Sjezdovky:
Široká červená sjezdovka FIS (1 800 m) a k ní modrý rodinný sjezd (2
600 m). Subjektivně mi červená připadala jednodušší, a to pro rozličná
úzká místa na modré, kde bylo třeba se vyhýbat ostatním lyžařům.
Černý sjezd (neupravené) do Bischofswiesenu jsme nezkoušeli - i kvůli tomu,
že z něj již pak není návratu nahoru do střediska.
Sněhové podmínky:
Středisko je kompletně dosněžované (vyjma černého dojezdu), takže
bylo kde lyžovat i za špatného počasí v únoru 2014. Technický sníh na
sjezdovce ve srovnání se sněhem v lese byl výš cca o 1,5 metru, takže se
tam vskutku na technice nešetří.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Nahoru na Götschenkopf (1 300 m n. m.) vede rychlá třísedačková
lanovka, v dolní části je podpořena ještě dvěma rychlými vleky, jeden
vede do třetiny kopce, druhý až do jeho dvou třetin (v podstatě až ke
startovací budce FIS). V údolní části lanovky je půjčovna, škola a dvě
restaurace (nevyzkoušeli jsme je však). Ve středisku platí jednotný skipass
Berchesgadener Land.
Zalidněnost:
V oblasti Berchtesgadener Land jde o jedno z mála středisek se
zasněžováním a odpovídá tomu i množství lidí. Chytili jsme i závody
juniorů, ale kupodivu i při nich se dalo lyžovat.
Občerstvení a aprés-ski:
Dvě restaurace u dolní části lanovky, ale nevyzkoušeli jsme je.
Doprava do střediska a parkování:
Velké parkoviště (bezplatné). Na rozdíl však od cesty, která je
perfektně udržovaná, se to o parkovišti říct nedá a občas jsme se
dostali i na dost namrzlá místa a museli si pomoct vytláčením auta.