Tento článek vyšel v časopise SNOW 124 (říjen 2020).
Dnešní moderní lyžařské lanovky dosahují přepravní kapacity běžně kolem 2 400 osob/hod., dosažené maximum je u oběžných lanovek systému 3S (tří lan) až 5 500 osob/hod. Dobrý lyžař se za jediný den v moderním lyžařském středisku sveze lanovkou víckrát, než se leckdy podařilo našim předkům stihnout za celý život. Jen v Evropě je za jediný rok evidována více než miliarda průchodů turnikety lanových drah.
Moderní visuté lanovky mají velkokapacitní kabiny až pro 230 cestujících, elegantní a prostorné kabinky s vyhřívanými sedadly, individuálním informačním systémem a nezřídka i s wifi připojením. Nové sedačkové lanovky se dnes staví většinou odpojitelného systému, který umožňuje při vysoké rychlosti na trati pohodlný nástup i výstup ze sedačky, odpojené ve stanici od dopravního lana a pohybující se pomalou, tzv. staniční rychlostí. Samozřejmostí jsou pohodlné a leckdy i kryté a vyhřívané sedačky. U lanovek – s výjimkou pozemních lanovek – nedochází ke kolizím s ostatními dopravními prostředky, jezdí rychle a nehlučně a neprodukují svým provozem žádné znečištění.
Co moderním lanovkám zůstalo společné s jejich předchůdkyněmi, je jejich hlavní konstrukční prvek – ocelová lana, jejichž průměr i u největších lanovek jen málokdy přesahuje 9 cm a která působí ve srovnání s délkou a převýšením dráhy a mnohdy i s velikostí kabin velmi subtilním dojmem. Proto si snad každý cestující položí otázku: Nemůže kabina (kabinka, sedačka) spadnout nebo se uvolnit a sjet dolů? Odpověď je jednoduchá – samozřejmě, že může, jako ostatně může selhat jakékoliv technické zařízení. Absolutní bezpečnost neexistuje. K úrazu nebo o život může člověk přijít působením vnějšího prostředí kdekoliv, jde jen o to s jakou pravděpodobností. Ta je ale u lanových drah nesmírně malá.
Závažných havárií je v celé dlouhé historii lanové dopravy známo jen několik málo stovek případů. U mnoha z nich došlo „jen“ k technickému selhání spojenému s náročnou evakuací cestujících nebo dokonce k pádu neobsazených kabin, ale bez zranění nebo usmrcení osob. Je ale známa i celá řada nehod, které měly na svědomí nejen zranění, ale i smrt cestujících. Někdy se jednalo o nedodržení správných postupů a provozních předpisů, o působení vnějších vlivů, jako např. náhlého silného poryvu větru a v několika málo případech i o řetězec technických selhání a závad, které do doby vzniku havárie nikdo nepovažoval za možné. Z těchto havárií se poučili nejen provozovatelé a výrobci lanovek, ale především státní orgány, vykonávající nad lanovými dráhami dozor. Nové i starší lanovky byly v souladu s těmito poznatky upraveny a dovybaveny. Tento trend dokládá i příznivý vývoj počtu zraněných a usmrcených osob podle zmíněné statistiky ITTAB. Jedno těžké zranění dnes připadá na 1 miliardu osob přepravených na lanovkách, jedno úmrtí dokonce na 1,7 miliardy. Zmíněná statistika rovněž dokládá, že 95,8 % všech zranění na lanovkách připadá na vlastní zavinění cestujících (jedná se především o pády ze sedačkových lanovek mimo stanice), 2,7 % zranění vzniklo cizím zaviněním a jen 1,5 % technickou závadou.
Důvodem havárie lanovky nemusí být vždy jen technická závada nebo provoz lanovky za mimořádně nepříznivých povětrnostních podmínek. V historii jsou známy i tři případy kolize letadla s lany lanovek, z nichž nejznámější a nejtragičtější se udála ve středisku Cavalese. Paradoxně největší tragédii v historii lanové dopravy – požár pozemní lanovky na Kaprunu – nezpůsobilo bezprostřední selhání lanovkářské techniky, ale nezodpovědná dodatečná montáž elektrického vyhřívání na stanovišti průvodčího.
