Poranění vnitřního postranního vazu: úraz „z plužení“

Vnitřní postranní vaz (medial collateral ligament neboli MCL) se často poškodí zaseknutím špičky lyže a pádem, typicky při plužení, takže je častější u začátečníků než zdatných lyžařů.

Prevence zranění postranního vazu spočívá především v důsledně rovnovážném postavení při plužení, což souvisí i s výběrem přiměřeně náročného terénu.

Léčí se převážně neinvazivně, a to pomocí ortézy na dobu 4 až 6 týdnů a vhodnou fyzioterapií. Je-li poranění MPL izolované, operuje se jen velmi zřídka.

Poranění předního zkříženého vazu: špatný doskok a nevypnuté vázání

Přední zkřížený vaz (anterior cruciate ligament neboli ACL) stabilizuje kolenní kloub tím, že brání posunu mezi horní částí holenní kosti a dolní částí stehenní kosti. Ve zhruba polovině případů poranění vazu dochází zároveň k poranění dalších struktur kolena jako menisku, kloubní chrupavky či ostatních vazů.

K poranění nejčastěji dochází při špatném doskoku přes překážku nebo pádu, při němž si lyžař „otočí“ koleno. Typickou bezprostřední příčinou přetrženého vazu bývá vázání, které se nevypne. Tento úraz je často doprovázen slyšitelným lupnutím a následně nemožností zatížit kolena pro bolest a pocit, že vám koleno „vypadne“.

Prevencí je proto kromě správně seřízeného vázání především správná technika jízdy. Při skoku nebo přejezdu boule či terénní nerovnosti je potřeba „dopadat“ rovnovážně, zejména se vyhnout záklonu, jehož důsledkem bývá faktická neovladatelnost lyže. Velmi nebezpečná je také snaha zabránit nevyhnutelnému pádu zvedáním se zpět na nohy. Bezpečnější bývá padat „kontrolovaně“ v daném směru, a nesnažit se nohama směr měnit, jinak často dojde právě k přílišné rotaci v koleni a přetržení zkříženého vazu.

U méně aktivních a starších pacientů se léčí konzervativně pomocí ortézy a rehabilitace. U aktivních a mladších pacientů, u nichž je diagnostikována nestabilita kolenního koubu, bývá standardem operace – plastika. Cílem operace je obnovit stabilitu kolena a tím pádem zabránit riziku poškození dalších struktur kolena. „Poškozený vaz se nahradí štěpem, který artroskopicky vpravíme a upevníme na místo původního vazu. K náhradě vazu používáme nejčastěji šlachu ze zadního stehna, tzv. hamstringu, nebo střední část podkolenní šlachy,“ popisuje průběh operace MUDr. Oldřich Vastl. „Na základě našich zkušeností se nám osvědčilo po operaci fixovat operované koleno ortézou do zahojení operační rány. Během této doby doporučujeme ledování kolena, polohování a posilování operované končetiny – cvičení hlezna, dovolujeme nášlap podle bolestí a doporučujeme nošení elastických punčoch k prevenci vzniku trombózy. Zhruba po dvou týdnech odstraníme stehy, odebereme ortézu a zahajujeme intenzivní rehabilitaci. Cílem je obnovení hybnosti, snížení otoku, posílení operované končetiny a péče o jizvu. Nenastanou-li vážnější komplikace, postupně povolujeme následující sporty: plavání (od 2. týdne po operaci), kolo (od 3. týdne), výklus (po 2 měsících). Kontaktní sporty doporučujeme nejdříve s odstupem 6 až 9 měsíců po operaci. Návrat k lyžování po plastice vazu je velmi individuální, ale běžné je také nejdříve 6 až 9 měsíců od operace. Riziko poranění operovaného vazu je zvýšené zejména v prvních dvou letech po operaci, a proto je doporučována preventivní ochrana kolene pomocí čtyřbodové ortézy Don Joy. Podle lékařských studií lyžaři po plastice využívající tuto ortézu snižují riziko dalšího poranění plastiky na třetinu oproti těm, kteří po náhradě vazu lyžují bez ortézy.“

První pomoc při poranění kolena

Obecně se doporučuje postupovat tzv. systémem RICE, vycházejícím z anglických slov:

R (rest) – klid, znehybnění dlahou či ortézou
I (ice) – ledování
C (compresion) – stažení např. elastickým obinadlem
E (elevation) – podložení dolní končetiny

U těžších poranění je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc.

Na přípravě seriálu článků o úrazech, jejich prevenci a léčbě se lektorsky podílí MUDr. Oldřich Vastl, www.medeorkv.cz