Bílá v Beskydech – manšestr dvakrát za dopoledne

video

Bílou asi není potřeba představovat, nicméně připomenu, že zatímco na její severní části se spouští sjezdovka s homologací FIS, takže se tu konají i mezinárodní závody, na jižní straně zas najdete nemodernější a nejvybavenější dětský lyžařský park na Moravě. Tím je cílová skupina lyžařů opravdu široká a Bílá je tím pádem rájem dětí i závodníků.

My jsme v Bílé natrefili na trénink místních závodníků, kdy sedačková lanovka Zbojník II na severní straně pouštěla lyžaře už o něco dříve, tedy kolem tři čtvrtě na osm. Ačkoli je tato informace i na stránkách střediska, ne každý o tom ví a ne každému se chce tak brzy vstávat, takže tu skoro můžeme mluvit o takovém nenápadném „Fresh Tracku“.

Co je ale za mě naprostá bomba, že se za tento „brzký čas“ nemusí nic navíc připlácet, jako to běžně u Fresh Tracků bývá a stačí vám jakýkoli skipas, který si ten den koupíte. Tyhle tréninky tu bývají ve středu, sobotu a neděli a otevřená je celá severní strana, tedy v tuto chvíli červené sjezdovky Javořinka-tréninková, Zelená, Modrá sjezdovka a Biskupská. Na červené sjezdovce bývá tedy zmíněný trénink závodníků.

Velmi mile nás tu ovšem překvapila kvalita úpravy sjezdovek. V poslední době je málo přírodního sněhu, takže je o to náročnější udělat z technického sněhu akorátně měkký manšestr. Nevíme, zda je tu práce s technickým sněhem a jeho úprava tak citlivá, nebo to byla shoda náhod, každopádně povrch sněhu na zakrojení lyží by tu měl vyhrát medaili.

Sjezdovky na severní straně mají podobný charakter a těžko bych vybrala tu nejlepší. Všechny jsou poměrně dobře přehledné, členitost tu tvoří jen pár lehkých terénních zlomů, za které je ale dobře vidět a sklony jsou tu zkrátka natolik sportovní a svižné, že by se měly zavděčit i náročnějším lyžařům.

Za nějakou hodinku „neoficiálního Fresh Tracku“ dáte na severu docela dost ryze sportovních jízd a na 8:30 už můžete být připraveni na začátek otevírací doby na kotvě na jižní straně. Manšestr dvakrát za dopoledne? Tak tohle by si možná měla dát Bílá na billboard.

I když je jižní strana o modrých sjezdovkách, nebo abychom byli přesní, tak hlavně o jedné centrální modré sjezdovce, protože na té druhé je to spíš o snowparkových překážkách, tak to vůbec neznamená, že by měla být na sjezdovce nuda. Mírně členitá sjezdovka Jižní má velmi příjemný sklon a do oblouku se tady položíte jak nic. Sjezdovka je od rána hezky nasvícená sluncem, takže na ni dobře vidíte a také tady se zřejmě rolbovalo s pravítkem a vodováhou.

Protože ty nejrychlejší jízdy se většinou odehrávají na severu, je jižní strana díky mírnějšímu sklonu a klidnějšímu prostředí přívětivá také pro děti. Drandit jsme tu viděli jak skupinky malých lyžníku pod dohledem instruktorů lyžařské školy, tak i úplné špunty, kterým sjezdovka nedělala žádný problém.

Modrá sjezdovka Jižní je v podstatě takovým druhým stupněm po absolvování dětského lyžařského parku přímo pod sjezdovkou. Ten je zároveň nejmodernějším a nevybavenějším parkem na Moravě, o čemž už dlouhá léta píšeme a zatím park tuto úroveň stále neohroženě drží a ze svého standardu nijak nepolevuje.

Tento „Dětský lyžařský park Na Bílé“ zahrnuje tři pojízdné pásy, dětskou pomičku, dětský kolotoč, podjezdové branky, slalomy z různých zvířátek nebo pohádkových postaviček a štědrá velikost zajišťuje každému lyžujícímu prckovi dostatek prostoru. Instruktoři lyžařské školy tu samozřejmě používají nejrůznější metodické pomůcky, aby se děti dobře naučily základy, zároveň aby je to bavilo. Na ceník lyžařské školy se můžete podívat zde.

Poté, co jsme si zalyžovali na jihu, jsme se ještě vrátili na sever vyzkoušet zmíněnou červenou sjezdovku FIS, která byla při ranních jízdách určená pro trénink místního lyžařského oddílu Ski Bílá. Tato sjezdovka má – jak název povídá – homologaci FIS pro slalom i obří slalom, což samo o sobě svědčí o velmi sportovních až závodních parametrech trati. Odpoledne už na sjezdovku trochu i zasvítí sluníčko, takže není tak ultimátně utažená, jako před osmou ranní a dá se na ní dobře zajezdit. Díky mrazům a zřejmě dobrému pokladu tu nikde ani nebyly vidět stopy po jízdách v brankách. Dopolední stín navíc udržuje sjezdovku v dobré kondici a povrch je tím pádem pěkně rovný i odpoledne.

Co se týká občerstvení, je tu na výběr z několika variant. To nejbližší a nejrychlejší máte přímo u pokladen v Bistru Špicar, my tu rádi chodíme na polední menu do restaurace hotelu Bauer, kde jsme tentokrát narazili na novinku v podobě bufetových obědů. Vezmete si zkrátka talíř, naberete si podle svého co chcete a kolik chcete, a na pokladně vám pak talíř akorát zváží. 100 gramů pořídíte za 53 Kč a na výběr bylo například z halušek se zelím, boloňských špaget, hovězí roštěné, houbové omáčky, ryb, řízků, kaše, bramborového salátu a dalšího.

Na dezert jsme pak zašli přes parkoviště do mé oblíbené Domovjanky, což je horská stylová kavárna s designovým rustikálním interiérem a nekonečným výběrem dortíků a koláčů. Mají tu velmi dobrý chia latté (90 Kč) a co se týká sladkého nebo i slaného, ničím tu neuděláte chybu. Rodinky s dětmi tu ocení i dětský koutek.

Bílá v kostce:

Na Bílé jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami ONE WAY, v oblečení REHALL, v helmách a brýlích SMITH, s na míru tvarovanými vložkami do lyžáků SIDAS a s vyhřívanými rukavicemi a ponožkami THERMIC.