Jak najít prašan?!

Tento článek vyšel v časopise SNOW 119 (prosinec 2019).

Jak najít prašan? Nejde o štěstí ani o náhodu, je to nekompromisní boj s časem, se sluncem, s větrem a s ostatními lovci. Musíš vyrazit ještě dřív, než vůbec přijde, musíš přemluvit své kamarády, svého šéfa, najít ubytování a věřit svému úsudku – že jsi ve správný čas na správném místě. To mrazení z nejistoty, jestli skutečně přijde, je možná ještě lepší, než powder day samotný. Ale! Stačí jeden podařený oblouk v tom bezedném prašanu a všechny starosti tvého všedního bytí jsou rázem pryč, jsi najednou stejně lehký jak ten sníh, co máš pod nohama.

Závislost na počasí

Existuje jen málo sportů na světě, které jsou tak závislé na počasí, jako je právě lyžování ve volném terénu. Nezáleží na tom, jestli holduješ skialpu, freeridu, nebo jezdíš jen na sjezdovce. Každý by chtěl lyžovat v prašanu s modrým nebem nad hlavou. Bohužel ruku na srdce, kolik takových dní v roce zažijete? Většinou při opuštění sjezdovky narazíte na krustu, boule, ufoukaný nebo těžký mokrý sníh. A přece jen se každou zimu plní sociální sítě, weby a časopisy fotkami a videi z prašanových orgií. Jak to ty lidi dělají? Jestli mi dovolíte, dám vám několik tipů, které jsem se za 14 let ježdění naučil. Ještě než začnu, prosím, uvědomte si, že lyžování ve volném terénu je extrémní sport. A lovení prašanu obzvlášť. Záměrně se budu vyhýbat lavinové problematice. Do volného terénu, a to nejen v prašanových dnech, byste měli vstupovat s patřičnou výbavou, nabytými zkušenostmi a hlavně s pokorou.

V sezóně 2013/14 proběhla v Itálii zima, kterou místní nepamatovali. Možná se tak stalo díky extrémně chladné zimě na druhé straně planety, konkrétně v Severní Americe, kde se přehoupl studený vzduch ze severního pólu na severoamerický kontinent. Díky tomu se v Evropě změnilo obvyklé proudění vzduchu a do Alp směřovaly celou zimu jen a pouze fronty z jihu. To mělo za následek obrovské přívaly sněhu především v Dolomitech. Zároveň byl zbytek střední Evropy naprosto bez sněhu. Pamatujete si na to? A přitom stačilo přejet průsmyk Brenner a objevili byste se ve stoleté zimě

Pás lesa

Jelikož nás naše země neobdařila vysokými horami, musíme své prašanové kroky většinou směrovat k našim sousedům. Ne že by se na našich horách nedal zažít powder day, ale jde v posledních letech jen o řídký jev. Nicméně – pojďme si na našich horách ukázat jednu důležitou věc.

Základem hledání prašanu je znalost pásma lesa, respektive nadmořské výšky, do jaké pás lesa daných hor sahá. U nás je to 1 200 m n. m., na Slovensku 1 500 a v Alpách většinou 1 900 m (s pár výjimkami, kde pás lesa sahá až do 2 300 m n. m., například v Jižním Tyrolsku, v okolí lyžařského střediska Sulden/Solda). Tato čísla jsou pro vás důležitá z důvodu plánování, kam vyrazit v případě hustého sněžení a zároveň chladných teplot. Ty pravé prachové orgie se většinou odehrávají právě v pásmu lesa, a to ještě během sněžení. Je to jednoduché: v lese, na rozdíl od plání, je při sněžení jednoduše vidět. A zároveň tam nefouká vítr, který prachový sníh ubije do desek. Bohužel většinou po masivním sněžení, a ne zřídka i při něm, přichází do střední Evropy teplá fronta, která přívaly sněhu v pásmu lesa klidně i během pár hodin zničí. Z tohoto důvodu je dobré znát nadmořskou výšku, ve které les končí – abyste si mohli naplánovat lov v závislosti na teplotě vzduchu a výšce, ve které les ještě roste.

Osobně si myslím, že lyžování v lese je vůbec to nejlepší, co můžete ve volném terénu zažít. Ale zároveň je na předpověď nejtěžší.

Alfou a omegou všeho je být na správném místě ve správný čas. K tomu nejlépe poslouží obytný vůz, se kterým nejste závislí na ničem. Na fotce je náš freeridový speciál z roku 1986, se kterým jsme zažili nejedno dobrodružství