Vybrané havárie lanových drah a jejich důsledky pro provoz a konstrukci těchto zařízení najdete v sérii článků Horské tragédie dneška i historie.
25. srpna 1927
Jedno z nejstarších neštěstí v historii horské dopravy se nestalo na lanovce, ale na ozubnicové dráze z Chamonix na Montenvers k ledovci Mer de Glace. Parní ozubnicové lokomotivě selhaly brzdy a při nekontrolované jízdě do údolí strhla vůz č. 21. Výsledek – 22 mrtvých a 25 zraněných.
26. listopadu 1932
Chybou obsluhy průvodčího na první osobní kabinové lanovce oběžného systému z roku 1930 Schauinsland v německém Freiburgu nedošlo ke správnému připojení kabiny k jednomu ze dvou tažných lan. Nepřipojené tažné lano na trati při kolizi s kabinou způsobilo její pád a smrt tří osob, mezi nimi i zmíněného průvodčího. Po rozsáhlých kontrolách této průkopnické lanovky, které potvrdily její bezpečnost, byl provoz v roce 1933 obnoven. V roce 1988 byla lanovka zásadně modernizována a automatizována a těší se dosud velkému zájmu publika.
2. dubna 1956
Jednosedačková lanovka Plabutsch ve Štýrském Hradci byla krátce před
ukončením provozu na Velikonoční pondělí obsluhou na chvíli zastavena,
aby mohla nasednout jedna žena s omezenou pohyblivostí. Nato došlo
k samovolnému pohybu lanovky a k až pětinásobnému překročení její
normální rychlosti. V té době byla lanovka obsazena téměř výhradně
cestujícími, směřujícími do údolí, a tedy jednostranně zatížena.
Při vysoké rychlosti byli někteří cestující vymrštěni ze sedaček
v dolní stanici odstředivou silou, vychýlené sedačky dokonce zranily
i několik čekajících cestujících. A když konečně zaúčinkovala
mechanická brzda, došlo k tak silnému rozkmitání dopravního lana, že
jeden cestující byl ze sedačky vymrštěn na zem. Ten svým zraněním
v nemocnici podlehl, deset dalších utrpělo zranění, někteří z nich
těžká. Příčinou nehody bylo selhání brzd. Tento případ bohužel nebyl
na sedačkové lanovce ojedinělý, obdobné selhání brzd nastalo např.
i 28. prosince 1981 v jihotyrolské obci Tarsch in Vinschgau a mělo za
následek dva mrtvé a 23 zraněných.
K podobné situaci, i když z důvodu chybného postupu obsluhy při výpadku
proudu, došlo také na čtyřsedačkové lanovce v gruzínském Gudauri 16.
března 2018. Tam jen díky mohutné sněhové pokrývce, která utlumila pády
cestujících ze sedaček, došlo k řadě lehkých i těžkých zranění,
ale nedošlo k žádnému smrtelnému úrazu.
21. února 1960
Z kladkové baterie na podpěře vypadlo dopravní lano čtyřmístné kabinkové lanovky Barboleusaz – Les Chaux ve švýcarském středisku Villars Gryon a v jedné z kabinek po pádu do hloubky 30 m zahynuli dva cestující, v dalších kabinkách se čtyři cestující zranili. Vypadnutí lana dříve patřilo u jednolanových lanovek k nejčastějším příčinám havárie.
15. srpna 1960
Při havárii kabinové kyvadlové lanovky Castellammare – Monte Faito u Neapole 15. srpna 1960 dopadla kabina na koleje před ústím železničního tunelu Circumvesuviana. Havárie si vyžádala život čtyř a zranění dvaceti cestujících z kabiny. Po železnici v tu dobu naštěstí žádný vlak neprojížděl. Průvodčí druhé kabiny si všiml nezvyklého pohybu lan a aktivoval čelisťovou brzdu na nosné lano, která jeho kabinu se 40 cestujícími zastavila. Záchranáři kromě pomoci zraněným a evakuace druhé kabiny museli řešit ještě i požár, který vyvolala lanovka pádem na elektrické vedení. Za příčinu neštěstí označili vyšetřovatelé vyřazení omezovače rychlosti z provozu za účelem neoprávněného zvýšení kapacity lanovky. Soud poslal viníky nehody do vězení na 59 měsíců. Provoz na lanovce byl obnoven až v roce 1962.
