Článek vyšel v časopise SNOW 144 (únor 2023)

Cyklistický provoz v horských střediscích je na setrvalém vzestupu – dílem i proto, že rodiny stále víc vyhledávají rekreační aktivity v přírodě, a lyžařské oblasti, které jsou připraveny tohoto fenoménu využít, zaznamenávají ve svých letních bikeparcích růst účastnických čísel i tržeb.

Střediskový bikeparkový byznys prodléval v solidním růstovém trendu už před pandemickými časy, ale kritický covidový rok 2020 v řadě středisek rozmach ještě urychlil, když rodiče získali větší flexibilitu v práci a rodiny se pod tíhou pandemických restrikcí přikláněly k outdoorovému životnímu stylu.

„Růst byl fenomenální pro ta střediska, která své provozy přizpůsobila tomu, aby ho zachytila,“ míní Joey Carey, manažer bikeparku ve vermontském Killingtonu v covidovém období 2019 až 2021. Nyní Carey působí ve vermontském středisku Sugarbush, kde podle něj bikový provoz v uplynulé letní sezóně vzrostl o 30 procent.

Jezdci všech dovednostních úrovní, od expertů na profesionální úrovni přes začátečníky až po malé děti jezdící na odrážedlech, přijíždějí do horských středisek v posledních letech v rekordních počtech. Vzhledem k tomu, že začátečníci a středně pokročilí jezdci začínají tvořit většinu návštěvníků horskostřediskových bikeparků, mohou vyniknout ty lyžařské areály, které svedou aplikovat osvojené zimní taktiky výuky a zákaznické konverze i na své letní bikové programy.


(Foto: Facebook)

Správný terén

Dave Kelly, jenž s Čechoameričanem Tomem Procházkou spoluvlastní kanadskou společnost Gravity Logic zabývající se stavbou trailů a poradenstvím, pomáhal vytvořit jedny z prvních účelových sjezdových tratí v domovském Whistleru. Vzpomíná, jak si jeho tým na začátku vývoje parku uvědomil, že jeho převážně technická nabídka trailů je určena pouze pro nejužší okruh pokročilých zájemců: „Viděli jsme, jak se návštěvníci vracejí na kolech zpět z tras, jak jsou naštvaní a nespokojení se zážitkem.“

Jakmile tým Gravity Logic přidal více hladších, širokých sjezdů s mírnějším sklonem, Kelly si všiml, že zřetelně více zákazníků má své kolo pod kontrolou a méně se jich vrací vyděšených nebo zastrašených. „Růst návštěvnosti byl okamžitý a zřejmý, jakmile jsme začali přidávat jednodušší traily,“ zdůrazňuje.

Skutečností však je, že budování začátečnických trailů bývá časově i finančně náročnější než výstavba sjezdových tras pro pokročilé.

„Stále se snažíme rozšiřovat terén pro začátečníky, ale je pro nás nejtěžší ho vybudovat na základě přírodní geologie a topografie našeho terénu. Máme tu dost skály, takže nám chvíli trvalo, než jsme zprovoznili opravdový trail pro začátečníky odshora dolů,“ uvádí Hugh Reynolds, hlavní marketér střediska Mountain Creek v americkém New Jersey.

Přesto se podle středisek vyplatí investovat do tvorby zážitků, které si může užít celá rodina společně i jednotlivci. Jednou z největších účastnických překážek v bikeparcích je kromě peněz strach. Pečliví provozovatelé tento fenomén zmírňují tím, že do areálů zabudovávají možnosti vnímaného pokroku, podobně jako je tomu u sjíždění na sněhu. Klíčem ke stabilnímu zlepšování se v bikeparku bývají velmi malé jednotlivé kroky.

