Tento článek vyšel v časopise SNOW 135 (prosinec-leden 2021/22).
Mnoho lyžařů se nejraději ubytuje přímo pod kopcem a pak týden pohodlně brousí svahy. Já naopak rád objevuju nová místa, a to i za cenu přejíždění mezi resorty a jiného nepohodlí, které s sebou takové lyžařské safari obnáší.
Neproniknutelná země
Přijet do Bosny a Hercegoviny není jednoduché. Ne snad kvůli povinnému PCR testu, ale cesta prostě není přímočará jako po dálnici do Alp. Můžete jet přes Rakousko i přes Maďarsko, což je podobné na čas i vzdálenost. Nakonec však vždy musíte bojovat s krkolomnými zákrutami, protože Bosna a Hercegovina je prostě vydatně hornatá. V Alpách obvykle jedete hlavním údolím kolem velké řeky a dojedete jím často hluboko do nitra hor. Pak se třeba odpojíte do bočního údolí a jste v resortu. Bosenská údolí jsou však úzká, klikatá, těžko proniknutelná a velmi často ani nevedou až tam, kam jedete. Musíte tedy přejet hory, na jejichž hřebenech vás občas překvapí i středně velké město. Pak se spustíte do jiného údolí a pak třeba ještě dvakrát repete.
Sarajevo má unikátní atmosféru, malebná zákoutí a nádhernou kulisu okolních hor. Bohužel smutek tu potkáte na každém kroku
Balkánský fenomén polje
Jako první jsme navštívili Hercegovinu. Je to hornatá země s mnoha vrcholy vyššími než dva tisíce metrů a najdete tu také mnoho krasových sníženin, kterým se říká polje. Z těchto oblastí neodtékají žádné řeky a voda se vsakuje do země. Na okrajích těchto rovinatých ploch bývají svahy, které jsou velmi často vhodné pro lyžování. Tento typ krajiny je opravdu neobvyklý a určitě stojí za vidění v zimě i v létě. Jedno takové polje s výškou více než tisíc metrů nad mořem se nachází kolem městečka Kupres. Uvidíte tady úplně jiný typ hor, než znáte z Alp nebo z Tater. Osobně mi to krajinnou atmosférou připomnělo lyžování v některých střediscích v americkém Coloradu.
Vzpomínky na Sarajevo
Jako dětem nám to tu rodiče ukázali při naší cestě po
Jugoslávii. Tatínek tehdy prokličkoval městem v našem žigulíku, aby nás
vzal známý Latinský most, kde došlo k atentátu na Ferdinanda d’Este.
Řekl nám také o nedalekých lyžařských střediscích, které jsme
v zimě před letní cestou sledovali při olympiádě. Kéž by se s námi
mohl tatínek po mostě ještě jednou projít…
V ulicích Sarajeva nejsou žádné check-pointy s ostnatým drátem,
přesto poznáte, kdy hranici mezi jednotlivými entitami překročíte. Na
vlastní kůži jsme zažili, že vám lidé neporadí kde co najít, pokud to
není v „jejich“ zemi. Můj kamarád Vedran pamatuje, že jako kluci hráli
na plácku za barákem fotbal katolíci, pravoslavní, i muslimové a všichni
se kamarádili. Dneska už to tak jednoduché a samozřejmé není.
Připomínky války objevíte i v jiných zemích, v italských Dolomitech se
taky bojovalo. Jenže to bylo dříve. V Sarajevu je ten smutek stále
relativně čerstvý.
Kupres – Adria Ski: fresh track v ceně
U městečka Kupres jsou dvě střediska, my jsme si vybrali Adria Ski
zejména pro jejich odpojitelnou čtyřsedačku. Ubytovat se můžete hned
u lanovky a musím říct, že už snídaně z prosklené jídelny je
zážitkem. Před vámi se otevře celé široké Kupresko polje, na jehož
druhém konci je další zasněžený hřeben. Převýšení nečekejte nijak
závratné, necelých čtyři sta metrů, tedy obdobné lyžování jako na
našich kopcích, ale výhledy jsou tu úžasné. Horní pasáže sjezdovek jsou
prudší, jejich spodní část je naopak mírná pro lehký carving. Profil
tratí tak připomíná sjezdovky U Slona a Béčko na Dolní Moravě, jen
jsou o něco delší. Široké otevřené údolí pod vámi je pak něco, co
u nás neuvidíte.
Ač je Adria Ski menším střediskem, vychytáte-li ho prázdné, pak ani tolik
nezáleží na tom, že je tu jen pár sjezdovek. Jinde říkají
půlhodinovému sklouznutí před otvíračkou hogo fogo fresh tracks
a platíte za to nekřesťanské love. My jsme kárvovali manšestr až do
zavření lanovky, a to za velmi rozumnou cenu.
Sarajevo: město s mrazivým geniem loci
Ani do hlavního města Sarajeva žádné přímé cesty nevedou. Nutno však
dodat, že každým rokem může být cesta o něco lepší, protože se
postupně dokončuje dálniční spojení.
Vynechat návštěvu Sarajeva při lyžování v Bosně a Hercegovině by byla
velká škoda. Je to krásné historické město, obklopené velkými horami, na
kterých můžete lyžovat. Zároveň kolem sebe ale nelze necítit smutek.
Není to tak dávno, kdy město bylo v obležení a lidé bojovali
o přežití.
Bjelašnica: lyžařova sportovní hora
Ze sjezdovek lyžařského střediska Bjelašnica dohlédnete až do
Sarajeva, které je vzdáleno jen asi dvacet kilometrů na jihozápad od města.
Zatímco v Sarajevu už může být jaro, nahoře na kopci pořád vládne zima
a vy si můžete užívat závodní tratě i freeridy.
