Sjezdovky:
Horní část sjezdovek je dost plochá modrá pláň, dostatečně široká
pro první pokusy o jízdu po hranách. Bohužel tohle funguje, jen pokud je
trochu umrzlo, při pomalém mokrém sněhu je překonání této placky docela
otrava. Střední část je už svižnější s rozumným sklonem a dá se tu
pěkně svézt v krátkých i dlouhých obloucích. Nad lesíkem v poslední
třetině se tratě rozdělují na černou, červenou a modrou. První dvě
vedou rovnoběžně s vlekem přímo na "cílový buben", který má docela
slušný sklon, modrá sjezdovka objíždí lesík pozvolnějším obloukem a
pak se traverzem vrací k dolní stanici vleků.
Zdejší specialitou je, že tratě nejsou v terénu vyznačeny barevnými
tyčemi, takže se může stát, že kochající se lyžař vyjede ze sjezdovky
na neupravenou louku. Mě se naopak tenhle "pocit volnosti" docela líbil a
občasné výlety mimo jsem si pěkně užíval.
Sněhové podmínky:
Podmínky byly, na tuzemské poměry poslední doby, docela dobré. Na
sjezdovkách byla dostatečná vrstva sněhu, jen výjimečně se vyskytlo
vydřené místo (a většinu z nich měl podle mě na triku nepozorný rolbař,
protože šlo o vrcholky terénních zlomů). I mimo sjezdovky byla rozumná
vrstva sněhu, sice ne moc hluboká, ale sjízdná, protože se jednalo o
starší těžký sníh, takže nehrozilo "prošlápnutí na trávu".
V sobotu byla kvalita sněhu lepší, bylo celý den pod nulou a sníh
příjemně umrzlý a rychlý. V neděli se oteplilo, sice vysvitlo sluníčko,
ale kvalita povrchu utrpěla. Na placaté horní části byl sníh nepříjemně
pomalý a všude byl už v 11 h povrch dost rozježděný. Naštěstí se nikde
nevytvořily nepříjemné boule, jen rozježděná oranice, ve které se dalo
pořád docela pěkně lyžovat.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Středisko je docela malé, i na české poměry. Tvoří jej 4 vleky - jeden
miniaturní dětský pro nejmenší začátečníky, jeden 500m dlouhý v
jižní části svahu (nebyl v provozu) a "páteřní" 1 000m souběžná kotva
a poma. U dolní stanice těchto dvou vleků se nachází taky hospoda, bufet,
půjčovna a pokladna. Žádný extrémní luxus, ale pokud si člověk přijede
zalyžovat a ne si jen "vozit zadek" na sedačkové lanovce, tak bude
spokojen.
Zalidněnost:
Velice mile mě překvapila malá zalidněnost, jak na sjezdovkách, tak i
dole u vleku. Jen jednou se na chvíli vytvořila asi 3-4minutová fronta, jinak
se celé dva dny jezdilo velmi svižně a bez čekání. Ani na sjezdovce nebyl
žádný nával, občas se bylo potřeba vyhnout nějakému dětskému
družstvu, ale těch naštěstí nebylo moc a šířka tratí byla dostatečná
pro všechny. Logicky zde bylo vyšší procento Poláků.
Občerstvení a aprés-ski:
Navštívili jsem jak kamennou hospodu, tak i bufet u dolní stanice vleků.
V hospodě byla kolem poledne trochu nouze o místa k sezení, ale stačilo si
ještě jednou sjet kopec a bylo vyřešeno. Obsluha příjemná a rychlá,
sortiment, kvalita a ceny v mezích průměru. Aprés-ski jsme si dali až na
chalupě.
Doprava do střediska a parkování:
Přímo pod střediskem je parkoviště, bohužel poměrně malé, takže kdo
přijede o víkendu po desáté hodině, tak bude asi hledat místo k
parkování někde v okolí. Do areálu prý taky zajíždí autobus ze
Žacléře, ale jeho služby jsme nevyužili.