Sjezdovky:
Kombinace širokých upravených dálnic spíš do modra než do červena s
několika poctivými 70% černými sešupy, ale minimálně do oběda vždy
perfektně upravenými. Na několika sjezdovkách na Pradalagu vydržel
manžestr dokonce až do pozdního odpoledne.
Sněhové podmínky:
Jedním slovem vynikající. Přes dva metry sněhu nahoře a stále ještě
dostatečný půlmetr dole zajistily, že se za celý týden ani přes intenzitu
sluníčka nikde neobjevila vydřená místa ani plotny. Tedy až na jednu asi
100 metrů dlouhou část sjezdovky č. 54 v její nejspodnější části.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kabinky jsou nové, jediný vlek jsem za celý týden nepoužil, překvapilo
několik hodně postarších dvousedaček na Monte Spinale i na Worldcupové
sjezdovce 3tre. Takové už se ani v Čechách nevidí...
Zalidněnost:
O víkendech lidí víc, ale zalidněnosti českých středisek se to zdaleka
neblížilo, přes týden až na naprosté vyjímky zcela bez front. Ráno kolem
deváté snad jen u lanovky na Grosté čekání do pěti minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení mírně dražší - Spritz za 4,5 €, Bombardino, čokoláda
za 5 €, pivo za 6 €, ale ve vedlejší (a prý levnější) Folgaridě se
liší jen o nepatrné 0,5 - 1 €. Nejčastěji jsme se občerstvovali na Rif.
Boch pod Passo Grosté. V hotelu jsme měli bazén, saunu, páru i posilovnu,
takže jsme žádné další aktivity nevyhledávali. Restaurace doporučuji
zamlouvat předem, na blind hrozí časté odmítání.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava tentokrát naprosto bez problémů, zcela bez každoročních kolon,
parkování ve středisku za poplatek 3 - 3,5 € na den, v hotelové garáži
zdarma. Skibusy za poplatek 2 € na den nebo 10 € za týden, osobně jsme je
jeden den využili, ale kromě nás jsem neviděl nikoho platit a ani po nás
lístek nikdo nevyžadoval...