Sjezdovky:
Tři modré sjezdovky obsluhované dvoukotvou, z nichž jedna je spíše pro
začátečnické lyžařské kurzy (téměř na rovince). Dlouhý je však sjezd
až do Oberau, který může mít při dostatku sněhu až 6 km. (Vždy je
přitom označeno, kam až se dá sjet, a bývá to u zastávky autobusu, který
jezdí co půl hodiny.) Některé úseky (lesní cesta, pole) však nejsou moc
záživné a občas se musí i bruslit, pokud člověk nenabere dostatečnou
rychlost v horních partiích. Jako celek je to však dobrý zážitek.
Stoupání je využíváno i skialpinisty (včetně Bundeswehr).
Sněhové podmínky:
Pokud nikde v Berchtesgaden není sníh, tak na Rossfeldu je. A přírodní.
V sezóně 2010 a 2011 ho bylo až až, ale i ve špatné sezóně 2014 bylo
sněhu dost. Ráno manšestr, pokud zrovna nenapadl prašan. Vzhledem k
orientaci svahů spíše severně však během dne ani moc neodtával
(samozřejmě vyjma dolních partií sjezdu).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tři dvoukotvy, z nichž jedna je spíše pro kurzy.
Zalidněnost:
Ve špatné sezóně je to jedno z mála míst, kde se dá v Berchtesgadenu
dobře lyžovat, takže lidí více, ale přesto jen s kratším čekáním u
vleků.
Občerstvení a aprés-ski:
Skihütte uprostřed nabízí polévky i klasické bavorské speciality.
Pěkná až romantická je procházka po Panoramastrasse (pokud se parkuje na
horním parkovišti).
Doprava do střediska a parkování:
Buď autobusem za pár euro, nebo zdarma pro držitele karty, kterou dostane
každý ubytovaný v Berchtesgaden, pokud k ní připojí i Berchtesgadener
Skipass, jenž obsahuje i mýto na Rossfeldpanoramastrasse. Jinak autem na
Rossfeldpanoramastrasse (ze dvou různých směrů), která je zpoplatněná
mýtem, ale vždy perfektně upravena. Parkoviště jsou po stranách, ve třech
různých úrovních, nejvýhodnější je vrchní parkoviště, nejméně
výhodné střední (pod chatou), ze kterého se musí pěšky největší kus k
vlekům.