Neméně důležité je vytvoření vhodné oblasti určené k výuce dovedností: „Není vůbec snadné někoho připravit na to, s čím se bude potýkat při sjíždění v horách,“ říká Reynolds. „U nás jsme vybudovali novou progresivní oblast, která trochu více zahrnuje některé prvky, které jsou dobře viditelné – malé zatáčky, náspy a klopenky, a pak nějaké menší dropy, skoky a kompresivní zóny, které nám umožňují vyučovat lekce na vyšší bikerské úrovni.“


(Foto: Facebook)

Začátečnické programy

V coloradském Aspenu se kvantita soukromých lekcí v tamním bikeparku v roce 2020 více než zdvojnásobila a v roce 2021 dále stoupala, říká ředitel bikerské školy provozovatele Aspen Skiing Company Kevin Jordan. Velkou část dle jeho slov „explozivního“ růstu připisuje objednávkám lekcí získaným při provozu tradiční lyžařské školy. „Nikomu se do výuky jízdy v bikeparku moc nechce, protože většina lidí se naučí jezdit na kole už v dětském věku. Proto jsme směrem k veřejnosti marketingově pozměnili sémantiku a nazýváme naše instruktory trenéry nebo průvodci a zveme naše návštěvníky nikoli do školy, nýbrž na kliniku, kde jim primárně ukážeme okolí a jen tak bokem jim můžeme dát pár technických rad,“ dodává k aspenskému přístupu Jordan.

Tito takzvaní trenéři v Aspenu, ale i jinde, bývají často kmenoví zaměstnanci zimních středisek, kteří si zvýšili kvalifikaci nebo prošli křížovým školením pro bikepark. Pokud mají zkušenosti s výukou, jejich dovednosti se mohou snadno přenést do léta a střediska si je doškolí k výuce zaměřené pro specifické potřeby místních bikeparků.

Jordanem zmíněné marketingové balení střediskových produktů v soudobých demografických poměrech nabírá na důležitosti – a na své publikum, zdá se, umí zabrat: „Výuka zkracuje přirozenou křivku osvojení si dovedností, čímž se zlepšuje míra konverze. A úplně stejně jako v zimě nám pomáhají agresivní ceny letních produktů, zejména ty spojující lekce a půjčovny dohromady, aby taková nabídka dávala oslovovaným potenciálním návštěvníkům finanční smysl. Naše biková škola – klinika – nabízí novým návštěvníkům výraznou slevu, přičemž je i kompletně vybavíme, pokud si zakoupí lekci. Za lekci si účtujeme skutečné peníze, ale na půjčovné a jízdné lanovkou poskytujeme slevu.“

Jordan osvětluje dopad nabídky levného uvítacího balíčku, i když středisko první den utrží jenom tolik, aby neprodělávalo: „Cílem je vytvořit návštěvníky, kteří se po dobré zkušenosti vrátí. Možná si u nás koupí kolo a přivedou několik kamarádů.“

Další z rozšířených marketingových strategií bikeparků jsou programy k přilákání mladistvých, obvykle formou zvýhodněných mládežnických bikepasů. Díky poptávce od tohoto demografického segmentu střediskům výrazně rostou počty přihlášek na mládežnické kempy. „Poptávka po dětských kempech v Mountain Creeku byla tak silná, že jsme přešli na stejný model, který používáme v zimě – každý víkend nabízíme lekce pro začátečníky a mírně pokročilé, takže rodiče mohou dát své děti na výuku, zatímco si užívají bikepark anebo se sami účastní lekce. Výsledkem je, že středisko loni v létě zaznamenalo 18procentní nárůst účasti na dětských táborech a 11procentní nárůst na ženských táborech. Účast bikujících žen se zvedla na zhruba 25 procent. U lyžařských návštěvníků střediska je to blíže k 40 procentům, takže u nás vidím stále velký prostor pro růst,“ popisuje Reynolds.


(Foto: Facebook)

Půjčovna vybavení

Jakkoli lidé, kteří do střediskových bikeparků vyrazí prvně v životě si sjezd vyzkoušet, obvykle umí slušně jezdit na kole, naprostá většina z nich nepřijíždí s potřebným specializovaným vybavením. Technologie jízdních kol se během posledních let ubírá mílovými kroky; sjezdové kolo s delší geometrií a plným odpružením zajišťuje plynulejší jízdu a lepší trakci, takže udržování flotily sjezdových kol v půjčovnách spolu s chrániči a přilbami je dalším krokem, který mohou střediska učinit, aby napomohla konverzi začátečníků v pravidelně přijíždějící zákazníky.

