Sjezdovky:
Většina sjezdovek ve středisku je značena červenou barvou. Avšak po
vystoupení z lanovky Space Jet II se nabízí střední část, která je
přívětivá i pro mírně pokročilé lyžaře. Velkou nevýhodu může někdo
vidět v dojezdech na spodní parkoviště, kde se nevyhnete prudším úsekům.
Sjezdovky jsou královsky široké, skvěle připravené a je jich hodně.
Doporučuji vyzkoušet Hermann Maier Weltcupstrecke - ale spíše dříve, než
ji davy vracející se na parkoviště rozbijí.
Černé jsou ve středisku pouze dvě, na které jsem se nedostal 
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsme měli naprosto skvostné přesto, že kolem poledne
se teploty šplhaly k 10 stupňům Celsia a na slunci se dalo i opalovat. Ke
konci dne se na některých prudších částech objevila sem tam nějaká ta
mulda, ale nic tragického.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Největší atrakcí je obří kabina pro 130 lidí, která vede do
sousedního střediska Wagrain a která přelétává údolí ve výšce 232
metů (délka 2,3 km). Jinak převážně 6- a 8sedačkové lanovky
(odpojitelné, samozřejmě, vyhřívané a s bublinou), pár gondol a pár
doplňkových vleků, které nemusíte za celý den navštívit. 
Zalidněnost:
I přes jarní prázdniny v Rakousku bylo na sjezdovkách docela volno.
Fronty nebyly téměř žádné a když byly, tak se člověk dostal na lanovku
velmi rychle.
Občerstvení a aprés-ski:
Pokud nebudete šetřit a dáte si pořádný oběd (ne hranolky s kečupem
nebo tak něco), který stojí okolo 10 €, tak byste neměli být zklamaní -
cena je srovnatelná s jídly stejné kvality v českých restauracích. Nápoje
stojí standardně něco mezi 2 a 4 €, avšak doporučuju neškudlit a
vyzkoušet nějaký ten místní šnaps.
Doprava do střediska a parkování:
Z Českých Budějovic autobus jede nějakých 5 hodin, v Rakousku téměř
za hranicí najdete na dálnici a sjíždíte z ní pár kilometrů před
střediskem. Všechna parkoviště odpovídají kapacitě střediska a jak je na
západě zvykem, jsou zdarma. 