29. srpna 1961
Křídlo proudového vojenského letadla letícího nízko nad ledovcem přetrhlo tažné lano dvoulanové kabinkové lanovky Vallée Blanche v Chamonix. Po nekontrolovatelné jízdě po nosném laně došlo u jedné trojice čtyřmístných kabinek k pádu do hloubky 150 m. Žádný ze šesti cestujících v těchto kabinkách neměl nejmenší šanci na přežití. Záchranná akce k evakuaci zbývajících 33 kabinek zablokovaných na nosném laně trvala celou noc.
3. prosince 1964
Tragickou nehodu na ozubnicové dráze z italského Bolzana na plošinu Renon (Ritten) měla na svědomí zanedbaná údržba po 2. světové válce. Nehoda urychlila nahrazení této zubačky kyvadlovou lanovkou v roce 1966. Od roku 2009 nakonec i tuto lanovku nahradila nová dráha systému 3S (tří lan), první svého druhu v Itálii.
25. prosince 1965
Při výpadku proudu na kyvadlové kabinové lanovce Puy de Sancy ve francouzském pohoří Le Mont Dore došlo k tak prudkému zastavení lanovky, že při silném vykývnutí se čelo kabiny dostalo do kontaktu s lany a odpadlo. Z kabiny přitom vypadlo 17 lidí, z nichž sedm přišlo o život.
12. července 1972
Ve švýcarském středisku Bettmeralp je v úseku Betten – Betten Dorf od roku 1965 v provozu jednovětvová kyvadlová lanovka s navijákovým pohonem (jediná 50místná kabina je navijákem v horní stanici přitahována a spouštěna do údolí po dvojici nosných lan). Pro případ přetržení tažného lana je lanovka vybavená čelisťovými brzdami, které mají lanovku zastavit sevřením nosného lana, resp. lan. Při přetržení tažného lana v místě jeho upevnění ke kabině ale došlo k tak silnému vykývnutí kabiny se závěsem, že záchranné čelisti se uzavřely v okamžiku, kdy už se běhoun lanovky v důsledku švihu kabiny nacházel ve vzduchu nad lany, a kabina se zřítila k zemi. Kromě 12 obětí měla tato nehoda za následek i významné změny v konstrukci těchto lanovek.
26. října 1972
Ve francouzském středisku Les Deux Alpes – Oisans došlo při testovací jízdě dvou kabin, které se po nosném laně pohybují vlastní silou (tzv. samochodná lanovka), k jejich střetu – 9 mrtvých. Samochodné lanovky, většinou s kleštinovým běhounem poháněným spalovacím motorem, se dnes používají již jen jako prostředky pro evakuaci cestujících v případě nemožnosti dopravit cestující do stanice jiným způsobem.
15. září 1973
Havárie lanovek se nevyhnuly ani bývalému Československu. 15. září 1973 bylo pro kyvadlovou lanovku na Skalnaté Pleso ve Vysokých Tatrách černým dnem. Po přetržení napínacího lana nosného lana v mezistanici Štart došlo k pádu kabiny č. 1, která se v té době nacházela několik desítek metrů pod Skalnatým Plesem. Výsledkem bylo osm lehce a osm těžce zraněných, jedna těžce zraněná žena svým zraněním později podlehla.
9. března 1976
V italském středisku Cavalese došlo u kyvadlové lanovky s jedním
nosným a jedním tažným lanem na horu Cermis po přehození tažného lana
přes nosné k přeřezání nosného lana a k pádu plné kabiny se 42
cestujícími do propasti. Nikdo z cestujících pád nepřežil.
