Tento článek vyšel v časopise SNOW 93 (prosinec/leden 2015/16).
MĚŘENÍ SNĚHU
Tanec u tyče, resp. kolem tyčí – to je klasika
Výšku sněhové pokrývky i výšku nového sněhu měří pozorovatelé na meteorologických stanicích na celém světě každý den, vždycky v 7 hodin ráno. U sněhoměrných latí odečítají celkovou výšku sněhové pokrývky, na vyhrazených místech měří nový sníh, tedy to, co připadlo za posledních 24 hodin.
Sněhoměrná lať
Novinka – automatické polštáře
Výška sněhu se dá zjišťovat i automaticky – ultrazvukovými senzory. Míst, kde se takhle měří, přibývá – nejen v Alpách, ale i po našich horách. To je samozřejmě dobře, ale má to i své nevýhody. Zatímco správnost dat z klasických stanic kontroluje pozorovatel ještě před tím, než je odešle, data z automatických stanic verifikována nejsou. Čidla občas „ustřelí“ na chybnou hodnotu. Proto je třeba je brát s rezervou. To samozřejmě nejen u nás, ale i v Alpách.
Ultrazvukové čidlo
I navzdory tomu se dá říct, že automatické polštáře měří sice
relativně přesně výšku celkové sněhové pokrývky. Ale sledovat z jejich
záznamů to, kolik sněhu napadlo, úplně přesně nelze. To proto, že
nemůžeme odlišit, jestli na místo měření sníh nenafoukal vítr.
Transport sněhu je v horách velmi důležitý faktor a množství
přefoukaného sněhu při silnějším větru je obrovské. Jestli v takovém
případě automatické měření nadhodnocuje, nebo podhodnocuje, záleží
hlavně na směru a rychlosti větru a na umístění polštáře. Zkrátka,
někdy může vítr nový sníh z místa měření odfoukat, jindy ho i bez
sněžení přinese.
A pozor – automatické měření bere v úvahu i sesedání sněhové
pokrývky. Napadne-li tedy po oblevě například 15 cm prašanu, může být
přírůstek celkové sněhové pokrývky na automatické stanici sotva
zřetelný. Proto je třeba se na data dívat v souvislostech.
CO VÝŠKU SNĚHU OVLIVŇUJE? JASNÝ A ZÁKEŘNÝ NEPŘÍTEL…
Teplota
Teplota má zásadní vliv na to, co se děje s výškou sněhu. Zatímco při vyšších teplotách se sníh sesedá rychle, při nízkých je proces sesedání a sněhové přeměny pomalý. To není nic, co bychom neznali z vlastní zkušenosti: jízdu v prašanu si užijeme klidně i pár dní po sobě, pokud jsou teploty vzduchu hodně pod nulou. V takovém případě bývá i vzduch suchý, takže se kvalita sněhu mění jen pomalu.
Vítr
Vítr je na první pohled možná méně nápadný, o to zákeřnější
nepřítel. Prašan dokáže během chvíle přemístit tam, kde ho nejmíň
potřebujeme. Už při rychlosti kolem 6 m/s má na sníh vliv a při
rychlostech kolem 12 m/s způsobuje rozsáhlé přemísťování sněhu
a tvorbu z hlediska lavin tolik zrádných desek.
Ne nadarmo se říká, že „vítr je mistr stavitel lavin“. Tohle víc než
80 let staré rčení Wilhelma Paulckeho platí beze zbytku. Na návětří se
sníh ukládá jen v malých terénních nerovnostech. Vítr tam svrchní
vrstvu sněhu promění v desku. Zaslechnete-li při pohybu v takových
místech duté, praskavé zvuky, je jisté, že jste v nebezpečném lavinovém
terénu.
Na závětrné straně kopce se sníh při silnějším větru ukládá. Jak? To
závisí na tvaru hřebene. Za ostrým se tvoří převěj a klín, za oblým
sněhový polštář.