Bjelašnica, dějiště závodů mužů během zimní olympiády v roce 1984,
je opravdová lyžařova hora. Všechny tratě jsou velmi sportovní a skvěle
členité. Terén je přitom kompaktní, takže se téměř všude dostanete
z páteřní moderní odpojitelné šestisedačky. Když sedačka náhodou
nejede, jsou k dispozici kotvy. Jako závodní lyžař oceňuju pomy, které
jezdí rychle a vlastně na nich lyžujete i cestou nahoru. Celý resort je
orientován na sever, takže sníh zůstává tvrdý i při vyšších
teplotách.
Třešničkou na dortu jsou neupravované jižní svahy, které nabízejí
excelentní možnosti jízdy ve volném terénu. Tyto svahy nám naprosto
nadšeně a kamarádsky ukázala parta místních jezdců. Nutno podotknout,
že v Evropě severně od Balkánu takový přístup už často nevidíte.
V honbě za panenským sněhem v našich i alpských končinách rideři
často „neznají bratra“. Tady jsme měli dokonce pocit, že místní byli
rádi, že k nim zavítali lyžaři a snowboardisté ze zahraničí a mohou
se s nimi o prašan podělit. Z těchto freeridů se dá v pohodě dojet
zpátky traverzem k lanovce. Určitě by ale stálo za to se v partě domluvit
a poslat dobrovolníka s autem do nedaleké vesnice Lukavac, čímž byste si
délku freeridu prakticky zdvojnásobili. Pokud si přibalíte kite, tak se vám
na členité náhorní plošině za vrcholem střediska otevírají naprosto
epické terény pro snowkiting.
Na vrcholu jsou bohužel stále patrné i pozůstatky války. Budova jeví
známky palby a moderní termín dnešních mileniálů „jedeme bomby“ tady
nabírá opravdu jiných rozměrů. Bjelašnica totiž díky své strategické
poloze hrála významnou roli v bojích o Sarajevo.
Vrchol střediska Bjelašnica hrál významnou roli v bojích o Sarajevo a následky můžete vidět dodnes. V pozadí se otevírají nekonečné prašanové náhorní plošiny ideální pro snowkiting
„Bosna“ jsou tři země
Bosna a Hercegovina je velmi fascinující země s opravdu těžkým
údělem. Pokud se vám bude zdát, že je to u nás složité, zajeďte si do
Sarajeva pro dávku pokory.
Na území státu žijí tři etnické skupiny – Bosňáci, Srbové
a Chorvati. Pozor, Bosňák není to stejné co Bosňan. Bosňák je slovanský
muslim žijící v Bosně. Občané Bosny a Hercegoviny jsou obecně
nazýváni Bosňané, což asi není úplně ideální řešení, podobně jako
není ideální, že jsou jsou všichni občané ČR obecně nazýváni Češi.
Země má tři prezidenty. Ústřední vláda v Sarajevu má omezené
pravomoce, protože je země decentralizovaná a skládá se ze dvou
autonomních entit a jednoho distriktu – Federace Bosny a Hercegoviny,
Republiky Srbské a regionu Brčko. V tomto distriktu bydlí Bosňáci
i Srbové, takže ho nebylo možné rozdělit. Je to trochu, jako by Moravané
a Slezané měli federaci a Češi by měli vlastní vnitřní republiku
a dohromady by tvořili jeden stát zvaný Středoevropská republika. Jihlava
by byla speciálním distriktem, protože tam žijí Moravané
i Češi.
Pokud navštívíte všechna tři střediska, poznáte všechny tři
národnostní entity Bosny a Hercegoviny.
Jahorina: pohodovější, avšak rušnější
svahy
Lyžařské středisko Jahorina bylo při olympiádě dějištěm závodů
žen ve sjezdovém lyžování. Narozdíl od Bjelašnice nelyžujete až tak na
hoře, jako spíše na širokém hřebenu. Sjezdovky jsou naskládány vedle
sebe a je jich opravdu hodně. Vleky a lanovky se křižují, stejně tak
i sjezdové tratě. Jahorina se zdá být více pro rodiny nebo třeba pro
lyžaře vyhledávající lyžování jako společenskou událost. Vše je tu
takové více „posh“. Nad střediskem jsou také obrovské planiny vhodné
pro řádění na sněžných skútrech.
Jahorina leží v srbské části Bosny a Hercegoviny. Hranice Republiky
srbské sahají až na předměstí hlavního města – některé čtvrtě
Sarajeva jsou tedy srbské.
Olympijské středisko Jahorina bylo nedávno modernizováno a najdete v něm mnoho nových lanovek včetně této desetimístné gondoly
Ubytujte se v horách, ale klidně i v Sarajevu
Pokud si chcete připlatit, tak Bjelašnica i Jahorina nabízejí ubytování přímo na svahu. Do obou středisek však můžete bez problémů dojíždět ze Sarajeva. Jestliže vám nevadí půlhodinová jízda serpentinami, můžete si dole ve městě dopřát opravdu pěkný hotel s bazénem, saunou a wellness s nekonečnými švédskými stoly včetně neodolatelných místních dezertů za mnohem příznivější ceny než v samotných střediscích.
Balkánská lyžařská svoboda
V Bosně a Hercegovině nečekejte stovky kilometrů sjezdovek v propojených střediscích jako v Alpách. Sjezdovky jsou ale široké a upravované, lanovky moderní, krajina úchvatná. Nadšeni nejspíš budete i z místní gastronomie a jako bonus se domluvíte naším slovanským jazykem. A jestli bude otevřeno, nejspíš zažijete naprostou lyžařskou svobodu…
