Tento článek vyšel v časopise SNOW 108 (únor 2018).
Naštěstí mé odmítání netrvalo dlouho, naopak se myšlenka na Sibiř stávala čím dál tím palčivější. A tak jsem začal zjišťovat potřebné informace. Tou nejpodstatnější bylo, že Sherpas Cinema velký traverz uskutečnili v listopadu. V listopadu, kdy v Alpách nespadla v posledních letech ani vločka. Právě v tom období si v Rusku jezdili po krk v prašanu v pásmu lesa.
Bohužel pro nás, toto alpské pravidlo posledních let na podzim 2017 tak úplně neplatilo – ledovce v Alpách se těšily neustálému přísunu nového sněhu. Tak nějak někde bůh dal, jinde zas vzal: ještě 12 dní před naším příjezdem na Sibiř nebyl v Sheregeshi ani poprašek a na teploměru +12 °C. Už jsem si pomalu začínal rvát vlasy, co jsem to zase vymyslel, a s kamarády jsem si dělal srandu, zda si vezmeme paddleboardy nebo kola. Jestli půjdeme lovit medvědy, anebo navštívíme místní doly. Naštěstí se počasí akorát vracelo k místním normám – teploty klesaly a sníh začal poletovat.
Hledání cesty zpět v bludišti zasněžených kamenů po sjezdu v sektoru E. Zde se nacházejí asi ty nejhezčí sjezdy v celém Geshi
Gesh
Lyžařskému středisku Sheregesh místní neřeknou jinak než zkráceně Gesh. Leží ve stejnojmenném městečku, kde krom dolu, věznice a pár paneláků nic jiného není. Do střediska se nejsnáze dostanete letecky, a to do Novokuzněcku, který je vzdálený 160 km od střediska. Cesta trvá různě – v závislosti na čekání na přestup v Moskvě. My jsme si dali 24 hodin pauzu na prohlídku moskevských zajímavostí. Čistého času trvá cesta 2,5 hodiny (Praha – Moskva) plus 4 hodiny (Moskva – Novokuzněck) a 3 hodiny autem z Novokuzněcku do Sheregeshe.
Centrum Moskvy nás velmi mile překvapilo svou poklidnou atmosférou a čistotou. Žádné přeplněné ulice hordami turistů se zde nekonají. 100% je v této metropoli spousta krásných míst k prohlédnutí.
Samotné středisko mi velmi připomínalo Špindlerův Mlýn jak samotnými kopci, tak i osazenstvem na svahu. Lyžuje se zde od 700 do 1 300 m n. m. a je na první pohled jasné, že místní návštěvníci mají opravdu peníze. Na druhou stranu bych Špindlu křivdil, kdybych ho srovnával s tímto ruským střediskem. Tam totiž sjezdovky upravovat neumí vůbec a i lanovkový park je trochu zastaralejší. Hlavně se však zdejší resort dělí na tři sektory, z nichž má každý svého majitele, tudíž si musíte koupit permanentky od každého provozovatele zvlášť. Což krapet ztěžuje v prvních dnech orientaci na svahu, ale není to nic strašného. Obecně pokud budete lyžovat jen v sektoru A, neuděláte chybu. Na druhé straně kopce je pak sektor E. A aby toho nebylo málo, tak přímo v sektoru A je jedna sedačka s označením freestyle, která má také jiného provozovatele. A freestyle na téhle lanovce rozhodně zažijete! Při sněhové bouři, která tu zrovna panovala. Tato stařičká dvousedačková lanovka jezdila, i když vichr rozkmital prázdné sedačky, div nenarážely do sloupů.
