Riesneralm aktuální report z 12. - 15.01.2016

Sjezdovky:

Areál je rozdělen na dvě části na obě strany vrcholu hory Hochsitz. Od parkoviště vede nahoru poměrně rychlá čtyřsedačka s bublinou, na kterou navazuje starší pomalejší nekrytá čtyřsedačka až na vrcholek. Pod první sedačkou se klikatí modrá sjezdovka č. 1, což je spíše širší lesní cesta, která občas přejíždí přes červenou č. 2. Je tedy hooodně dlouhá, ale jen taková vyhlídková trasa. Druhá sjezdovka pod krytou čtyřsedačkou je červená č. 2, což je poměrně příjemná trať, kde se střídají širší úseky vhodné na carvrování s užšími na smýkaný oblouk. Pokud vyjedete až na vrchol, můžete si zkusit červenou FIS č. 4 - poměrně široká a dost zatáčkovitá sjezdovka cca 1 500 m dlouhá.

Druhou a větší část sjezdových tratí obsluhuje rychlá krytá šestisedačka. Od horní stanice začíná hodně plochý a otravný rozjezd ale po cca 300m se začne svažovat a dvěma variantami se dostanete na začátek sjezdovek, které už stojí za to. Fantasticky široká je ve své horní části modrá č. 5a, ze které bud můžete pokračovat hodně ostrou, spíše černou než červenou č. 6 až dolů do údolí, kde se napojí na modrou č. 5, po které dojedete k nástupu na čtyřsedačku od parkoviště. Cestou se z ní oděluje krátká červená č. 8, která by si zaslužila svůj vlastní kratší vlek, protože má perfektní sklon i šířku.
Z modré č. 5a se napojíte na stále pěkně širokou modrou č. 5, kterou můžete dojet až do údolí. Občas se zúží na širší lesní cestu, ale je to jen pár úseků, jinak moc pěkný sjezd. Pokud se nechcete vracet dolů, odpojíte se na modrou č. 11, která vás zavede k nástupu na šestisedačku.
Druhou variantou je se hned nahoře odpojit na červenou č. 10, která má pěkný sklon a šířku a dojet po ní také k nástupu na šestisedačku.
Ještě existuje několik červených variant dojezdu na šestisedačku a všechny stojí za to. Celkově si myslím, že strana okolo šestisedačky vyhoví každému, protože variant je mnoho a také mnoho volných terénů.

Sněhové podmínky:

Díky stálému sněžení podmínky výborné, i když v pátek, ač bylo hodně sněhu, se na straně pod čtyřsedačkou na červené č. 2 objevovaly ledové plotny, ale i přes sněžení tam intenzivně zasněžovali, takže myslím, že to je spíš pozůstatek z prosincového otevření za bídných podmínek.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Moderní a rychlá šestisedačka s bublinou. Čtyřsedačka od parkoviště taktéž s bublinou a slušnou rychlostí. Starší nekrytá čtyřsedačka.
Co bylo fajn, že ofukovali ze sedaček sníh a při sněžení zavírali u té nekryté sedák.
V údolí veliký Kids park s několika pojízdnými koberci a vlekem.

Zalidněnost:

Byl jsem ve všední den, takže čekání žádné. Na sjezdovce občas had lyžařského kurzu, ale stačilo počkat a bylo volno.

Občerstvení a aprés-ski:

Velké množství horských chat s restauracemi, ceny standardní jako všude v Rakousku.

Doprava do střediska a parkování:

Po odbočení z hlavního tahu cca 15 minut po silnici vedoucí údolím do kopce. Příjezd po upravené cestě i při stálém sněžení, řetězy netřeba. Velké parkoviště přímo u lanovky samozřejmě zdarma.