Tento článek vyšel v časopise SNOW 131 (říjen 2021).
La Rosière je sice jedním z mnoha francouzských středisek vzniklých z „rýsovacího prkna“, přesto mu v žádném případě nechybí jistá malebnost. Klidné letovisko s proporčně umírněnými rezidencemi a chalety roztroušenými ve slunečném svahu a s výhledem na celé údolí Tarentaise vznikalo od 60. let, kdy obyvatelé převážně odcházeli nebo učili lyžování v sousedních vznikajících megaresortech. V La Rosière tehdy byly jen letní pastviny, přesto si nakonec vesničané postavili vlastní vlek. Milníkem rozvoje byla stavba lanovek a vleků, zajišťujících jeho propojení s italským resortem La Thuile v polovině 80. let, díky čemuž se síť sjezdovek mohla rozrůst až na 150 km sjezdovek (a přitom La Rosière zůstalo ve francouzských poměrech „menším“ střediskem!). Před dvěma lety pak dvě nové lanovky rozšířily lyžařský terén o strmější svahy hory Mont Valaisan.
Mírný hřeben s atraktivním přídavkem
Lyžařské dění v La Rosière se odehrává na jemně vypouklém oblém hřebeni s mírným temenem a strmějším úpatím ve výškách okolo 2 000 m n. m. Mírné, přehledné a slunečné pláně přímo nad střediskem předurčují La Rosière být především rodinnou destinací. Pod úroveň střediska přitom klesají i dvě náročnější tratě – jednak dlouhá červená sjezdovka s ještě delší a pomalou 4sedačkou Les Ecudets, krytá lesem, za dobrých sněhových podmínek proměněným ve freeridový labyrint, druhak subtilní červená sjezdovka v Les Eucherts na opačné straně střediska, která padá po mýtinách a v řídkém porostu, rovněž využitelném pro freeride. Ambiciózní lyžaře ale především zaujme nově zpřístupněný sektor Mont Valaisan, dosahující do 2 800 m n. m. Zdejší strmější terén protíná užší a točivá červená sjezdovka, která zprvu více panoramaticky traverzuje a později zase více klesá, okolo níž vábí freeridery rozsáhlé pláně i žleby.
Střecha s výhledem na Mont Blanc
Ještě více terénů pak čeká „za hřebenem“ – kolem průsmyku Malého svatého Bernarda a dále do Itálie do La Thuile. Přejezd po otevřených horských pláních je samozřejmě vystaven divočejším povětrnostním vlivům, a tak pro plnohodnotné využití celého francouzsko-italského lyžařského prostoru to chce i trochu štěstí na počasí. Není přitom výjimkou, že na každé straně hřebene je poněkud „jinak“. Lyžování v La Rosière je také orámované královskými výhledy na Mont Blanc i na protilehlé svahy obřích tarentaiských resortů.
Hannibal i bernardýni
Průsmyk Malého svatého Bernarda nese jméno patrona horalů, který zde založil hospic, útulnu pro poutníky, už před 1 000 lety. Před více než 250 lety se tu (a také ve známějším Velkém Svatobernardském průsmyku) zrodilo známé plemeno bernardýna, psa, kterého mniší vycvičili pro záchranu vyčerpaných poutníků. Traduje se, že tudy táhl dokonce kartaginský vojevůdce Hannibal se svou armádou a slony, po nichž byly údajně nalezeny ostatky. Z pozdější doby pocházejí četné pevnosti, které chránily Savojsko a využity byly i ve 2. světové válce – jedna z nich je k vidění přímo na sjezdovce, na vrcholu Fort de la Redoute.
Resort s atmosférou vesnice
La Rosière je rekreační resort, který si uchoval ráz „vesnice“, přestože je vidět čilá výstavba nových hotelů, rezidencí a chaletů. Centrum La Rosière a satelitní Les Eucherts spojuje romantická pěší osvětlená stezka lesem. Mezi nejnovější après-ski atrakce patří kolejová bobová dráha X-treme sledge. Na typickou francouzskou večeři se dá zajít třeba do restaurace L’Ancolie v útulné a vtipně vyzdobené dřevěné chatě na úplném konci resortu. Kuchyně je více než vydatná, hlavní jídla vyjdou okolo 30 eur.
Lyžařský klídek s propustkou do Itálie
Příjemně prosluněný resort La Rosière je klidnější alternativou savojských „monstr“ středisek jako Les Arcs či Tignes, přičemž ale ve spojení s italským La Thuile také není žádným drobečkem. Vzhledem k propojení obou středisek přes exponované pláně nad 2 000 m n. m. ale není zaručeno, že budou tranzitní lanovky vždy fungovat. Méně ambiciózní lyžaři si ovšem vystačí i s mírnějšími terény samotného La Rosière, zvlášť když jsou nyní zpestřené nově zpřístupněnými svahy Mont Valaisan. A koneckonců La Rosière potěší i střídmějšími cenami.
Klady
- velké lyžařské území spolu s italskou stranou
- většinou rychlé lanovky
- stylové ubytovací rezidence
- klidnější středisko
- panorama Mont Blancu
Zápory
- samotné La Rosière nebude náročnému lyžaři stačit
- přejezd do Itálie závislý na počasí
- na jaře proměnlivější kvalita sněhu kvůli jižní orientaci svahů
