Článek vyšel v časopise SNOW 156 (prosinec-leden 2024/25)
Vzhledem k pravděpodobnosti, že četnost a intenzita katastrofických povětrnostních jevů, jaký jsme naposledy zažili v září 2024, se pravděpodobně bude zvyšovat, je změna klimatu v popředí zájmu mnoha lyžařů. Samotné lyžařské areály si začínají uvědomovat rostoucí hrozbu katastrofického počasí a důležitou roli, kterou jejich systémy hospodaření s dešťovou vodou hrají při minimalizaci škod a předcházení přerušení provozu.
Lyžařské areály se potýkají s jedinečnými problémy, pokud jde o hospodaření s dešťovou vodou, mezi něž patří především strmé svahy a obavy o životní prostředí.
Topografie
Celková topografie většiny lyžařských areálů je náchylná k erozi v důsledku proudění dešťové vody. Horská střediska se typicky nachází svými úpatími v horních začátcích dlouhých horských údolí, což způsobuje, že dešťová voda přirozeně protéká základnou a pak pokračuje údolím pod ní.
Ve většině lyžařských areálů jsou omezení spojená s ochranou přírodního prostředí a prací v rámci povětrnostních podmínek také výzvou, zejména při stavebních projektech. Často se jedná o strmé svahy, na kterých se areály snaží stavět. Zařízení na čištění dešťových vod, jako jsou retenční nádrže a mokřady, musí být obecně na rovných plochách, z nichž většina je již zabraná historickou zástavbou areálu, jako jsou parkoviště a další základní infrastruktura.
Krátká stavební časová okna, obtížný přístup do terénu s těžkou technikou, správa povodí vodních toků a ochranných pásem, volně žijících živočichů a mokřadů představují další výzvy. Nemluvě o obnově vegetace, která musí být provedena během vegetačního období, aby se stabilizovala půda po provedení zemních prací, a musí proběhnout dříve než na pracovištích v nižších nadmořských výškách, což pracovní časové okno ještě více zkracuje.
Průběžná modernizace
Pokud horská střediska v průběhu dřívějších let proaktivně řešila modernizaci infrastruktury pro odvod dešťové vody, pomohlo jim to odvrátit ještě horší následky při letošní podzimní velké vodě a pravděpodobně jim to rovněž dlouhodobě ušetří peníze.
Typicky jde o vylepšení, jako je instalace větších propustků, nahrazení propustků mosty, výsadba a zvětšení šířky vegetačních nárazníků podél potoků a říček, snížení nepropustných ploch, kdykoli je to možné, a instalace, pravidelná kontrola a údržba provozních systémů pro odvod dešťové vody.
S tím, jak se zpřísňují předpisy týkající se dešťových vod, je méně pravděpodobné, že areály, které v průběhu času dokončily modernizaci, budou mít při řešení budoucích projektů problémy s povolováním.
(Foto: Facebook)
Přizpůsobení se změnám
Přestože současné předpisy fungují relativně dobře, areály musí zůstat flexibilní a být připraveny jít nad jejich rámec, aby se přizpůsobily změnám, které přicházejí s měnícím se klimatem a ekosystémem. Snad všechny skiareály mají pracovníky, kteří pečlivě sledují počasí, a na základě jejich poznatků mohou vypracovat plán, v němž jsou uvedena konkrétní opatření, která přijmou v reakci na předem stanovené předpovědi množství srážek.
Pokud pracovníci areálů pečlivě sledují přicházející nepříznivé počasí, mohou být schopni rozpoznat scénáře, ve kterých jsou nejzranitelnější. Stavebně zvětšovat propustky před velkou bouřkou nemusí být praktické, ale posilovat vodní zábrany a přidávat odvodnění ano. Pracovníci střediska mohou provést rychlé posouzení a bodové čištění propustků a dešťové kanalizace.
Kromě toho horské areály dnes používají pokročilé metody modelování hydrologie oblasti při plánování nového rozvoje. Výsledkem je obvykle návrh propustků, svodnic a mostů, které mají zvládnout očekávané špičkové průtoky. Velké bouřkové události v posledních letech však ukazují, že je třeba brát v úvahu nejen objem vody, ale také plovoucí nečistoty.
Řešením je zvětšení propustků a doplnění odvodnění během výstavby, které jde nad rámec toho, co je požadováno v plánech a specifikováno během hydrologického modelování. Ochrana těchto možností do budoucna je v zájmu všech. Pojišťovny by měly nabízet slevy za investice, které snižují riziko pro majetek, jejž kryjí.
(Foto: Facebook)
Preventivní opatření
Připravit se dopředu na události, jaké naše republika zažila tento podzim, může být obtížné, ne-li nemožné, ale v dnešní době existují technologie nabízející kreativní způsoby, jak se potenciálním škodám vyhnout.
Například podkrušnohorské povrchové doly využívají monitorovací systém, který na dálku sleduje pohyb svahu v čase. Skládá se z měřicích laserů a sítě odrazných hranolů na kontrolních bodech svahu, které každých 10 minut posílají data zpět do kanceláře prostřednictvím mobilního signálu. Pokud pohyb překročí určitou mez, systém spustí alarm. Takováto či podobná technologie může být účinným indikátorem hrozícího selhání svahu na problematických místech v horských areálech.
