Titlis – Stöckli Skifestival aneb zalyžuj si s Odermattem!

Abyste si akci „Stöckli Skifestival Engelberg-Titlis“ mohli užít se vším všudy, je potřeba se registrovat už ideálně někdy na začátku sezóny. V rámci testovací akce pak obdržíte dokonce i skipas na Titlis zdarma, a také se můžete zúčastnit zmíněného obřího slalomu přímo s Marcem Odermattem, mistrem světa v obřím slalomu, v Super-G a ve sjezdu. Počet závodníků je omezený na cca 50 míst, tak je dobré s registrací neotálet. Druhou možností je zúčastnit se akce bez předchozí registrace a koupit si vlastní skipas, i tak ale můžete následně v hlavním zázemí u mezistanice Trübsee testovat všechny modely značky Stöckli zcela zdarma. Vzhledem k tomu, že jsme ještě v lednu nevěděli, kam nás v dubnu vítr zavane, volili jsme i my druhou variantu.

Abyste si mohli z ansámblu lyží vybírat jako první, doporučujeme si přivstat a u dolní stanice lanovky Titlis Express být už ideálně kolem osmé hodiny ranní. Jste-li ubytovaní přímo v Engelbergu, využijte zdarma městský autobus – jednak vás vyhodí přímo před lanovkou, a jednak ušetříte za parkování. V případě, že pojedete autem, vyrazte ještě o něco dříve, protože Marca Odermatta chce pochopitelně vidět půlka Švýcarska, takže se už kolem osmé vytvořila kolona při příjezdu na hlavní parkoviště u spodní stanice lanovky.

Vyšší návštěvnosti se těžko divit, program je opravdu pestrý a lyžařským fandům a nadšencům naservíruje řekněme klidně až nezapomenutelné zážitky. My začínáme rovnou testováním lyží Stöckli, ne že bychom byli se značkou Fischer nespokojení, ale na některé atrakce měli přístup jen testující lyžaři s lyžemi Stöckli a my se nechtěli nechat o nic ochudit. I když jsme neměli dopředu nic rezervované, stačilo vyčkat opravdu jen pár minut, fronta nebyla nijak dlouhá.

Jako první jsme zamířili na skicrossovou trať, která se nacházela jen pár metrů od hlavní testovačky a vyvážel na ni zastřešený pojízdný pás. I když byla skicorsska kratší a postavená pro širokou veřejnost, tedy poměrně jednoduchá, zabavila jak děti, tak i profíky. Nechyběla jí speciální startovní brána i se startérem, větší i menší terénní vlny mezi brankami a jeden pohodový skok, který se dal i přejet.

Zazávodit se dalo ve dvojici nebo klidně po jednom, kdy jste mohli svůj čas porovnávat s časem Fanny Smith, trojnásobné mistryně ve skicrossu a držitelky 4 velkých křišťálových glóbů za skicross, jejíž čas v cíli svítil na světelné tabuli, hned vedle toho vašeho. Zatímco Fanny nastolila solidní čas 11 sekund, mně se nepodařilo dostat se pod 15 sekund. Tom, který nevěděl, kudy trať vede a málem si udělal zajížďku mimo, dokázal zajet 14 sekund, takže docela nás toto bezprostřední porovnání hecovalo k dalším jízdám.

Co nás (a nejen nás) hodně potěšilo, byla přítomnost světových „skikrosáků“ přímo na startu této trati. Mohli jste je požádat o radu, mohli vás tratí i provést, nebo jste s nimi mohli i jen prohodit pár slov, vyfotit se, případně získat i podepsanou kartičku s věnováním. My se tu setkali se zmíněnou Fanny Smith a také s Danielou Maierovou, bronzovou medailistkou z Olympiády i Mistrovství světa. Nutno říct, že obě holky jsou velmi sympatické a byl to pro nás velmi hezký zážitek.

Kolem jedenácté už jsme ovšem upalovali na start obřího slalomu na sjezdovce č.4, kde měla v tento čas startovat hlavní hvězda dne – Marco Odermatt. Ačkoli závod jako takový byl určen jen padesáti včas přihlášeným závodníkům, na start závodu, do cíle závodu a podél trati se přišel podívat a zafandit prakticky každý projíždějící kolem. Sama jsem se postavila zhruba do střední části trati a musím říct, že jedna věc je vidět Odermatta válet v televizi a druhá věc je vidět jeho precizní lyžařskou techniku na vlastní oči jen pár metrů od branky.

Už jen ze sledování závodu jsem měla zážitek a neumím si představit, co teprve zažili samotní účastníci závodu, kteří přijeli do cíle, kde na ně čekal Marco Odermatt a s každým si plácnul a prohodil pár slov. Navíc byl ochotný se podepsat na helmu, na kombinézu, vyfotit se… Tento závod si asi musím přidat na svůj lyžařský bucket list.

