Sjezdovky:
V provozu pouze Červená II. o úctyhodné délce 1 850 m. Byla až na pár
hrbolů ve střední části skvěle upravena a po ránu ještě k tomu umrzlá
- přes noc bylo pod nulou. Horší to ale bylo v závěru sjezdovky, tam je
totiž zatáčka, ve které se zvlášť ve vyšší rychlosti špatně
manévruje. Odpoledne už to bylo v pohodě, protože sníh byl tak těžký,
že už to prakticky nejelo, a u turniketů se dokonce udělala louže, takže
se hodily spíš vodní lyže. 
Sněhové podmínky:
Dopoledne nádhera (umrzlá sjezdovka), ale odpoledne už velmi těžký
sníh, závěrečná část sjezdovky je jízda po nahrnutém sněhu k
turniketům - holt už je znát, že je půlka dubna.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu lanovka Delta, která je sice pohodlná a vzhledem k tomu, že je
neodpojitelná a dlouhá, lyžař prosedí půlku dne na lanovce. Ale když se
otočí, naskytnou se mu super výhledy do údolí. Atraktivní je také jízda
hned vedle skokanských můstků a na ně vedoucí jednosedačky.
Bohužel mne zklamalo to, že nebyl v provozu vlek Doplik v dolní části
sjezdovky i přesto, že byl na webových stránkách inzerován jako
funkční.
Záchody jsou kvůli ochranářům přírody pouze na dolní stanici (aneb jak
řekl prodavač v bufetu na horní stanici lanovky: "Můžu se vy**at v lese,
ale nesmí mě vidět KRNAPák!"
).
Zalidněnost:
Na dlouhé sjezdovce se všichni krásně rozptýlili, takže chvílemi jsem
měl svah jen pro sebe.
Fronta k lanovce byla vždy jen na několik vteřin.
Občerstvení a aprés-ski:
Skvělá hospoda v penzionu Tesla u dolní stanice lanovky - doporučuji
smažené rybí filé s bramborovou kaší, která dokonce ani není
umělá.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice bez sněhu a suchá, parkování zdarma hned u lanovky.