Sjezdovky:
Areál je hodně rozlehlý a všechny dílčí areály dohromady mají přes
200 km sjezdovek. Kolik z nich připadá na tuto lyžařskou houpačku, mi není
známo, nicméně odhaduji, že víc než polovina z nich je značená
červeně. Většina toho ostatního je modrá, plnohodnotné černé sjezdovky
zde najdeme asi tři - slavnou Weltcup a další dvě pod vrcholem Luegli plus
nějaké kratší úseky pod Lavey.
Pěkné červené sjezdovky jsou především nad Aebi, kde se dá zvolit mnoho
různých variant sjezdu, případně pod Luegli.
Řada modrých sjezdovek jsou opravdu sjezdovky, což se ve vysokohorském
Švýcarsku dle mých zkušeností až tak často nestává. Výtečná široká
modrá vede podél sedačkové lanovky Bühlberg, o něco členitější a v
jednom úseku plošší je u sedačky Geils - Hahnenmoos, případně několik
modrých podél kabinky na Metschstand.
Naopak zdánlivě příjemný dlouhý sjezd z Hahnenmoosu do Adelbodenu po
sjezdovkách 34, 48, 62, 61 a 69, který si vyloženě koleduje o využití k
návratu do Adelbodenu, je dokonalé utrpení - hlavně 62 a 61 vedou snad
častěji do kopce, v lepším případě po rovině, takže návart nám kvůli
neustálému bruslení a šlapání do kopce trval neuvěřitelných 35 minut!
Rozhodně se vyplatí zvolit radši červenou z Lavey přes Aebi a na tuto
modrou se napojit až těsně před koncem.
Sněhové podmínky:
V celém areálu je sněhu dostatek, v dolních partiích očividně
vypomáhá technický sníh, což se projevuje zmrzlým podkladem, který zatím
nepovolil ani pod náporem sluníčka.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
I přes rozlehlost areálu je přeprava mezi jeho částmi relativně
rychlá, vše podstatné obslouží povětšinou rychlé sedačkové lanovky.
Zdlouhavý je pouze výjezd z Adelbodenu na Sillerenbühl, který je ale
potřeba pouze ráno.
Zalidněnost:
Během celého dne lyžování bez front, když se někde nějaká malá
utvoří (je čekání 3 minuty fronta?), na vedlejší lanovce je určitě
volno, řada sedaček jezdila celý den poloprázdná.
Sjezdovky byly také relativně prázdné, trochu hustší provoz je jen v
„přestupních uzlech“ v oblasti pod Sillerenbühl nebo Hahnenmoos.
Občerstvení a aprés-ski:
Po celém areálu je rozmístěna řada restaurací, chat a barů, určitě
není problém si vybrat. My jsme zvolili občerstvení až po lyžování -
přesunuli jsme se do sousedního malého areálu Engstligenalp, kde se podává
fondue v iglú.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd dlohým údolím je trochu zdlouhavý, ale nijak komplikovaný.
Parkování na velkém parkovišti u dolní stanice kabinky v Adelbodenu za 5
CHF na den. Na druhém parkovišti po přejezdu pod Engstligenalp jsme žádné
informace o platbě parkovného nenašli a nic neplatili.