Obvykle dochází k pomalému plížení půdy, dokud se neotevře malá trhlina, do které se dostane voda, a pak dojde k většímu uvolnění. Pro monitorování lze nastavit sebedelikátnější prahové hodnoty, jež mohou indikovat spouštěcí událost – například pokud se některý z monitorovacích bodů pohne o více než centimetr, systém odešle výstrahu.
Zatímco tato technologie může provozovatelům pomoci pochopit, co se děje na konkrétních problematických místech, například pod útesy, kde může být mělké skalní podloží, nebo v blízkosti sloupů lanovek, nemusí být příliš užitečná, pokud jde o náhlé, vysoce intenzivní dešťové události.
(Foto: Facebook)
Celkový pohled
Pro správné hospodaření se srážkovými vodami je důležité nemít zaostřeno jen na samotný skiareál, ale vnímat jej jako součást větší sítě vodních toků a ekosystémů, které je třeba chránit.
Ambicí musí být co nejlépe zachovat stávající hydrologii. Protože v horách voda stéká dolů ke stávajícím silnicím a propustkům a zástavbě pod nimi, je třeba mít na paměti celý obraz – od místa, kde se areál nachází, až po tok v jeho dolní části.
Toho se dosahuje kombinací různých způsobů, například tím, že se každých 60 metrů na otevřených travnatých svazích zajistí příčná odtoková koryta (svodnice), jež zachytí případný nánosový proud a přerozdělí ho do zalesněných oblastí dříve, než se zkoncentruje. K usměrnění toku se obvykle využívají dostatečně dimenzované propustky a strouhy. Obecně platí, že zejména během výstavby je cílem snaha udržet vodu v toku tam, kam směřovala před projektem.
Vlnový efekt
Jakmile začneme vnímat tento komplexní pohled shora dolů, uvědomíme si, že změna něčeho na horách – například vybudování nové infrastruktury – mívá velmi zřetelný vlnový efekt.
Nemusí to být zrovna či pouze v základně střediska, ale opravdu je nutno sledovat vodu a ujistit se, že stávající proud novou změnu zvládne. Protože pokud areál pošle dolů více vody bez schválení a bez spolupráce s inženýry, může vyplavit obydlí o kilometry dál. A pokud se s dešťovou vodou nejedná správně, mohou se v zasněžovacích jezírkách usazovat sedimenty, které výrazně snižují účinnost zasněžovacích systémů.
Mezi standardní preventivní opatření patří zvětšení stávajících propustků, rozšíření svodnic a výstavba větších mostů. Aby však areály eliminovaly nebezpečí problémů níže v povodí, musí přímo komunikovat s regulačními orgány a inženýry, aby se ujistily, že při stavebních projektech řeší veškerá rizika.
Srážková voda jako výhoda
Kromě zřejmých výhod prevence škod může řízení dešťových vod a kontrola eroze představovat příležitost, jak snížit dopad střediska na životní prostředí a také ušetřit peníze.
Jak lze využívat vodu rozumněji, když se zdá, že je jí nadbytek? Ve skiareálech existuje spousta příležitostí pro lepší zacházení s vodou a její efektivnější využití. Některé mohou pomoci i s faktory, které ovlivňují změnu klimatu: například pro zasněžování lze používat záchytné nádrže na sediment a pravidelně je bagrovat, sediment používat k posypání parkovacích ploch a silnic, místo aby se odvážel mimo areál – pokud je sediment dostatečně hrubý, aby poskytoval trakci a neskončil zpět v odtoku dešťové vody.
(Foto: Facebook)
Zvětšete velikost
Jedním ze způsobů, jak dlouhodobě ušetřit peníze, je plánovat budoucí stavební projekty s co největším předstihem.
Pokud jde o zařízení pro hospodaření s dešťovou vodou, obvykle je nejlepší přidat kapacitu pro budoucí projekty, které mohou přijít. Tím se majitelé mohou vyhnout nutnosti rozkopávat a rozšiřovat čisticí plochy, což může být náročná práce. Modernizace na větší mimoúrovňová křížení s otevřeným dnem, jež mohou odolat stále silnějším přívalovým srážkám a minimalizovat vymývání okolí stavby, bývá často nejekonomičtějším krokem, a to i přes skličující počáteční náklady.
Zkoumání variant, jak zachycenou dešťovou vodu znovu využít, ať už pro zasněžovací systémy, zavlažování, nebo dokonce její úpravu a využití jako pitné vody, jsou rovněž možnými způsoby, jak by areály mohly snížit dopad své činnosti na životní prostředí.
Mnohostranné investice
Bez ohledu na to, jak často areály zažívají katastrofické události nebo zda hledají způsoby, jak využít dešťovou vodu, investice do správného vodního hospodaření a kontroly eroze je přinejmenším investicí do návštěvnických zážitků. Řada venkovních rekreačních aktivit horských středisek má v určitém bodě nějakou interakci s vodou, zejména s tím, jak se areály začínají více zaměřovat na čtyři roční období. A mít čistou vodu a chránit přírodní zdroje pomáhá přidané hodnotě střediska.