K přehození tažného lana, pohybujícího se rychlostí až 36 km/h přes
nosné lano zde vlivem profilu trati lanovky docházelo poměrně často. To
vedlo obsluhu k vyřazení systému, který při dotyku izolovaného tažného
lana s lanem nosným lanovku ihned zastaví. Tato manipulace nakonec způsobila
co do počtu obětí do té doby největší havárii lanové dráhy.
I když lanovku na horu Cermis v italském Cavalese postavila v roce 1966
renomovaná italská (jihotyrolská) firma Hölzl, která měla se stavbou
těchto lanovek bohaté zkušenosti, rozhodně nelze tvrdit, že se tato lanovka
zrodila pod šťastnou hvězdou. Necelých 22 let po první havárii, 3. února
1998, padala její kabina i s 20 cestujícími k zemi znovu – tentokrát
ne kvůli technické manipulaci, ale kvůli hazardnímu letu americké
stíhačky z letecké základny v italském Avianu, která při nedovoleném
podlétání lanovky vedoucí ve výšce 80 m nad údolím manévr nezvládla
a přeťala nosné a zřejmě i tažné lano. Po této havárii už původní
lanovka obnovena nebyla a nahradila ji kabinková lanovka, důsledně
kopírující terén.
26. března 1976
V americkém středisku Vail v Coloradu došlo na dvojlanové kabinkové lanovce oběžného systému k poškození nosného lana a k vymotání povrchových profilových drátů ze svazku tohoto jednopramencového lana. Důsledkem bylo vykolejení několika kabin z nosného lana a jejich pád do propasti. Tato havárie měla na svém kontě čtyři mrtvé a pět těžce zraněných osob.
15. dubna 1978
Zcela ojedinělou byla havárie velkokabinové kyvadlové lanovky v americkém Squaw Valley, lanovky, která ve své době měla největší kabinu na světě – pro 140 osob. V důsledku neobyčejně silného poryvu větru došlo k vypadnutí vnějšího ze dvou nosných lan z úložné botky na podpěře. Lano napínané hmotností 128 tun sjelo po závěsu kabiny, kterou zcela zdemolovalo a zastavilo se až o nosnou konstrukci podlahy kabiny. Kabina sice zůstala viset na druhém nosném laně, ale v jejích troskách nalezli smrt čtyři lyžaři a 22 jich utrpělo zranění různého stupně. V soudním procesu, který se táhl řadu let a který by v případě uznání konstrukční chyby byl pro švýcarského výrobce této lanovky likvidační, nakonec americký soud dospěl k závěru, že se nejednalo o technickou závadu lanovky.
29. ledna 1983
Do lan dvojlanové kabinkové lanovky spojující od roku 1974 Mount Faber v Singapuru se zábavním parkem na ostrově Sentosa přes mořskou úžinu narazila věž vrtné lodi Eniwetok poté, co se loď uvolnila z remorkéru a vplula do mořské úžiny. Střet 56 m vysoké vrtné věže s lany ve výšce 45 m nad mořskou hladinou nemohl dopadnout jinak než havárií lanovky. Tu zaplatilo osm cestujících svými životy.
1. března 1987
6 mrtvých a 87 zraněných, z toho 41 vážně, měl za následek pád podpěry a následně 50 sedaček sedačkové lanovky ve středisku Luz Ardiden ve franzouzských Pyrenejích. Na vině bylo zřejmě špatné stavební provedení základů podpěry.
13. ledna 1989
Při zkušební jízdě nové velkokapacitní kyvadlové lanovky ve francouzském středisku Vaujany s kabinami pro 160 cestujících došlo k uvolnění kabiny z běhounu a jejímu pádu do propasti a usmrcení všech osmi techniků v kabině. Jednalo se o konstrukční chybu tlumiče výkyvů integrovaného v tzv. královském čepu, spojujícím závěs a kabinu s běhounem. Vadné zajištění čepu se během jízdy uvolnilo.
