SNOW 163 vychází 16. ledna 2026
164 stran

Předplatitelé dostanou časopis do poštovních schránek tři pracovní dny po datu vydání (20. ledna). V elektronické podobě se ale můžete do čtení pustit ihned!

Tištěnou verzi časopisu si můžete objednat jako předplatné s dárkem.

Jednotlivá vydání si můžete koupit v e-shopu SNOW nebo ve sportovních obchodech a trafikách!

Časopis si můžete koupit v elektronické podobě v české e-knihovně Digiport.cz:


Pár tipů z obsahu:

Bohumír Zeman - Od Kitzbühelu ke Krkonoším

Příběh legendy, která otevřela Česku dveře do Světového poháru
Až se předposlední lednový víkend (24. a 25. 1.) ve Špindlerově Mlýně rozjede Světový pohár alpských lyžařek, bude to už pošesté v historii. Na začátku této cesty stál sen skupiny nadšenců kolem Bohumíra Zemana. Lyžařská legenda, vítěz z Kitzbühelu, ale také muž, bez něhož by se světová elita do Česka možná nikdy nepodívala, v rozhovoru vzpomíná na zklamání při premiéře bez sněhu, euforii z roku 2005, zákulisní diplomacii i o tom, proč je dobrá pista základ všeho.



Hořké časy Emericha Ratha - Dva dopisy završující jeho osud…

Z mnoha interpretací historického obrazu počátků lyžování v Česku by se mohlo zdát, že to byla ryze česká záležitost – ale není tomu tak. Lyžovalo se totiž nehledě na národnost, snad jen Češi ji dokázali politicky až propagandisticky využívat. Multinárodnost lyžování pěkně demonstruje i osobnost „českého Němce“ Emericha Ratha, který z ČSR nebyl vyhoštěn, protože v době okupace skrýval židovského občana. Rozhodně to ale nebyla osobní výhra, jak ukázal jeho další život. Černou tečku mu možná zasadilo odmítnutí náčelníka HS Otokara Štětky, když mu Rath nabízel své služby.



Budou olympijská střediska Cortina, Bormio a Livigno atraktivnější než dřív?

Italská horská střediska Cortina d’Ampezzo, Bormio a Livigno se během zimní olympiády v únoru 2026 ocitnou v centru pozornosti sportovního světa především kvůli výkonům, které v nich budou lyžaři a snowboardisté předvádět. Zároveň se ale stanou atraktivnějšími destinacemi s „olympijským“ puncem i pro běžné návštěvníky. Jak se změní a komu se v nich vlastně lyžuje nejlépe?



Phú Quoc – nejdelší lanovka světa

Již osm let je na vietnamském ostrově Phú Quoc v provozu lanová dráha systému 3S mimořádných rozměrů, která drží se svou délkou 7 899,9 metrů rekord nejdelší lanové dráhy na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů.



Benedikt Böhm: Kouzelník s časem - Efektivní ve sportu i v byznysu

Benedikt Böhm je známá postava, obzvlášť, pokud se zajímáte o skialp, vysoké hory nebo skialpové vybavení. Jako generální ředitel značky Dynafit dokázal více než 20 let kloubit vrcholný byznys a vrcholový sport. Patří mezi ty, kdo značku vytáhli na vrchol, přičemž on sám mezitím zlézal a sjížděl na lyžích nejvyšší vrcholy světa. Jak to všechno zvládl?



Fenomén: Němé značky Krkonoš

Červených plechových značek, které zdobí některá z krkonošských rozcestí, si lecjaký návštěvník již pravděpodobně všiml. A pokud ne přímo v terénu, tak určitě alespoň na některé z turistických či lyžařských map Krkonoš. Pojďme si společně připomenout, proč tyto němé značky, zvané také jako Muttichovy nebo Muttichovky, vznikly, co znamenají a jak to s nimi vypadá dnes.



