Špičák na Šumavě – namixuj si sjezd, jak máš rád

Na sjezdovkách šumavského Špičáku leží momentálně něco kolem 70 cm sněhu a kromě horní freeridové sjezdovky Šance, která je závislá na přírodním sněhu, a jednoho krátkého horního padáčku na „dvojce“ jsou v provozu komplet všechny tratě. Na spodním úseku sjezdovky č. 1 se momentálně připravuje skicrossová trať, na které se příští rok pojede Olympiáda dětí a mládeže, už letos se v ní ale budete moct na zkoušku svézt.

Mně osobně se špičácké sjezdovky líbí hlavně kvůli jejich proměnlivému profilu, kdy se sklon tratí v jejich průběhu neustále mění, takže si z prudších úseků můžete vzít krásně rychlost do těch mírnějších, na kterých to pak můžete pokládat na hrany, co vám pánev a radius lyží dovolí.

Mojí oblíbenkyní je červená sjezdovka č. 3 a pokud se na Špičáku konají nějaké závody v alpských disciplínách, je to právě na této sjezdovce. Na úvodním prostranství se rozkoukáte, pak přichází první padáček, který vás dostatečně „rozjede“ do následující carvingové planinky. Ta se začne postupně zostřovat až se zalomí do sportovního slalomáku, což je za mě nejlepší úsek sjezdovky. Ze slalomáku sjezdovka postupně opět přechází do povzolnější pasáže, takže nikdy není potřeba natvrdo brzdit, ale profil trati určuje plynulost jízdy za vás.

Podobnou členitostí se sportovními padáčky a carvingovými náměstíčky se vyznačují i zbylé sjezdovky, jako jsou třeba vedlejší sjezdovky č. 1 a 2. Ty se na několika místech i s tratí č. 3 propojují, takže je můžete prostřídat i v rámci jedné jízdy a namixovat si svůj vlastní sjezd. Tratě Špičáku jsou veskrze sportovní, tedy převážně červeně značené a „nejmodřejší“ sjezdovkou až na úvodní pasáž je trať č. 1 Turistická.

Tajným tipem na privátní sjezdovku je modrá sjezdovka č.5, která je schovaná mezi „trojkou“ a lanovkou a od okolního dění je oddělená lesními pruhy, takže o ní musíte dobře vědět, abyste na ni zavítali. Dá se na ni vyjít buď pěšky od nástupu lanovky, nebo přejet ve spodním úseku trati č. 3. Jedná se sice o krátkou sjezdovečku, ale i tak nabídne dva terénní zlomy a relativně sportovní oblouky si na ni užijete prakticky sami.

Špičák svůj sportovní charakter kompenzuje cvičnými svahy na Sirotku (u vlakového nádraží), krátkým cvičným svahem č. 10 K parkovišti a zejména pak Spodní Šancí, což je jedno velké přehledné rozlehlé letiště, které je akorát tak mírné na pilování prvních obloučků. Spodní Šance je rovněž od hlavního dění oddělná lesem, takže na této straně jde o takovou klidnější rodinnou oázu.

Pro zpestření se tu děti, ale samozřejmě klidně i dospělí, mohou projet v krátkém jednoduchém slalomu, který má dokonce časomíru, takže si tu malí závodníci mohou porovnat časy.

Nejmenší špunti se dají vzít do malého dětského lyžařského parku, který se nachází strategicky v centru dění u lanovky, takže rodiče své ratolesti mohou zamávat pokaždé, když kolem projíždí na lyžích – samozřejmě za předpokladu, že jste své dítko svěřili instruktorovi. Dětský park je vybavený pojízdným pásem, pár slalomovými zvířaty a také „ťapacími koberci“ pro úplně začátečníky, takže jim při prvních krůčcích lyže nepodkluzují.

Místní lyžařská škola má dlouholetou tradici a specializuje se i na ty nejmenší, takže sem můžete dát prcka už ve 3 letech. Zajímavostí jsou na Špičáku také víkendové 5denní kurzy, které jsou vhodné pro jakékoli výkonnostní stupně lyžařů, od začátečníků po pokročilé a lze si vybrat buď sobotní nebo nedělní kurz (ceník lyžařské školy).

Výhodou místní lyžařské školy je také možnost dětského koutku, kde se děti mohou mezi lekcemi ohřát nebo zabavit trochu jinak než na lyžích. Najdete ho přímo v kanceláři lyžařské školy v hlavním zázemí areálu vedle pokladen a zavítat sem můžete s dítkem i bez toho, aniž byste si museli objednávat lekci v lyžařské škole.

Co se týká zázemí celkově, hodnotím to špičácké jako jedno z nejlepších a nejmodernějších u nás. Na jednom místě tu systematicky najdete pokladny, sportovní obchod s půjčovnou lyží a možností servisu lyží i na počkání na osvědčených strojích Montana a Wintersteiger, dále také skidepot, tedy úschovnu lyží s vyhřívanými skřínkami, vysoušeči na lyžáky a také USB přípojkou na nabíjení telefonu. Ceny servisu a úschovny najdete zde.

O jedno patro výš nad těmito všemi zmíněnými službami pak najdete moderní samoobslužnou restauraci s takovými těmi českými klasikami, jako jsou například šunkofleky, vepřová kýta na smetaně s knedlíkem (280 Kč) nebo borůvkové knedlíky (225 Kč). Na sladkou tečku pak doporučuju vybrat z množství dortíků u pokladny. Při hezkém počasí se dá k posezení využít i venkovní terasa.

Něco rychlého na zub, rychlou limču či drink si můžete koupit v kiosku přímo na vrcholu Špičáku pod rozhlednou. Pořídíte tu například párek v rohlíku (65 Kč), polévku (70 Kč), plzničku (0,5 l 70 Kč) nebo Aperol Spritz (130 Kč). Lehátka tu navozují tu správnou alpskou atmosféru, a když jsme u těch Alp, tak je odsud při dobrém počasí můžete dokonce i zahlédnout.

Špičák v kostce:

Na Špičáku jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami ONE WAY, v oblečení REHALL, v helmách a brýlích SMITH, se speciálně tvarovanými vložkami do lyžáků SIDAS a s vyhřívanými rukavicemi a ponožkami THERMIC.