S tím vším ovšem paralelně na hlavním podiu probíhaly rozhovory s lyžařskými hvězdami, takže je dobré si tu bedlivě hlídat itinerář a být ve správný čas na správném místě. Už před dvanáctou jsme tedy byli nachystaní před hlavním podiem na Trübsee na rozhovor s Fanny Smith a Alexisem Monneyem. Zábradlí kolem posezení, kde si profíci s moderátorem povídali, bylo bezprostředně kolem zpovídacího pultíku, takže fandové mohli být svým idolům opravdu nablízku.

Většina návštěvníků si tu ovšem hlídala čas 14:15, kdy se měl na podium k rozhovoru dostavit už tolik zmiňovaný Marco Odermatt. Já kvůli obědu přišla „k zábradlí“ ve 14:00 a ještě jsem se vešla do druhé řady, jinak se prostor chvíli před čtvrt zaplnil jak na koncertě Madonny (nikdy jsem na něm tedy nebyla, jen co jsem slyšela). Marco například hodnotil svou sezónu nebo vyprávěl, jak je jeho největším letošním highlightem vítězství v Kitzbühelu. Rozhovor byl pěkně vedený, akorát mě trochu mrzelo, že se sklouzlo ke švýcarskému dialektu, kterému jsem pramálo rozuměla.

Později se k Marcovi přidal i týmový kolega Alexis Monney a společně hovořili o tom, jaké to je být takto úspěšnými parťáky a zároveň soupeři. Pro pobavení je moderátor vybídnul k sundání čepic, abychom mohli zkontrolovat, jak jim po oholení hlav na Mistrovství světa vlasy dorůstají. A za mě to teda klukům docela sluší! Videa můžete shlédnout ve výběru na instagramu.

V průběhu dne se v černém stanu Stöckli na terase hotelu Trübsee konaly také autogramiády světových lyžařů, i těch bývalých. Podpis jste mohli získat nejen od zmíněné Fanny Smith, Daniely Maier, skicrossaře Tobiase Baura nebo Jonase Lenherra, alpského lyžaře Marca Kohlera, Alexise Monneyho, ale také od bývalých lyžařek Tiny Maze a Viktorie Rebensburgové, se kterými byl na podiu rovněž rozhovor.

Zajímavostí byla také možnost nechat si namíchat drink od vašeho oblíbeného lyžaře, protože se tu v průběhu dne střídali na tzv. Weltcupbaru. Drinky míchal například Jonas Lenherr, Marco Kohler nebo Alexis Monney.

V prostorách hotelu Trübsee se konala také výstava lyží Stöckli a byla tu demonstrovaná také jejich výroba.

V rámci Stöckli Skifestivalu bylo také možné shlédnout cenné kovy a glóby těch nejúspěšnějších lyžařů zaštítěných značkou Stöckli. Nechyběly tu medaile z Mistrovství světa v alpském lyžování Alexise Monneyho nebo Thomase Tumlera, velký křišťálový glóbus Fanny Smith a samozřejmě nejvíc místa tu zabíraly křišťálové glóby Marca Odermatta. Kuriozitou byl ulomený podstavec malého křišťálového glóbu za obří slalom Marca Odermatta, který se Marcovi rozbil, když si po předání s glóbem házel a cinknul mu o skleněnou medaili na krku. Inu, trofej s příběhem.

Tato akce se koná každý rok v dubnu a vřele ji doporučuji všem fanouškům lyžování. Kromě testování se přiblížíte svým lyžařským idolům a když vychytáte dobrý čas, rádi si s vámi i osobně popovídají. Na tuto akci se ale přihlašujte s předstihem na stránkách Stöckli.

Mimochodem si na Titlisu i v dubnu užijete kvalitní lyžařské podmínky. My si tu zalyžovali i den před akcí, tedy 11. 4., a v nejvyšších polohách areálu nám křupal sníh pod nohama přesně tím zvukem, který je charakteristický pro nefalšovanou zimu. Manšestr byl krásně utažený a sníh měknul jen ve spodních částech střediska. My si nejvíc užili horní červenou sjezdovku číslo 1, kterou obsluhuje kotva a většinu času byla prázdná.

Titlis je ledovec, a tak i v dubnu nabídne na sjezdovkách stále přes metr sněhu a v provozu je kolem 50 km sjezdovek. Pokud ještě nejste letos dost „vylyžovaní“, můžete klidně vyrazit sem, protože lano se tu točí až do 4. 5. Co všechno se tu dá zažít kromě lyžování si můžete přečíst v našem únorovém reportu zde.

Titlis v kostce:

Na Titlisu jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami ONE WAY, v oblečení REHALL, v helmách a brýlích SMITH, s na míru tvarovanými vložkami do lyžáků SIDAS a s vyhřívanými rukavicemi a ponožkami THERMIC.