1. června 1990
Zřejmě absolutní zanedbání bezpečnostních předpisů mělo za následek tragickou havárii výletní kyvadlové kabinové lanovky na horu Mtacminda v gruzínském Tbilisi. Tažné lano se přetrhlo ve chvíli, kdy se plně obsazená kabina č. 2 blížila horní stanici. Výsledkem byla nejen destrukce lanovky, která už nebyla obnovená, ale především 13 mrtvých osob v postižené kabině a dvou dalších ve druhé kabině, která narazila do dolní stanice. Podle některých zpráv byly na lanovce nedlouho před havárií instalovány nové, těžší kabiny, aniž by byla provedena kontrola stávajících lan.
29. ledna 1992
V rakouském Nassfeldu došlo na sedačkové lanovce Tröglbahn k ulomení vodicí obruče na první náběhové kladce nosné baterie a k následnému vypadnutí dopravního lana. Tato nehoda měla za následek kromě čtyř obětí na životech také změnu konstrukčních principů náběhových kladek.
8. ledna 1992
Na čtyřmístné kabinkové lanovce na Skalnaté Pleso ve Vysokých Tatrách došlo krátce po poledni v době, kdy svážela do Tatranské Lomnice studenty z lyžařského výcviku, k těžké havárii. Plně obsazená kabinka č. 87 se ve stanici Skalnaté Pleso řádně připojila k tažnému lanu dvojitým spínacím aparátem, po opuštění stanice přejela obloukový lanový přechod a pokračovala k první podpěře pod Skalnatým Plesem. Za ní startovací zařízení uvolnilo pro nájezd do zapínadla kabinku č. 58 se dvěma cestujícími. Také tato kabinka vyjela ze stanice do mírného protisklonu k lanovému přechodu. Po překonání jeho kulminačního bodu ale začala samospádem nekontrolovaně sjíždět po nosném laně směrem k předchozí kabince a před podpěrou č. 14 do ní narazila. V důsledku srážky došlo k vypadnutí běhounů obou kabinek z nosného lana a k současnému odtržení kabinek od jejich střech. Kabinka č. 58 spadla k základům podpěry č. 14 celá i se závěsem a běhounem, čímž došlo k jejímu dalšímu zdemolování. Jeden student v kabince zahynul na místě, druhý na následky zranění později v nemocnici. Kabinka č. 87 po srážce rovněž spadla na zem. Dva studenti, kteří z kabinky vypadli do sněhu, utrpěli jako zázrakem jen lehká zranění, druzí dva utrpěli zranění smrtelná. Havárii způsobil současný výskyt několika nepříznivých okolností, z nichž klíčový vliv na vznik nehody měla nesprávně nastavená kontrolní clona v zapínadle. V roce 1995 byla lanovka nahrazena novou čtyřmístnou kabinkovou lanovkou, kterou v úseku Štart – Skalnaté Pleso v roce 2013 nahradila moderní patnáctimístná kabinková lanovka.
19. prosince 1993
Na kabinkové lanovce Hochzeiger v tyrolském Pitztalu došlo při neveřejné jízdě ke srážce dvou kabin, kterou nepřežil jeden cestující. Také tuto nehodu způsobila závada spínacího aparátu.
14. prosince 1996
Zlomená osa lanáče a jeho odpadnutí na zem v dolní stanici kabinkové lanovky Moosfluh ve švýcarském středisku Riederalp měla za následek smrt jednoho cestujícího a zranění dalších 18.
1. července 1999
Mimořádně tragické následky měla havárie neveřejné kyvadlové kabinové lanovky k observatoři společnosti IRAM na Pic-de-Bure ve francouzském Saint-Etienne-en-Dévoluy. Po přetržení tažného lana se kabina s pracovníky observatoře dala do nekontrolované jízdy dolů po nosném laně a po několika stovkách metrů z něj vypadla na zem. V troskách zahynulo 20 pracovníků observatoře. 15. prosince téhož roku havaroval i vrtulník, který dopravoval zaměstnance observatoře místo lanovky a přidal tak ke smutnému prvenství radioastronomické observatoře na Pic de Bure dalších pět obětí. Těmito haváriemi byl pak provoz observatoře ochromen na dlouhou dobu.
