v helmách a brýlích značky SMITH, s tlumením FOX, řetězem KMC a vložkami do kol TANNUS od firmy CYKLOŠVEC.