Sjezdovky:
Obrovský výběr všech druhů, převážně široké červené. Černých
sjezdovek moc není, jedna pěkná byla La Siala u letos nové kabinky, která
nahradila prastarou sedačku, kde jsme pokaždé děsně vymrzli, ale La Siala
stála za to. Fajn byly také široké červené sjezdovky z vrcholu Mutta
Rotunda, které jsou obsluhované krytou šestisedačkou a kabinkou.
Sjezd k nástupu do Flims jsme dali jen první den, protože jarní sníh a
totálně rozbitá sjezdovka v nás vzbudila obavy o zdraví.
Po skončení
lyzovani jsme tedy jezdili dolů kabinkou. V tomto středisku si opravdu vybere
každý a nemá tedy moc cenu popisovat jednotlivé sjezdovky.
Sněhové podmínky:
Byla půlka března, takže sněhu spousta, sjezdovky špičkově upravené a
žádná vydřená místa. Jen odpolední lyžování už bylo v dolních
partiích trochu mokřejší.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Komfort maximální, lanovek a vleků nepřeberné množství. Zázemí
špičkové, všude spousty možností, kde si dojít na WC nebo si
odpočinout.
Zalidněnost:
Občas se někde čekalo do 5 minut, ale to hlavně v sobotu a na
nejvytíženějších lanovkách. Ve všedních dnech čekačka jen ráno v půl
deváté na hlavní lanovce nahoru cca 5 až 10 minut, pak už nikde.
Občerstvení a aprés-ski:
Míst na občerstvení spousty, ale ceny hodně vysoké. Např. presso cca
150 Kč, pivo cca 120 až 150Kč a jídlo, třeba gnochi, okolo 300 až 350 Kč.
My jsme to řešili batůžkem s termoskou a nějakým sendvičem a dali si jen
pivko nebo kafčo.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta přes Německo v pohodě nějakých 700 km z Prahy. Ve Flimsu se
parkuje u apartmánů a dojíždí skibusy. Parkoviště pro osobní auta jsem
neviděl.