Běž, ale nesmí tě chytit! Boudař Petr Bárta a úskalí života v národním parku

Brádlerovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem jsou ukázkou kulturního vývoje Krkonoš. Jako jedny z nejstarších horských bud v Krkonoších sloužily už od konce 17. století jako základna pro chov dobytka. První hostinec tu – v reakci na počátek turistického ruchu – založil v roce 1890 Vincenz Hollmann, jehož rodina byla po 2. světové válce odsunuta. Brádlerky se potom na desítky let proměnily na Fučíkovky a po revoluci, opět pod starým názvem, padly do vlastnictví Klubu českých turistů. Dnes je již přes 20 let vede Petr Bárta. A ten udělal z Brádlerek možná vůbec nejvyhledávanější skialpinistickou boudu.



Průhled do lavinou zasněžené duše

Tragická lavina v Jyrgalanu pohledem účastníka
Lavinové nehody se stávají a stávat budou, to se nezmění. Ale pohled na ně a zejména na jejich příčiny se změnit může, možná dokonce musí, chceme-li budoucím nehodám předcházet. V rámci projektu Snow Stories Night vedeného týmem freeridecamps.cz kolem Robina Kalety je snaha zaměřit se na ty aspekty lavinových nehod, které obvykle nejsou analyzované ani detailně monitorované – na lidský faktor. V tomto příspěvku konkrétně u případu tragické laviny z roku 2024 v Kyrgyzstánu.



Člověk, hory a moře - Na palubě trojstěžníku za arktickým skialpem

Špicberkům, souostroví v severním Atlantiku a Arktickém oceánu, je přezdíváno „zubaté vrcholky“ – a protože leží daleko za severním polárním kruhem, jen něco přes tisíc kilometrů od severního pólu, disponují dnes tak vyhledávanou jistotou sněhu, a tedy zájmem lyžařů. Ostatně, naposledy jsme o jedné výpravě lyžařů na tyto ostrovy psali loni. Tentokrát se ale vydáme nikoli do příbřežních měst, ale pořádnou plachetnicí po moři. Tato forma pohybu umožňuje objevit nejen nejlepší kopce s totální garancí panenské stopy, ale také vyzobat oblast s nejlepším počasím nebo sněhovými podmínkami. A samozřejmě – je to možná jedno z největších lyžařských dobrodružství, které nám naše planeta nabízí.



Aljaška tvých snů - Nikam jinam nemá smysl jezdit

Cestuji po světě za sněhem už skoro 30 let a druhou polovinu z toho v rámci kempů, které organizujeme. Proto si na svazích a v prašanu nepředstavuji jen sebe na hranici svých schopností, ale hlavně naše kempery – zvládnou to? Užijí si to? Neposunu ty jejich hranice komfortu až příliš? Neotřískají mi pak tu jízdu o hlavu? Je těžké najít tu správnou hranici špičkového, přesto relativně bezpečného lyžování s přiměřeným množstvím adrenalinu a tak akorát hlubokým sněhem…



Tvrdou zimní divočinou Laponska - Národním parkem Sarek na běžkách

Národní park Sarek se nachází v samotném srdci švédského Laponska a na stránkách SNOW se již objevil. Považuje se za poslední skutečnou evropskou divočinu, která je svou nedostupností, odlehlostí a rázem krajiny unikátní i ve světovém měřítku. Nabízí hluboký zážitek z divoké, nezkrotné přírody a zároveň díky naprosto specifickým a unikátním podmínkám důsledně prověří schopnosti a zkušenosti každého návštěvníka. Tentokrát jsme se tam vydali v tzv. backcountry módu, na širokých běžkách se stoupacími pásy a v zápřahu s pulkami, saněmi, v nichž si dobrodruzi táhnou svá zavazadla. A to v samotném závěru zimy, kdy jsou dny již delší, noci méně mrazivé, ale na hvězdnatém nebi se stále objevuje polární záře.



A mnoho dalšího najdete ve SNOW 163!