Začněme tím, co je patrné a nezpochybnitelné. Běžecké lyžování má všechny benefity jako každý jiný aerobní sport. Tedy zejména pozitivní vliv na srdeční činnost a fungování celé srdeční soustavy – tím předcházíme kardiovaskulárním chorobám. Aerobní sporty obecně také zlepšují fyzickou kondici, pálí kalorie a přispívají ke snižování tělesné hmotnosti. Vedle toho mají i žádoucí psychické efekty: uvolňují endrofiny, čímž zlepšují naši psychickou pohodu a snižují stres.

Výhody běžkování oproti běhu

Nulové rázy: Mnozí chodí pravidelně běhat – proč je ale lepší běžkovat? Při běžeckém lyžování nevznikají – oproti tradičnímu běhu – rázy vznikající při došlapu, které zatěžují klouby a celou kosterní soustavu. Mnoho fyzioterapeutů má za to, že běh může tělu dokonce více škodit než pomáhat, speciálně pokud sportovec nedisponuje správnou technikou běhu. Při běžkování se kloužeme, a tak se všem rázům vyhýbáme.

Zapojujeme celé tělo: Na rozdíl od běhu na suchu při běžeckém lyžování zapojujeme takřka celé tělo. Díky tomu, že používáme hole, zapojujeme paže, ramena a záda. Navíc se pohyb díky různým stylům (střídavý, dvojtakt, soupaž, sjezdy, odšlapy…) různě mění, a tedy se aktivuje více svalových skupin. Díky klouzání a nutnosti udržovat delikátní rovnováhu navíc pracuje (posiluje se) i tolik skloňované tělesné jádro (core). Jinými slovy posilujeme hluboký stabilizační systém, zádové a břišní svalstvo, bránici a svaly pánevního dna.

Běžkování místo balanční podložky: Potřeba udržovat rovnováhu trénuje nejen svaly, ale i mozek. Běžky tak do jisté míry – avšak mnohem přirozeněji – suplují balanční podložku: Zlepšujeme přenos informací z receptorů, rychlost reakce mozku a přesnost svalů.

Efektivní trénink srdce

Běžecké lyžování je vysoce efektivní trénink srdce a celé kardiovaskulární soustavy. O to víc, protože obvykle běháme za nízkých teplot, kdy se tělo musí vypořádat nejen s fyzickým výkonem, ale zároveň musí udržet tepelný komfort a ohřívat vdechovaný chladný vzduch. Je známo, že právě v zimě bývá nejvíce infarktů, mráz nutí tělo zužovat tepny a zvyšovat tlak, a proto více hrozí riziko ucpání cév. Při běžkování se právě tomuto riziku vystavujete, čímž se proto němu stáváte odolnějšími.

Běžkování má také často charakter turistiky. Na rozdíl od prostého běhu se nevydáváme pouze na kratší výběhy, ale spíše na delší, hodinové i celodenní túry. Tím zcela přirozeně nenásilně ozdravujeme všechny uvedené tělesné skupiny.

Recept na zdraví: souměrnost

Mnoho sportů – tenis, hokej, kanoistika… – zatěžuje tělo nesouměrně neboli jinak levou a pravou stranu. To následně vyžaduje náročnou kompenzaci. Nikoli běžecké lyžování – souměrnost je právě jeho velkou předností. Obzvlášť tedy mluvíme-li o klasickém stylu, tedy lyžování ve stopě a nikoli bruslení. Takové běžkování zatěžuje obě strany těla zcela rovnoměrně, takže nejenže nepodporuje, ale zároveň aktivně koriguje asymetrii těla způsobenou třeba asymetrickými sporty.

Ozdravte si záda!

Jeden osobní příklad: Dva roky nazpět jsem váhal, jestli vyrazit do závodu Jizerská 50. Trápila mě chronická bolest zad ze sedavého zaměstnání. Měl jsem plán, že pokud to nepůjde, nebudu se trápit, a prostě to vzdám. Vyjel jsem, šlo to, až někdy v poslední čtvrtině trati jsem zjistil, že mě záda přestala bolet. A nebolela ani druhý a dny následující. Ten dlouhý symetrický pohyb, pravidelný rytmus pohybu prohřátých svalů patrně uvolnil chronicky ztuhlé svalstvo! By to pro mě objev, který jsem, kdykoli to šlo, konzultoval s fyzioterapeuty. Potvrdili mi, že to je možné.

Fyzioterapeutický účinek běžeckého lyžování

A navíc mi jedna sportovní fyzioterapeutka přidala další argument, proč běžkovat: nutí nás do osově rovnoměrného tělesného postavení, jelikož stopa udržuje naše chodidla a potažmo další klouby neustále v přesně dopředné poloze. Jinými slovy, tělo stojí vždy kolmo na lyže, čímž se při pohybu korigují tělesné nepravidelnosti a odchylky kloubů od správných os, které při jiných sportech nepozorujeme a často ani netušíme. Nejde v tomto případě o pravidelné zatěžování svalů, o kterém jsme psali v odstavcích výše, ale korekci kosterních os těla. Klasické běžkování přirozeně vyrovnává jejich směry, a tedy má aktivní fyzioterapeutický vliv na lidské tělo.


Běžkování ještě zdravější

Ještě vyšší fyzioterapeutický účinek bude mít běžkování, pokud si porovnáte pozici chodidla v lyžařské botě. Chodidla jsou základem, výchozím bodem těla, jejich pozice má vliv na celý náš postoj. Chceme-li sportovat zdravě, je nezbytné, aby byla dodržena správná harmonie a správné osové postavení mezi všemi částmi lidského těla. Nestabilní chodidlo může vést k nadměrné rotaci kolen, což spouští sérii rizik a má vliv na celý zbytek těla (bolest kolen, zad, kyčlí, krku). Podporu a srovnání chodidla dosáhneme použitím sportovních anatomických vložek (například Sidas). Dělají se i individuální na míru přesně podle potřeb konkrétního sportovce, takovou vložkou pak zajistíte rovnováhu svalového řetězce a kostry a zabráníte tak bolestem a poškození kloubů.


Nejen fyzio-, ale i psychoterapie

O pozitivních účincích sportu bylo napsáno mnoho. Lyžování k tomu přidává hned několik nadstaveb. Pohybujeme se obvykle v přírodním prostředí hor, kde vedle zdravého vzduchu můžeme profitovat i z čistého a estetického prostředí – sám pobyt v přírodě má přeci léčivý potenciál.

Lyžování je navíc často sport pro celou rodinu, může mít i charakter tak trochu dobrodružství (objevujeme nová místa, hledáme trasu…), což vede ke sdílení zážitků a pozitivně utužuje vztahy – je to vlastně takový (nejen) rodinný teambuilding.