Tento článek vyšel v časopise SNOW 137 (březen 2022).
Pokud jste i vy jedním z nás, závisláků na sněhu, existuje sněhová záchrana, a to i v době globálního oteplování. V Norsku jsou to tři fjordovité oblasti, kde se dá lyžovat nejen v pozdním jaru, ale i v létě. Folgefonn, Galdhøpiggen a Stryn. Poskytují skvělé možnosti kombinovat lyžování s tradičními letními sporty: Těžko budete hledat lepší místo pro jízdu na horském i silničním kole, windsurfing, kajak, turistiku, rybaření…, než jakým je tato část západního Norska. Lyžování je jako bonus. Při každém ze zmíněných sportů budete stále obklopeni nespočtem nedotčených jezer, kaskádovitých vodopádů, šumících horských potůčků, žulových útesů a nekonečnými, větrem bičovanými fjordy.
Letní trénink slalomu a mnohem víc
Fonna - Folgefonn
- Převýšení: 250 m
- Délka sjezdů: 1 100 m
- Nejvyšší bod: 1 450 m
- Vleky: jedna poma
- Nejbližší město: Jondal (19 km)
- Sezóna: od začátku března do poloviny srpna
- Cena: denní skipas 380 NK, třídenní 925 NK
(1 NK je asi 2,5 Kč)
Folgefonn je z norských letních lyžařských středisek nejjižněji položený, a také nejmenší. Při jízdě devatenáct kilometrů vzhůru mezi větrné hory po silničce z Jondalu přijedete ke skicentru Folgefonn, které bylo původně zbudováno pro sportovní soustředění a letní přípravu závodníků. Je zde omezené množství lehkých volných terénů, většina svahů je obsazena tréninkovými branami. Všechny sjezdovky se sjíždí u krásně zeleného ledovcového jezírka.
Jondal je malá víska ležící na známém Hardangerfjordu, druhém největším norském fjordu. Proslavily jej ovocné stromy, které každé jaro rozkvétají magickými odstíny růžové, červené a bílé. Pokud neplánujete vyhrát Světový pohár, ale radši místo tréninku vyrazíte na výlet, určitě při jarní návštěvě Folgefonnu vyrazte obdivovat jarní květy.
Pod nejvyšší horou Norska
Galdhøpiggen
- Délka sjezdů: 1 400 m
- Nejvyšší bod: 2 200 m
- Vleky: jedna poma
- Nejbližší město: Lom (40 minut jízdy)
- Sezóna: do poloviny března do srpna
- Cena: denní skipas 355 NK, třídenní 900 NK
(1 NK je asi 2,5 Kč)
O kus dál na sever, co by kamenem dohodil od nejvyššího norského vrcholu (Galdhøppigen, 2 469 m), leží stejnojmenné letní lyžařské středisko. Zaměřuje se hlavně na letní kempy pro závodící děti, ale nabízí toho víc. Sjezdovky jsou širší, prudší a delší než na Folgefonnu, stékají se u zamrzlých vod jezera Juvvatnet.
V této oblasti lze s trochou snahy dosáhnout i větších off-piste sjezdů. Srdcaři se pak rádi zapotí při přechodu ledovce a výstupu k výrazným hřebenům a žlabům, které se spouští z odvrácené strany hory. Stejně jako ve Folgefonnu zde najdete překrásné scenérie norské přírody. Dokázal bych tu strávit celé léto, jeden den na lyžích, další v přírodě při objevování divočiny a další při provozování mnoha dobrodružných sportů, pro něž nabízí Galdhøppigen skvělé podmínky.
Ráj letního off-piste lyžování
Strynefjellet
- Převýšení: 540 m
- Délka sjezdů: 1 400 m
- Nejvyšší bod: 1 600 m
- Vleky: jedna poma a jedna sedačková lanovka
- Nejbližší město: Stryn (40 minut jízdy)
- Sezóna: od konce března do konce července
- Cena: denní skipas 330 NK, třídenní 790 NK
(1 NK je asi 2,5 Kč)
Atmosféra Strynfjelletu je od předchozích popsaných středisek zcela odlišná. Společné má snad jen to, že je také skvělou lokalitou pro letní lyžování. Stryn je ale raritou, přezdívanou ráj letního off-piste lyžování. Svahy jsou na ledovcový terén překvapivě prudké a pod nohama se nemotají dětské školy. Jde spíš o lokalitu, kde se mísí sportovní lyžaři s těmi, kteří si chtějí užít pořádné après-ski.
Freerideři si mohou vybrat ze všech druhů prudkých a vzrušujících výzev, které poskytují sjezdy na jarním, cukrovitém sněhu. Naopak hledači upraveného manžestru tu spokojení nebudou.
Pověstné volné sjezdy na Strynu se jmenují například Egga, Tarmne nebo Mannefallet a zaměstnají návštěvníka na několik dní. Když ale možnosti v resortu vyčerpá, může si trochu šlápnout a jezdit množství dlouhých i krátkých tras na opačné straně hory, odkud je potřeba kousek dojít zpět ke vlekům. A pokud ani to nestačí, lze nandat pásy a vydat se od nejvrchnější stanice lanovky ještě vzhůru – tam se otvírají téměř nekonečné možnosti.
Nejkrásnější sjezd světa?
Na Strynu si může sjet jeden z nejhezčích sjezdů světa – vyhlídkovou trasu z Dalsnibby, která je lemována panoramatickými výhledy, až k silnici podél Geiranger fjordu. Bílá pokrývka se zde drží díky tomu, že sjezd je uzavřen ve stinném údolí s četnými vodopády, kde se sníh hromadí z jarních lavin a splazů. V širším okolí se svahy zelenají letní trávou, zatímco před lyžařem se rozléhají nefritově zbarvené vody zálivu – takových sjezdů je na světě jen pár.
Pro zpestření můžete vyměnit sníh za vodu a v nedalekém fjordu Geiranger si půjčit kajaky. Po devadesáti minutách pádlování dorazíte k proslulým vodopádům Seven Sisters, kousek dál na jih se pak táhnou Friarenské vodopády. Zajímavým zážitkem je průjezd mezi dalšími vodopády Gjerdefossen a Bringefossen, jen pozor na velké dopravní lodě, které na tato místa pravidelně zajíždí s palubou zaplněnou turisty. Stále máte málo? Co třeba krátký výstup na skalnatý kopec, na jehož vrcholu leží historická farma Skageflå? Stačí uvázat kajak, vylézt asi 250 výškových metrů a ocitnete se na turistické trase, která končí právě u letité kozí farmy – ta je v provozu od roku 1916. Zapadlá mezi útesy využívá každý kousek zeleně, aby se místní farmáři vůbec uživili.