V reakci na poptávku na trhu s bicykly pro mládež přidává stále víc cyklovýrobců specifické velikosti rámů kol, aby lépe vyhovovala dětem okolo věku puberty, kdy bývají příliš velké pro dětská kola, ale ne dost velké pro kola pro dospělé. To představuje jednu z nových příležitostí, jak uspokojit tento klíčový trh. „Chceme vyhovět dětem od páté do sedmé třídy, abychom je zaujali,“ říká manažer Carey a poznamenává, že děti v tomto věku mají větší sklon riskovat a mají výdrž na delší jízdy.

Na popularitě setrvale získávají elektrická horská kola – částečně proto, že snižují kondiční bariéry pro začátečníky vstupující do nového sportu. Zatímco v současné době zůstávají v řadě středisek odkázána na zpevněné cesty, v oblastech s přístupem k síti terénních stezek, běžkařských tratí apod. mají elektrokola potenciál umožnit nově příchozím užívat si delších terénních vyjížděk, na kterých si mohou osvojovat techniky stoupání a sjezdů s dopomocí motorového pohonu.


(Foto: Facebook)

Údržba kol

Sjezdová kola (a elektrokola) nejsou levná. V běžném roce lze na konci sezóny rozprodat flotily půjčoven zaníceným jezdcům, kteří hledají výhodnou nabídku, a střediska tak mohou získat zpět většinu svých nákladů. V současné době však v řadě středisek kola zůstávají v provozu déle kvůli narušení globálního dodavatelského řetězce a k jejich udržení v provozu je zapotřebí více servisní údržby.

Rentálová kola obecně potřebují mezi jednotlivými výdeji k užívání více údržby než lyže a snowboardy, ale jejich denní obrat může být vyšší, pokud je vybavení dobře udržováno. „Pokud mezi jednotlivými lekcemi dáme pozor na údržbu, můžeme kolo půjčit na tři dvouhodinové lekce během jednoho dne,“ prozrazuje zvyklosti svého střediska Carey.

K tomu, aby se rentálové vybavení bezpečně uživatelsky točilo, je zapotřebí jedinečná sada dovedností a specializované znalosti o údržbě vysoce výkonných kol. „Pokud nebudeme zvyšovat kvalifikaci personálu a nezajistíme kariérní postup v rámci střediska s tím, jak poroste počet jezdců, skončíme s více rozbitými koly,“ soudí Carey.


(Foto: Facebook)

Infrastruktura

Při budování atraktivního cyklistického zážitku pro začátečníky je třeba brát v úvahu také omezení týkající se infrastruktury střediska.

Například v aspenském bikeparku po otevření série krátkých progresivních trailů z vrcholu lanovky Elk Camp Jordan vypozoroval, že rodiny začaly využívat přilehlou restauraci jako základnu pro společné přeskupení mezi jednotlivými jízdami. Restaurace nabízela něco, co v rodinném cyklistickém zážitku ve středisku chybělo. „Je to mentalita střediskové chaty, která dobře funguje v zimě a pro kterou jsme v létě neměli infrastrukturu. Rodičům to dává možnost uložit si tašku, pohlídat děti, dát si jízdu či dvě a vypnout,“ vysvětluje ředitel tamní bikerské školy Jordan.

Provozovatelé by rovněž měli pamatovat na kapacitní přetížení. „Pokud jsou všechny vaše trasy soustředěny kolem jediné lanovky, je velká šance, že se vaše kapacita stane limitujícím faktorem. Lidem nevadí utrácet peníze za jízdy, ale vadí jim utrácet peníze za čekání ve frontě,“ poznamenává k tomu střediskový manažer Joey Carey.

Navíc na sjezdových trailech pro horská kola nebývají jezdci tak rozprostřeni jako lyžaři na sjezdovkách v celém areálu, takže jejich rozmístění na více přepravních zařízení a sjezdových tras pomáhá vyvážit kapacitu přepravy bikerů směrem nahoru i zahuštění sjezdových tras.