Zvířený sníh
Zvířený sníh vzniká kombinací větru a sněžení či čerstvě napadaného prašanu. Někdy se víří jen při zemi – do výšky cca 180 cm, jindy snižuje dohlednost až do několika metrů nad zemí. Dohlednost snižuje ale i padající sníh.
Naměřené a předpovídané množství nového sněhu
Proč to všechno tak detailně popisuju? Představte si, jaké údaje by
ukazovala stanice automaticky měřící výšku sněhu, kdybychom ji umístili
na různá místa takového kopce. Je tu jasně vidět, proč k automatickým
měřením musíme přistupovat s rozumem a dívat se na ně v souvislostech.
A i kdybychom na stejných místech odečítali výšku sněhu
u sněhoměrných tyčí, dospěli bychom k výsledkům jen o málo
lepším.
Ačkoli modelu předpověď vyšla a intenzivně sněží, je v případě
silného větru možné, že se to na naměřené výšce sněhu u tyčí ani
na polštářích neprojeví. A naopak, množství sněhu může růst,
i když nesněží, což pozorovatel odhalí, ale automatické měření
nepochopí.
MODELOVÉ VÝPOČTY
Množství nového sněhu
Způsob výpočtu množství nového sněhu záleží na každém
jednotlivém modelu. Primárně ale každý počítá množství srážek.
Některé z nich pak tento údaj s ohledem na teploty a nadmořskou výšku
dál přepočítávají na sněhové centimetry.
Máme-li k dispozici jen množství srážek, musíme se pokusit sami odhadnout
podle teplot, od jaké nadmořské výšky začne padat a jakou kvalitu bude
sníh mít. V závislosti na hustotě sněhu odpovídá 1 mm srážek 1 až 2
cm nového sněhu. Při nízkých teplotách vzduchu je hustota sněhu malá
a 1 mm srážek může reprezentovat i 5 cm. Naopak, když padá mokrý sníh,
je z 1 mm míň než 1 cm sněhu. Hustota sněhu je od asi 10 kg/m³
u prašanu po 800 kg/m³ u mokrého firnu.
Intenzita sněžení
Intenzita sněžení se pohybuje od 1 do 10 cm za hodinu. Jako silné sněžení se obvykle označuje takové, kdy spadnou 2–3 cm nového sněhu za hodinu nebo víc než 50 cm za 24 hodin. Sněžení výrazně ovlivňuje taky dohlednost. V silných přeháňkách je stejně špatná jako v mlze – někdy i pod 500 m.
Zdroje dat
Údaje o množství srážek najdeme na internetu na mnoha stránkách, které se zabývají počasím. Jen málo z nich ale nabízí výšku nového sněhu. Velmi užitečné informace poskytují stránky Bergfex. Na www.bergfex.cz/…eevorhersage najdete mapovou předpověď výšky nového sněhu pro následujících 7 dní v Alpách či jejich jednotlivých částech. Data pochází z rakouského Centrálního úřadu pro meteorologii a geodynamiku, který pro tuto mapu zpracovává údaje z Evropského centra pro střednědobou předpověď. Další možností, jak se k údajům o sněhu dostat, jsou stránky: www.weatheronline.co.uk. Tady je třeba zvolit požadovanou oblast a prvek, jehož prognózu, chceme znát.
Extrémní sněžení
O českých zimách a sněžní v Česku jsme podrobně psali ve speciálu SNOW 92 time. Ale jak je to jinde? Například v Tyrolsku napadne v průměrné zimě 500 až 600 cm, uloží se i 1 000 cm. Nezapomínejme, že extrémní sněžení může mít katastrofální následky. Například v Galüru spadlo v únoru roku 1999 za jediný měsíc 500 cm. Lavina během 50 vteřin zničila polovinu obce a zabila 31 lidí. K rekordním patří i 230 cm za dva dny, které napadly v jinak katastrofální zimě 1954 v Rautzu u Arlbergu. V lavinách jen v údolí Grosses Walsertal zahynulo 80 lidí.
