Sjezdovky:
Sjezdovky byly v provozu hlavně Rodinná, Severní a Bubákov:
- Co se týče Rodinné, jedná se o krásnou a nejdelší sjezdovku
střediska s optimálním sklonem. Nahoru vás vyveze čtyřsedačka, přičemž
sjezdovka je otevřená jen v poloviční šíři.
- Severní celkem slušně upravená a nebyl na ní žádný problém.
- Bubákov je takový odpočinek po dopolední Rodinné.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsou kapitola sama pro sebe. Herlíkovice se snaží
připravit co nejlepší podmínky, ale mrzí nás, že Rodinná není
otevřená do celé šířky. Výšku sněhu odhaduji okolo 30 cm, kdy po
několikahodinovém zatížení začíná vynikat bahno, tráva a kamení.
Chtělo by to trochu zapracovat a začít se modlit, aby teploty spadly pod nulu
nebo aby začalo padat bílé zlato.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovkou jsem jezdili čtyřsedačkou na Žalý, celkem jezdila rychle a
poloprázdná, svahy bez lidí, maximálně lyžařský kurz, ale člověk si
přišel jistě na své.
Když byl vršek Rodinné již v dezolátním stavu, tak jsme využili
spodní dvoukotvu na Rodinné a jezdili tam. Navštívili jsme taky Hradní
střelu na Bubákově - šílenost v podobě snad záporné rychlosti. Tuto
střelu by bylo vhodné nahradit modernější variantou.
Zalidněnost:
Jendalo se o pondělní lyžování, takže lidí minimálně.
Občerstvení a aprés-ski:
V provozu byla Sasanka, kde jsem si dával čaj za 25 Kč, dále zde bylo
připraveno polední menu, které jsem si však nedával. Obsluha Sasanky byla
usměvává a vstřícná, ne tak jak jsme mnohdy zvyklí z jiných
věhlasnějších středisek. Po dobré radě zkušeného lyžaře jsem
navštívil Divadelní klub ve Vrchlabí, kde jsem se dosytosti najedl i s
kávou za 91 Kč!
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska byla z Hradce Králové bez problému, parkování v
areálu je zdarma a parkuje se přímo u "nové" lanovky, která vás zaveze do
Bubákova.