Sjezdovky:
Sjezdovky chvalitebně upraveny, vzhledem k teplotám držely až do
odpoledne. Na dojezdech občas malé kamínky a na horizontech plotny. Nahoře
přírodní sníh, dole dosněžovali uměle, takže kombinace. Vyzvedl bych
sportovně laděné sjezdovky kolem Crap Song Gionu č- 64 a 66. Pak kolem
Nagensu č. 13, 25 a 18. Na Crap Masegnu byla dobrá č. 40. Některé jsme
bohužel ani “neochutnali” vzhledem k tomu, že o víkendu jelo 100 km ze
188 km a v pondělí a úterý ještě méně kvůli menší návštěvnosti. Ve
středu napadlo zhruba 35 až 50 cm nového sněhu a jely jen spodní lanovky a
spodní sjezdy. Byl silný vítr a pak zavřeli i spojovací sedačku mezi
Flimsem a Laaxem. Freeride pod touto sedačkou byl rozježděn snad za 20
min.
Sněhové podmínky:
Sníh dole ve střediscích 25 cm, jak uváděl resort, ve výšce cca 2 000
m n. m. bych to odhadl na 75 cm. Středisko uvádělo, ze nahoře je 160 cm. Na
Vorabu to možná byla pravda. Pak z úterý na středu spadlo zmiňovaných 35
až 50 cm. Další dny, co jsem sledoval, tak sněhový masakr pokračoval. To
bude přes metr nového. Nám spadlo za 5 hod. těch 35 a bylo to velmi
příjemné. Celkově 3 dny azuro, den oblačno a horší viditelnost, den nový
sníh a slabá viditelnost. Pro nás, kdo jezdí na hory za sněhem, tak v
pohodě. Ti, co řeknou, že jezdí na hory do Itálie kvůli slunci, moc dobře
nechápu. Kvůli slunci jezdíme k moři a na surf či wakeboard, ne na hory
😜.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Velkokapacitní kabinu jsme kvůli pandemické situaci vůbec nevyužili,
jinak standard. Lepší průměr. Nic, z čeho bysme si sedli na zadek. Jen
čtyřsedačka na Crap Song dost bídná, nepohodlná a pomalá. Roušky
Švýcaři dost hrotili a ani se nedivím, nechtějí si ten evropský primát
této bídné sezóny pokazit. Na spodních nástupech a hlavních přestupech
stál skoro vždy securiťák a hlídal, jestli je rouška i přes nos.
Kamarádka měla roušku pod nosem a dokonce si ji vlekař i fotil. A nebylo to
tím, že je pohledná 🤓. Zázemí moderní, které splňuje všechna
přísná kritéria kvalitního resortu. Podlažní parkování i s nákupním
střediskem apod. Akorát wi-fi klasicky pořádně nefungovala. Normálně to
neřeším, ale tady vzhledem k roamingu to vadilo.
Zalidněnost:
O víkendu fronty dole cca 7 až 10 min max., pak u výše položených
lanovek 3 až 5 min. Někde úplně volno. V týdnu ještě méně lidí. Když
sněžilo, tak zůstávali jezdit klasicky jen ty skalní.
Občerstvení a aprés-ski:
Moc jsme nevyužívali, není nad to si v klidu sednout v teple a dát si
lahvinku skvělého veltlínku, jako jsme zvyklí za normálních okolnosti v
Rakousku. A naplno se oddat místnímu gastru. Proto jsme to řešili toasty,
bagetami a největší gastro zážitek byl náš hausgemachte těstovinový
salát s tuňákem, vejcem a zeleninou. Pivo předražený hnus odpor v plastu
asi za 6 CHF / 0,3 l a párek v ciabattě snad za 12 CHF v zimě - to ne!
Aprés-ski jsme měli na ubytku - striploin steak a k tomu Cabernet Sauvignon
2012 postačil dokonale.
Doprava do střediska a parkování:
Nic jsme radši nepodcenili a vybavili jsme se testy PCR před i po
příjezdu. Nikdo ovšem nekontroloval. Přes Rakušáky jsme měli i vyplněné
průjezdní dokumenty. Taky zbytečně. Jen po cestě zpět se nás na
švýcarsko-rakouských hranicích celník ptal, kam jedeme. My že na Prahu z
Laaxu. Tak nám popřál akorát šťastnou cestu. Jinak cesty suché a vzhledem
k brzkému rannímu vstávání a žádnému provozu 670 km za 6 h a 15 min. Už
v 11:30 jsme parkovali ve Flimsu a šli jezdit. To samé cesta zpět do ČR
něco přes 6 hodin. I po hustém sněžení měli Švýcaři i Němci odhrnuto
a vysoleno. Parkování 13 CHF/den. Moc se nám to platit nechtělo, tak jsme 3x
projeli těsně za autem před námi, než se zavřela závora a v pohodě.
Klasicky na “Čechy”. Co nás teda ale dostalo: ubytko za pár korun - asi
700,-/noc/osoba, ale v pokynech v apartmánu stálo jasně tučným písmem:
odpadky si odvezte s sebou, tak jsme je ráno nenápadně hodili sousedovi do
popelnice a sklo jsme vezli a asi až ve třetí vesnici směr Flims jsme ho
vyhazovali. Jo a netřídil se odpad, to jsem čuměl. P. S. : Pokud do Švajcu
už nebudu muset, zůstávám u milovaného Rakouska... 🤔
