Pavel Trčala je majitelem firmy CITY SKI, která vozí lyžaře z měst na hory. Pavel dříve závodil a je dodnes také nejmladším československým horolezcem na vrcholu Everestu. Již více než deset let se v Brně snaží postavit sjezdovku. Pokud jste lyžaři z Brna, tak můžete dnes pomoci tento projekt realizovat a dát Pavlovi hlas. Jestli bydlíte mimo území brněnského senátního obvodu číslo 60, tak můžete Pavla podpořit alespoň hlasováním ve volební anketě na medium.seznam.cz

Sjezdovka v Brně

Brno má dlouhou lyžařskou tradici a v minulosti byly na území města různé možnosti pro sjezdové lyžování. V současné době však v Brně lyžařský svah chybí. Moravská města jako Olomouc, Ostrava, či Zlín sjezdovky mají. Lyžařský svah najdeme dokonce i mezi vinohrady na jižní Moravě. "Výmluvám, že v Brně není sníh, věří pouze ti, kteří lyžování nerozumějí. Na Moravském náměstí se vesele bruslí, i když fontána jaksi nezamrzne sama od sebe. V dnešní době se sníh prostě vyrobí z vody a to většinou v noci, kdy mrzne a cena proudu je relativně nízká. Plánovaná sjezdovka vedle Brněnské přehrady by měla dostatek vody na výrobu sněhu a mohla by bez problémů fungovat dva až tři měsíce během zimy. V létě by mohla sloužit pro travní lyžování, nebo pro horská kola", popisuje plány Pavel Trčala. "Nechceme od nikoho žádné peníze, pouze chceme, aby nám to v dovolili", dodává. Věří, že jako senátor by měl větší šanci otevřít dveře například na Ministerstvu zemědělství. Projekt sjezdovky podporují lyžařské oddíly, univerzity a dokonce i Svaz lyžařů. Ale státní podnik Lesy ČR stále sen o sjezdovce záměrně blokuje.

Na video o sjezdovce se můžete podívat na Facebooku.

Více informací o plánované sjezdovce včetně petice, kterou podepsalo již téměř tři tisíce lidí, naleznete na: www.skiprigl.cz

Rozvoj lyžování jako nástroj regionálního rozvoje

Pavel by se v Senátu chtěl věnovat i lyžování a turistickému ruchu obecně. Vystudoval totiž ekonomii a také geografii a regionální rozvoj.

"Jedním z největších problémů ČR je, že máme vlastně dvě republiky. Jedna je ta úspěšná a prosperující. Tedy aspoň zatím. To jsou velká města a možná místa na hlavních tazích. Tato republika generuje většinu domácího produktu. A pak je tu ta druhá republika, která je především v pohraničí. Sudety nebyly dodnes plně integrovány do hospodářství ČR. Lidé tam často nemají pořádnou práci, nebo za prací musejí dojíždět velmi daleko. Proto odcházejí do velkých měst. V obcích, které dříve měly tisíce obyvatel, dnes často najdete jen pár set většinou starších lidí", popisuje současný stav.

"Stát musí podpořit rozvoj pohraničních regionů tak, aby lidé neměli důvod odcházet pryč. Ale ne tím, že tam bude pouze posílat peníze na sociální dávky. To nic neřeší. Nemáme moře, ale většinu našeho pohraničí tvoří hory. Jedním z řešení je právě rozvoj lyžařských středisek, která mají dnes navíc celoroční využití. A tyto resorty dávají práci lidem, kteří se pak nemusejí stěhovat do měst. A nemusí jít vůbec o dotace. Peníze na rozvoj turistického ruchu rád poskytne soukromý sektor. Stát to ale musí povolit", vysvětluje.

Zaostřeno na přeshraniční lyžařské areály

V rámci svého geografického výzkumu na Masarykove univerzitě se Pavel věnuje přeshraničním lyžařským areálům. Zkoumá možnou realizaci rozšíření lyžařských středisek přes hranici a po vzoru alpských resortů, ale na hranicích ČR. Sleduje například střediska jako Hochficht, Klínovec, Zieleniec, nebo Kohútka. "V každém tomto středisku by stačilo postavit jeden vlek nebo lanovku a bylo by možné lyžařům nabídnout přeshraniční lyžování, které by bylo atraktivní pro obě strany hranice", popisuje.

Pavel svým voličům slíbil, že pokud ho do Senátu zvolí, tak na první schůzi přijde v lyžařském oblečení a během celého mandátu bude hájit zájmy lyžařů.