Sjezdovky:
V provozu byly všechny sjezdovky. Jen na Malém Hanku v levé části
probíhal veřejný závod. Trochu jsem se toho bál, ale černá sjezdovka je
dost široká a nijak to neomezovalo běžný provoz. Celé dopoledne byl povrch
sjezdovek ve Svatém Petru krásně zmrzlý a rovný. Bylo dost prostoru pro
rychlou jízdu po hranách ve velkých obloucích. Většina lyžařů byla na
modré. Tam mi to paradoxně připomínalo přelidněné sjezdovky v Alpách,
kde jsme byli před víkendem. Na červené a modré se již během dopoledne
začaly tvořit muldy.
Po obědě jsem se tradičně přesunul skibusem na Medvědín. Jsou tam sice
ještě větší muldy, ale ty krásné výhledy a západ slunce za to stojí.
Odpoledne je stejně čas na změnu stylu jízdy. Takové to proplouvání
muldama jarního firnu má taky své kouzlo.
Sněhové podmínky:
Na sjezdovkách je dostatek technického sněhu. Na hřebenech pomalu ubývá
toho přírodního a v údolích na jižní straně už je místy zeleno.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu byly všechny lanovky, půjčovny a servisy.
Zalidněnost:
V devět hodin už bylo plné parkoviště Mdvědín. Parkoval jsem na
Hromovce, dost daleko od lanovky a i tam se paroviště rychle plnilo.
Překvapivě fronty u lanovek nebyly zase tak velké. Jen modrá sjezdovka byla
přeplněná. Nejvolnější sjezdovka byla černá s použitím dvousedačky,
nebo kotvy v horní části. Odpoledne už nebyla fronta skoro nikde.
Občerstvení a aprés-ski:
V areálu je spousta restaurací a bufetů. Já jsem tentokrát zvolil Hotel
Hromovka, kde mají kvalitní českou kuchyni, posezení s obsluhou a rozumné
ceny. Cesta je zatím sjízdná, jen přímo před hotelem už je asfalt.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice byly suché, parkoviště z části ráno namrzlé.