Sjezdovky:
Většinou kratší červené tratě (kolem jednoho kilometru). Pěkné jsou
Hnědý vrch (delší, obsluhovaný 4sedačkou) a Zahrádky (kotvový vlek).
Sněhové podmínky:
Na tratích i ve volném terénu byl dostatek sněhu, přesto na některých
místech běžela děla (černý rukáv na Hnědém vrchu).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Momentálně jen jedna LD (4sedačka) – bez zpomalení s rozběhovým
pásem. Jinde jen kotvy a pomy. Areál prezentuje, že za dva roky se můžeme
těšit na novou šestisedačku na Javoru místo dvou kotvových vleků (asi to
bude ta raritní bez zpomalení, o které se psalo v letošním SNOW 82 .
Zalidněnost:
Byl pracovní den, bez prázdnin = pohoda. Fronty všude max. 1 min. Na LD
vytvořeno frontadlo pro jednotlivce, což považuji za správné, jen ho v
tento den nebylo třeba používat.
Občerstvení a aprés-ski:
Ve srovnání s bratrským areálem Černá hora jsem byl zklamán. Nejsou
zde žádné rezortové podniky. My využili samoobslužný bar pod Javorem.
Připadal jsem si tam staře J. Krkonošské ceny - polévka 50 Kč, espresso za
38 Kč. Jinak nás žádná hospoda nelákala, většinou bufety. Jen na trati
Zahrádky by se dalo posezení asi najít.
Doprava do střediska a parkování:
My přijeli rolbou ze sousedního areálu Černá hora, což samo o sobě
stojí za vyzkoušení. Chvilku se člověk cítí jako ruskej oligarcha .
Nezapomenout, že cesta zpět je možná jen skibusem! Tam jsem si zase
připadal jako na polském zájezdu.