Adelboden Lenk aktuální report z 13. - 17.03.2016

Sjezdovky:

Na straně areálu obrácené k městečku Adelboden jsou kromě závodní slalomové tratě světového poháru na Chuenisbärgli převážně červené tratě z vrcholu Sillerenbühl do Aebi obsluhované šestisedačkou, tratě z vrcholu Stand obsluhované kotvovým vlekem a černé a červené tratě z vrcholu Luegli a Lavey, které osloví zejména sportovní lyžaře. Z vrcholů Hahnenmoos a Metschstand pak směrem k městečku Lenk vede celá paleta širokých modrých a červených tratí obsluhovaných moderními expresními šestisedačkami, kabinovou lanovkou a jedním telemixem s kombinací šestisedaček a kabinek. Pro lyžaře začátečníky je vhodná nádherně široká mírná modrá trať vedoucí pod lanovkou Bühlberg s pravou a levou variantou sjezdu značená čísly 35 a 36. Z vrcholu Metschstand vede pěkná červená dálnice č. 26 k dolní stanici šestisedačky nebo červená č. 39 s modrou alternativou č. 25 k mezistanici kabinové lanovky Stand-Xpress. Na samém okraji areálu je ještě pěkná modrá č. 20 a paralelní červená č. 23 obsluhovaná kotvovým vlekem. Na dohled od restaurace na vrcholu Hahnenmoos je pak dlouhý snowpark s kotvovým vlekem.

Sněhové podmínky:

Jak už jsem uváděl v předchozích reportech z vedlejších areálů Tschentenalp a Elsighorn - Metschalp, byly sněhové podmínky tyto dny ideální. Na tratích ležela dostatečná vrstva přírodního sněhu, i když v některých úsecích byl přírodní sníh odpoledne místy vyfoukaný až na umrzlou vrstvu technického podkladu. V nižších polohách jižně orientovaných svahů byl sníh již od poledních hodin trochu rozměklý, ale vzhledem k nízké zalidněnosti se muldy netvořily a povrch byl kompaktní až do odpoledních hodin. Na severně orientovaných svazích byl sníh kvalitní až do odpoledních hodin.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Kromě již poněkud letité, ale spolehlivé dlouhé kabinové lanovky spojující Adelboden s ústředním vrcholem Sillerenbühel, jsou v celém areálu převážně expresní moderní odpojitelné šestisedačky s bublinou, některé vyhřívané, jedna páteřní expresní kabinová lanovka spojující Lenk s vrcholem Metschstand, několik kotvových vleků a přibližovací pomy. Zajímavostí je, že při nástupu na lanovky po průchodu turniketem nikde nejsou „startovací bloky“, které by lyžaře pouštěly na sedačky v odměřených intervalech, jak je tomu běžné jinde. Nikde ale tlačenice nevznikaly a na lanovky jsme nastupovali zcela volně bez front.

Zalidněnost:

I přes ideální sněhové podmínky a krásné slunečné počasí byla zalidněnost mírná. Tu a tam se sice vytvořily hloučky lyžařů, ale na širokých a prostorných tratích byl dostatek prostoru na široký carvingový oblouk. První den u pokladny fronta v podstatě nebyla žádná a druhý den asi proto, že už pomalu začínal víkend, jsme si vyčekali cca 15minutovou frontu na skipas, ale jinak byly všechny lanovky zcela bez čekání a jediná koncentrace lyžařů byla na slunečných vyhlídkových terasách horských chat a restaurací. Je s podivem, kolik lidí výrazně starších ročníků tu dobře a neúnavně lyžovalo. Výše švýcarského důchodu představuje zjevně zcela jiné možnosti, než na co jsme zvyklí u nás.

Občerstvení a aprés-ski:

V areálu se nachází několik možností občerstvení v podobě velkokapacitních samoobslužných restaurací s vyhlídkovými terasami jako na vrcholu Sillerenbühel a Hahnenmoos a několik menších chat a slunečných barů. Všude jsou k dispozici lehátka nebo křesla poskytující znavenému lyžaři možnost slunění se a odpočinku. Vzhledem k poměrně vysokým cenám občerstvení je sympatické, že všude jsou rozšířené piknikovací prostory pro konzumaci vlastního občerstvení a nikdo se na nikoho nedívá úkosem, když na sluneční tesase vytáhne vlastní termosku a svačinu.

Doprava do střediska a parkování:

Cesta z Prahy je po dálnici na Norimberk, Karlsruhe, Basilej, Bern a u Thunu se sjede na státní silnici směrem na Frutigen a po klikaté silnici se dojede do Adelbodenu. Cesta zabere 8 až 9 hodin. V Adelbodenu je parkovací dům a u kabinové lanovky z Oey na Sillerenbühel je velké parkoviště, zpoplatněné částkou 5 CHF. Jinak se dá využít nabídky místních skibusů.