Když už jsem mluvil o té orientaci na svahu, za zmínku určitě stojí schopnost, nebo spíš neschopnost, domluvit se s místními. Pokud tedy neumíte rusky. Nám bohužel v den odjezdu onemocněl jediný rusky mluvící člen výpravy. A tak jsme se museli spokojit s pár slovíčky. Rozhodně zde neplatí, že se domluvíte anglicky nebo rukama nohama. Lokálové jsou hodně svérázní a zkrátka se domluvit nechtějí, pokud s nimi nebudete mluvit v ruštině. Naštěstí žijeme v 21. století a free wifi tu mají na každém rohu, a tak jel google translator v jednom kole.
Bikini párty
Je potřeba připomenout, že Gesh je nejnavštěvovanějším střediskem v Rusku. Ano, ještě více než mnohem známější Krasnaja Poljana, která hostila ZOH. Sheregesh navštíví ročně milion návštěvníků, z čehož 99 % na jaře, kdy se celé promění v jednu velkou party. Koncerty, holky na snb v bikinách a podobně. Podle videí na youtube jsou závěrečné party v Alpách slabý čajíček proti tomu, co se děje tady. Co se týče výběru našeho termínu, nemůžeme tvrdit, že by nás nádherné holky v plavkách nelákaly, ale přeci jen jsme zvolili listopadovou variantu a vyrazili za bezedným prašanem.
Ranní pohled z lanovky Freestyle do sektoru A. Na této lanovce se při sněhové bouři dá zažít opravdový freestyle
Hrnečku, vař!
Po náročné třicetihodinové cestě do střediska a s šestihodinovým posunem jsme skončili ve dvě odpoledne ve vyhlášeném baru Grelka v sektoru A. Musí to být místním sibiřským vzduchem, jinak si to nedokážu vysvětlit, ale během dvanáctihodinové šichty, která následovala, jsem vypil víc alkoholu než během celé loňské sezóny. Pořádnou příjezdovou party jsme si mohli dovolit, protože ve středisku nebyl skoro žádný sníh – jak prohlásil Marťas: „Dobrá koprovka.“ Ze sjezdovek trčely větve a v lese nic, co by se dalo kloudně jezdit. Alespoň bylo vidět, tak jsme dokonale zmapovali terén a naplánovali, kde by se dalo v příštích dnech jezdit, kdyby přišel ten slibovaný mordor z nebe.
V listopadu je na Sibiři slunce celý den jen kousek nad obzorem
Hrnečku, dost!
A ten mordor opravdu přišel! Následovaly tři dny neustálého sněžení. Už druhý den jsme řvali „Hrnečku, dost!“ Koprovka mizela. Z prašanu po kolena se stával prašan po pás i víc. Bohužel s přívalem takového extrémního množství sněhu se musí jezdit opravdu extrémně prudké svahy v pásmu lesa, aby to alespoň trochu jelo. A právě tyto svahy moc dobře znali i místní freerideři, kterých je tu opravdu hodně a vážně umějí jezdit. A tak vše dostupné z lanovek bylo každý den brzy rozježděné. Stihli jsme vždy ráno dát tři pěkné jízdy v lese, což bylo trochu zklamání.
Východ slunce nad důlní věží v Sheregeshi
Naštěstí další tři dny našeho pobytu se udělalo nádherné počasí a my mohli na pásech odšlápnout vždy o kousek dál než Rusové. Naštěstí se tu šlapání ještě úplně nenosí, a tak stačilo 30 minut chůze a otvíraly se pro nás nádherné pláně a pillows sekce v pásmu lesa. Na druhou stranu to byly pořád sjezdy jen okolo 300 až 500 výškových metrů převýšení. Zkrátka takové ideální sjezdy pro zahájení sezóny.
A tak i když nám pan domácí při příjezdu smutně oznamoval, že takhle málo sněhu tu ještě v tuhle dobu nepamatuje, my jsme si sibiřský prašan užili maximálně. A pokud by tu bylo o dva metry sněhu víc, tak si snad ani nechci představovat, jak dobrý by to bylo.
Moc děkuji všem, kteří mi pomáhají hledat nové freeride destinace! Armada Skis, The North Face, Dynafit, Boatpark, Dr Zipe.
