Stubaital – majestátní scenérie i romantická zákoutí

Lyžařské putování po Stubaiském údolí jsme zahájili v areálu Schlick 2000, který v úchvatné horské scenérii tvořené pohořím Kalkkögel schovává 25 km převážně sportovních červených sjezdovek. Tratě jsou povětšinu dne schované ve stínu, takže se jen tak nerozjezdí a drží pěkně rovné až do samého odpoledne.

Na Schlicku se mi líbí nejvíc sjezdovky, které se spouští z nejvyššího bodu Sennjoch (2 240 m), protože mají poctivý sportovní sklon, zároveň jsou ale přehledné a na dojezdu k lanovce se o něco zmírní, takže máte čas ukočírovat rychlost ze strmějších pasáží. Pohodáři si tu ale klidně můžou vykrajovat oblouky na okružní modré sjezdovce č.1, která je protáhne panoramatickou tratí přímo kolem horského masívu Kalkkögel prakticky skrz celý areál.

Pár let jsme na Schlicku nelyžovali, takže až teď jsme se poprvé svezli z loňska novou 10místnou kabinkovou lanovkou Glatberbahn, která vede zhruba do poloviny kopce Kreuzjoch a dala tak vzniknout červené trati, jednomu černému úseku a také pozvolné modré propojce. Kabinka je kromě podlahy a stropu prakticky celá prosklená, takže máte výhled do všech stran a jízda v ní je jedno velké horské kino.

Letošní horkou novinkou na Schlicku je nová panoramatická restaurace Kreuzjoch u výstupní stanice kabinkové lanovky Kreuzjochbahn II. Restaurace disponuje štědrým vnitřním prostorem, ale také prosklenou venkovní terasou, jak jinak než s výhledem přímo do Stubaiského údolí.

Panorama Restaurant Kreuzjoch je rozdělená na samoobslužnou a obslužnou část, přičemž každá má trochu jiný design, v obou případech jde ale o citlivou kombinaci moderního interiéru s horskými prvky. Díky obřím oknům máte odsud jako na dlani Stubaiské údolí i s jeho dominantními vrcholy jako je Serles nebo protější Elfer.

My jsme na oběd vyzkoušeli obslužnou část, která působí velmi útulně a podávají se tu tradiční tyrolské speciality jako jsou sýrové „špecle“ (16,90 eur) nebo „Knödel Tris“ (15,80 eur), tedy trojice tyrolských knedlíků různých příchutí, většinou jde o špekový, sýrový a špenátový knedlík a porce byla tak obří, že jsme ji nezvládli sníst ani ve dvou.

Takovým mým tajným tipem na krásné prázdné sjezdovky je komorní areál Serles ve vesničce Mieders, který sice disponuje skromnými ani ne 6 km sjezdovek, nicméně hned jeho hlavní sjezdovka do údolí má bezmála 3 km a za mě jde o jednu z nejhezčích sjezdovek celého údolí.

Sjezdovka je v první části modrého značení, následně zrychlí a probarví se na červenou, po celou dobu jde ale o šikovný sklon pro sportovní carvové oblouky. Až na závěrečnou levotočivou zatáčku není trať nijak členitá, takže jde o přehlednou dálnici, která navíc v týdnu bývá liduprázdná a můžete si ji užít celou pro sebe takřka v plné tříkilometrové délce.

Kousek bokem se tu schovává ještě jedna červená sjezdovka, která už je o něco rychlejší, i tak se dá ale areál doporučit klidně i rodinám s dětmi, a to hlavně kvůli přehlednému profilu tratí. Areál má pro mě celkově takovou romantickou atmosféru, ať už díky komornímu zasazení pod skalnaté štíty dominantního vrcholu Serles nebo například i kvůli zvuku kladek kotvových vleků rozléhajících se po lese, což mi vždy připomene lyžování v dětství.

Další ze čtveřice areálů Stubaiského údolí je Elfer s nástupní stanicí v městečku Neustift. Elfer podobně jako Serles nabídne sice méně kilometrů sjezdovek, ale pravděpodobně tu budete lyžovat sami a můžete si šířku krásných sportovních tratí užívat od kraje ke kraji. V době naší návštěvy ještě ale nebylo středisko plně v provozu, a tak jsme se rozhodli změnit aktivitu a pro změnu vyzkoušet tamní sáňkařskou dráhu.

Elfer nabídne dokonce dvě dlouhé sáňkařské dráhy, které se svou délkou 8 km patří k nejdelším osvětleným a zasněžovaným sáňkařským drahám v Tyrolsku. Sáňky si zapůjčíte u dolní stanice kabinkové lanovky a dolů už si užíváte nejen výhledy, ale v utažených zatáčkách občas i čistý adrenalin. Jedna jízda na sáňkách i s vývozem lanovkou vyjde na 18 eur a se zastávkami jde cca o hodinový zážitek.

Samozřejmě jsme se projeli také na Stubaiském ledovci, v největším ledovcovém areálu Rakouska, který snad ani není potřeba českým lyžařům blíže představovat. Letos podmínky přály a ledovec mohl odstartovat sezónu už 20. 9.! Aktuálně je tu v provozu většina areálu, tedy cca 44 km tratí ze 68 km, na sjezdovkách leží dostatek technického a nyní i přírodního sněhu, takže povrch je příjemný na zakrajování lyží a nemusíte se tu momentálně bát žádných ledových ploten.

Stubaiský ledovec je oblíbený zejména kvůli svým typickým širokým alpským dálnicím, které jsou jen minimálně členité, takže jsou takřka ve všech místech přehledné a užijí si je tak i méně zkušení lyžaři. Naopak zkušeným lyžařům se tu na přívětivých carvingových sklonech budou parádně vykrajovat pokládané oblouky. Pro tyto oblouky jsou ideální například modré sjezdovky Daunferner a Daunenhang a mně osobně se také líbí vedlejší červená sjezdovka Kogelferner, která je o něco rychlejší, ale po celé délce maximálně přehledná. Díky tomu, že jsou tratě obsluhované kotvovým vlekem nejsou frekventované tolik, jako sjezdovky se sedačkovými lanovkami.

Na přehledné sjezdovky láká ledovec také rodiny s dětmi, které tu navíc mohou ocenit rozlehlý dětský lyžařský park se čtyřmi pojízdnými pásy nebo dětské restaurace. Prorodinnou orientaci Stubaiský ledovec podtrhuje faktem, že děti do 10 let v doprovodu platícího rodiče dokonce lyžují zdarma.

Pokud si chcete zalyžovat ve všech čtyřech areálech Stubaiského údolí, doporučujeme zakoupit Stubai Ski Pass, který vám platí do zmíněných areálů Schlick 2000, Elfer, Serles a Stubaier Gletscher. Obdržíte ho automaticky a bez příplatku od 4denního skipasu na Stubaiský ledovec. Tento skipas je výhodný i z důvodu počasí – občas se totiž může stát, že zatímco na ledovci není skrz mlhu vidět, v níže položených areálech Serlesbahnen nebo Schlicku máte sluníčko. Při nepřízni počasí se tu pak dá navštívit například vodní centrum Stubay nebo „pocourat“ po Innsbrucku.

Stubaital v kostce:

Ve Stubaiském údolí jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami ONE WAY, v oblečení REHALL, v helmách a brýlích SMITH, se speciálně tvarovanými vložkami do lyžáků SIDAS a s vyhřívanými rukavicemi a ponožkami THERM-IC.