(Foto: Facebook)

Sjezdový marketing

Terén, cílené programy i vybavení podporují rodiny ihned, jak přijedou na místo. Aby je však lyžařský areál vůbec přilákal, musí také v komunikaci o svém bikeparku uplatnit marketingový cit pro rodinu a mládež. „Bikerský downhill má trochu problém s image, že pokud nekrvácíte, nejezdíte na kole,“ trefně připodobňuje Jordan.

Z marketingového hlediska by se střediska měla zdržet prezentace pouze těch nejdivočejších tratí a používat rovněž inkluzivnější obrázky. „Snažíme se být ohleduplní a cílevědomí, pokud jde o fotky, které zobrazujeme, a sdílet obsah, v němž se objevují ženy a děti stejně jako místní radikální jezdci. Chceme působit přátelsky a přístupně pro někoho, kdo nikdy nezažil jízdu v křesle lanovky; na druhou stranu ale nechceme, aby měl pocit, že s tím není spojeno žádné riziko,“ dodává Jordan.

I pořádání závodů pomohlo střediskům oslovit jak pokročilé, tak začínající jezdce z táboru přihlížejících. „Může se zdát, že pořádání závodů na vysoké úrovni, jako je Světový pohár horských kol UCI, by se začátečníků netýkalo, ale právě tak se o nás lidé dozvědí,“ vysvětluje Jordan.

V Mountain Creeku místní závody také podněcují novou účast, zejména v dětském segmentu. Tamní střediskový marketér Reynolds uvádí, že týdenní série závodů, která začíná každý čtvrtek po celé léto, pomohla podpořit účastnický růst: „Za účast v závodech vybíráme startovné deset dolarů, ale děti do 15 let startují zdarma. Když se nám podaří získat pár dětí, které přijdou závodit, přivedou další víkend své kamarády.“

Důležité je také informovat o všech alternativních aktivitách, které mohou rodiny podnikat v areálu i mimo něj, když zrovna nejezdí. „Je snadné rodinám dokola vnucovat nabídku cyklistiky, ale musíme jim také ukázat naše golfové hřiště, nabídnout malebné výlety, místní koupaliště a možnosti stravování, “ říká Joey Carey.

Některá střediska spolupracují s místními turistickými skupinami, běžeckými centry a dalšími komunitními provozy, aby zpestřila celkový zážitek v oblasti a společnými silami přilákala rodiny s dětmi do přírody. „Není to nijak obvyklé, aby tolik subjektů tahalo vždy za stejný provaz spolupráce, ale vyplácí se to,“ uzavírá Carrey.


(Foto: Facebook)

Rozmanitost a přívětivost

Kopírování zimního obchodního modelu do letního provozu má pro lyžařské oblasti svou hodnotu. Designér Kelly z Gravity Logic viděl, že to funguje u klientů po celém světě, a zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na zážitky začátečníků: „Jaký by byl lyžařský areál bez nich? Bezpochyby by rychle skončil na huntě.“

V době, kdy se v oboru prodlužují letní sezóny a mnohá střediska zvažují, zda pro ně bude přidání cyklistického provozu správným krokem, Kelly varuje: „Nebude to fungovat pro každé středisko. Bikepark musí zapadat do značky a klientely lyžařského areálu a musí se řídit obchodním plánem, stejně jako každá zimní investice.“

Dobrou zprávou je, že nemusíte být velkým střediskem, abyste docílili úspěšného bikového provozu. „Zjistili jsme, že jezdci dávají přednost rozmanitosti před vertikálními metry. Raději budou mít deset tratí dlouhých míli než čtyři tříkilometrové, takže menší středisko může mít ve skutečnosti výhodu pro ideální velikost bikeparku,“ míní Kelly.

A u již fungujících parků vidí Kelly spoustu prostoru k růstu: „Příležitost pro růst s dětmi a rodinami je ve většině areálů obrovská. Zatím obvykle obsluhují jen malý zlomek veškerého potenciálu.“