Jeden zdroj počasí

Když už jsme u předpovědi počasí, tak si dáme další radu. Najděte si jednoho zprostředkovatele předpovědi počasí, kterému budete věřit. Není asi nic horšího, než když se koukáte na pět různých zdrojů. Leckdy se totiž jejich prognózy hodně liší: A vy si logicky vyberete tu, která by se líbila právě vám. Pak přijedete do vybrané oblasti a realita může být úplně jiná. Pokud sledujete více předpovědí najednou, ochudíte se o zpětnou vazbu. Každá předpověď nějakým způsobem „kecá“. Pro nějakou oblast umí někdo předpovědět počasí lépe, pro jinou hůře. Samozřejmě, když bude váš zdroj vždy mimo, najděte si jiný. Ale při sledování jen jedné předpovědi se naučíte číst takzvaně mezi řádky. Budete vědět, že právě tahle předpověď srážky nadhodnocuje, nebo podhodnocuje. Postupně, jak se bude blížit váš den D, vysledujete vývoj počasí. Jinými slovy uvidíte, jestli se sněhová fronta zvětšuje, nebo zmenšuje. Já na Alpy používal snow-forecast.com, a to hlavně proto, že srážky podhodnocovala a zároveň obsahovala adresář snad všech lyžařských středisek na světě. Takže jsem si za dlouhých letních dnů hledal slibná lyžařská střediska, která vypadala dobře pro freeride, a přitom jsem o nich ještě nikdy neslyšel.

Na fotce Ondřej Pekárek a Matěj Sottner 2014

Lyžařské středisko

Tímto se dostáváme k dalšímu kroku, a tím je výběr lyžařského střediska.

Lov prašanu nám znepříjemňuje i fakt, že není jedno, jestli jste daný svah jel jako první, nebo jako padesátý. Lovců prašanu je jak much a lepší to nebude. Vy máte dvě možnosti. Buď budete lepší a rychlejší než lokálové ve středisku, nebo si najdete lyžařské středisko, kde taková konkurence nehrozí. Osobně bych vám radil volit spíš druhou možnost. Upřímně – soutěžit s někým, kdo bydlí třeba v St. Antonu, jde dost špatně. Zkrátka bych se vyhnul mekkám freeridingu. Hledal bych malá rodinná střediska, kterých je v Alpách opravdu spousta. Čím víc zapadlé, tím lépe. Člověk je zkrátka líný druh. Takže pokud si najdete středisko špatně dostupné, nejlépe 30 km od ubytování, máte z půlky vyhráno.

Návodem může být třeba svého času neznámý a dnes již hodně profláklý Hochfügen nebo můj velmi oblíbený Kaunertal. Volil bych středisko, které sahá k hranici 3 000 m n. m., což je takový „pow bod G“. Kolem této výšky na severních svazích zůstane kvalitní sníh velmi dlouho. Ale nebuďte moc naivní. Bez pásů si stejně dnes již tak 3 dny po sněžení neškrtnete vůbec nikde. A tak se bohužel musíte smířit s tím, že bez práce opravdu nejsou koláče... Ale zase tak tragické to není. Jsou místa, kde vám bude stačit 15 min šlapání a následně vás nemine odměna – údolí bez lidí s převýšením třeba 1 000 m.

Zauchensee je typické lyžařské středisko, kam se vyplatí vyrazit při masivním sněžení. Ve středisku se nacházejí skvělé lesy. Jen je potřeba být rychlí. Nízká nadmořská výška a spousta svahů otočená k jihu značí, že zde prašan moc dlouho po sněžení nevydrží.

Přibalte pásy!

Jen taková místa budete muset najít. Proto je dobré si, i za těch největších pow dní, kdy je šlapání na pásech naprostý nesmysl, tyto stoupací pásy do batohu přibalit. A proč? Tím, že je budete mít, můžete se pomalu vydávat dál a dál z areálu. Budete se postupně učit číst terén. S pásy v batohu se odvážíte mnohem dál než bez nich. Nebudete následovat stopy, nebudete ovcí, která pojede za někým, ale stanete se lovcem, který pojede první. Když se spletete a dojedete někam do zapadnutého údolí, tak se na pásech mnohem snáz dostanete zpět do civilizace. Jasně že objevíte spoustu slepých uliček, ale ulička není zeď. Poučíte se a půjdete dál. Naučíte se používat lesní cesty. Protože každá lesní cesta někam vede. Skvělé jsou sáňkařské dráhy, které vás dovezou zpět do střediska. Začněte jezdit na kvalitu a ne na kvantitu. Až v tom budete vážně dobří, tak to pošlete do údolí a zpět se vrátíte třeba skibusem.

Nelpěte jen na jednom středisku, na jedné lokalitě. S jakým počasím zima začne, takové většinou dále panuje. Může se stát, že stejně jako v sezóně 2013/14 budou chodit fronty jen z jihu a že se Dolomity budou topit v prašanu, zatímco zbytek Alp zůstane naprosto bez sněhu. Pokud byste jezdili dál a dál zarputile na své oblíbené místo, byli byste nahraní. Přitom by stačilo jen přejet Brenner a objevili byste se v zimě, kterou staří domorodci nepamatovali. Sněhový příděl je pořád stejný. Otázkou jen je, kde spadne. Nebojte se hledat nová místa. Všude se lyžuje seshora dolů a sníh je studený a bílý, tak proč neobjevovat?

Protože svět je jeden velký freeride.

Ondřej Pekárek,
freerideguides.cz
Moc děkuji všem, kteří mi pomáhají hledat prašan! Armada Skis, The North Face, Dynafit, Boatpark, BCA