11. listopadu 2000
Nejtragičtější havárií lanovky všech dob byl požár pozemní lanovky z rakouského Kaprunu k Alpincentru. Ve voze zachváceném požárem uhořelo 152 osob, další dva se udusili v protijedoucím voze a v horní stanici přibližně 2 700 m nad požárem otrávily zplodiny požáru i strojníka lanovky. Mezi oběťmi byla i česká lyžařská instruktorka Ilona Menšíková. Obrázky ohořelých zbytků vozu pozemní lanovky nazývaného kdysi Kitzsteingams obletěly celý svět. Vyšetřovatelům jejich fyzicky i psychicky náročnou práci na místě požáru lanovky jistě nikdo nezáviděl. O to víc překvapil v roce 2004 výrok rakouského soudu, který všech 16 podezřelých ze spoluodpovědnosti za vznik katastrofy zprostil obvinění.
5. září 2005
V rakouském Söldenu na lanovce Schwarze Schneid došlo 5. září 2005 k velmi kuriózní nehodě s tragickými následky. Z vrtulníku se přesně v okamžiku, když přelétal nad trasou lanovky, uvolnil 680 kg těžký kontejner s betonem a zasáhl dopravní lano lanovky tak nešťastně, že jedna z osmimístných kabinek spadla na skalnatý terén a tři z pěti cestujících v této kabince zahynuli. K dalším obětem na životech došlo tak, že mohutné rozkmitání lana a tím i sousedních kabinek doslova katapultovalo vyraženým oknem ven několik dalších cestujících. Nehoda si vyžádala celkem devět obětí, z nichž šest bylo v dětském věku. Po této nehodě výrobce upravil upevnění oken v kabinkách.
24. května 2007
Při nácviku záchranné akce na dvoulanové kabinkové lanovce Penkenbahn v Mayrhofenu došlo k pádu záchranné kabiny, k usmrcení jednoho a k těžkým zraněním dalších dvou zaměstnanců lanovky. I tato nehoda přispěla k vývoji záchranných systémů lanovek. Dnes je na místě bývalé lanovky nová moderní lanovka systému 3S s kabinami pro 30 osob.
8. září 2016
Na dvoulanové pulzační kabinkové lanovce Vallée Blanche ve francouzském Chamonix došlo před ukončením provozu kolem 16. hodiny v důsledku nečekaného silného poryvu větru k přehození tažného lana přes lano nosné. Vzhledem k extrémnímu rozpětí lan této lanovky bez mezilehlé podpěry bezmála 3 km nebyla na lanovce taková situace zcela neobvyklá. Obsluha lanovky si vždy pomohla tím, že pomocí nouzového hydraulického pohonu v protilehlé stanici Pointe Helbronner za tažné lano „potáhla“ a tím je vrátila do správné polohy. Tentokrát ale došlo k prasknutí hadice hydraulického nouzového pohonu, takže nezbylo než všech 110 cestujících z kabinek, z nichž některé se nacházely v extrémní výšce, evakuovat. 33 z nich se podařilo evakuovat až druhý den ráno. Celý incident se obešel bez zranění osob.
12. září 2018
K ojedinělé nehodě došlo 12. září 2018 kolem 18. hodiny na nové bavorské lanovce s kabinami pro 120 osob, která vede od Eibsee až na vrchol Zugspitze. Tato lanovka je držitelem řady světových rekordů, k nimž patří např. největší překonané převýšení na jednom provozním úseku – 1 945 m. Při přípravě nácviku záchranné akce, při níž se v horní stanici na nosná lana přesune běhoun ve stanici trvale zaparkované záchranné kabiny, došlo k přetržení řetězu elektrického vrátku, pomocí něhož se záchranná kabina přesune na nosná lana. Záchranná kabina pak nekontrolovaně sjela po nosných lanech a po 280 m narazila do kabiny nové lanovky, kterou zdemolovala. Naštěstí se v kabině nikdo nenacházel, takže se incident obešel bez zranění. Do Vánoc se podařilo provoz lanovky obnovit. O složitém transportu rozbité kabiny do údolí, o následné rekonstrukci lanovky a o důsledcích této havárie pro konstrukci lanových drah tohoto typu bude některé z pokračování seriálu o haváriích lanovek.
