Sjezdovky:
Nejstrmější sjezdovkou na Plešivci je údajná černá Jitka, která byla
během naší návštěvy mimo provoz. Další je Aida, značená jako
černo-červená, což mi přijde nadhodnocené, značila bych maximálně jako
červenou, spíše červeno-modrou.
Většina sjezdovek je však značena modře - krátká široká výuková
Renata, přejezdová Pavla, jediná použitelná modrá Milena, do Pstruží
vedoucí Hana a nejdelší Daniela, taktéž aktuálně mimo provoz.
Naprosto nemožné je řešení v horní části areálu a nechápu, proč
horní stanice sedačky Modesgrund není umístěna více vlevo. Takhle je
potřeba k začátku sjezdovky Aida bruslit a sjet sjezdovku Pavla zpět k
dolní stanici sedačky Modesgrund vyžaduje neúměrné úsilí, pro
začátečníky, jimž by snad sjezdovka měla být určena, a to kvůli
dlouhému plochému a bruslení vyžadujícímu úvodu.
Nejen zmíněná Aida, ale i další sjezdovky mi přijdou plošší, než je
uváděno. Bohužel v případě modrých sjezdovek už u nás není kam jinam
se značením klesnout. Několik kratších úseků Hany, jeden úsek na Pavle a
dojezd Mileny jsou ploché a při pomalejším sněhu mohou vyžadovat
bruslení.
Předpokládám, že Daniela tedy už vede asi jen do kopce...
Sněhové podmínky:
Mimo sjezdovky zbytky sněhu jen v horní části areálu, jinak vůbec.
Ráno urolbováno, ale podklad měkký, bylo nad nulou. Hned ráno na několika
místech hnědý sníh, vydřená místa, postupně vylézala tráva i kamínky.
Mlha nebo nízké mraky znamenaly střídavě srážky - buď mokrý sníh nebo
rovnou déšť či mrholení.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tři čtyřsedačkové lanovky, krátká lanovka Abertamy je s nástupním
pásem, zbylé dvě delší jsou odpojitelné. Kryt (bublina) by se býval v tom
počasí hodil...
Zalidněnost:
Naprosto minimální, celé dopoledne bez front, obzvláště lanovka
Pstruží. U lanovky Modesgrund se zaplnil maximálně prostor za turnikety. Ze
sjezdovek více zalidněná pouze Renata, kterou osobně považuji za jedinou
použitelnou pro začátečníky. Nárazově bylo více lidí na Aidě a v
horním úseku Mileny/Hany, jinak ale liduprázdno.
Občerstvení a aprés-ski:
Vím o dvou restauracích a nějakých bufetech či barech - 1 u sjezdovky
Pavla, 2 u dojezdu v Pstruží. Pro oběd po lyžování jsme zvolili Fabrika
Art, která podle fotek interiéru vypadala zajímavě a na webu slibovala
„pestrou nabídku“. Reálně sice nabízejí 12 jídel, ceny okolo stovky,
ale dle mého všechno na jedno brdo - hovězí rajská s knedlíkem, hovězí
guláš s knedlíkem, hovězí svíčková s knedlíkem, vepřové na mrkvi s
bramborem, vepřová krkovice se zelím a bramborem, plněné bramborové
knedlíky se zelím, ovocné knedlíky s tvarohem, smažený sýr s bramborem,
cordon bleu s bramborem, mexický sekaný karbanátek s bramborem, karbanátek s
bramborem, pečené kuřecí stehno s (pozor!) rýží. Výživová hodnota pro
sportovce nula. Těstoviny žádné, o dalších přílohách nemluvě, žádná
ryba, zelenina jedině v salátovém baru. Zvolila jsem pro mě nejmenší zlo -
svíčkovou - tedy dva plátečky masa, hustá a přesolená UHO (univerzální
hnědá omáčka), dva nadýchané houskové knedlíky, dva a půl (patička)
karlovarského knedlíku. Cestou domů mi bylo docela zle... Jinak míst k
sezení mají docela málo, při větší zalidněnosti v areálu může být
problém s volnými místy.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd bezproblémový, silnice mokrá, mírný déšť. Parkoviště v
několika patrech nad sebou, štěrkové a trochu rozbahněné. Nejhořejší
parkoviště je výš než dolní stanice lanovky Pstruží, ale kvůli hrazení
a neexistující cestě se z něj nejde dostat logickou nejkratší cestou, je
nutné se vrátit k odbočce na parkoviště a jít po silnici. A to jsou na
tomto parkovišti a místa pro invalidy - vzdušnou čarou sice bez diskuze
nejblíže k zázemí u dolní stanice, reálně ale zdaleka nejvzdálenější
ze všech míst na horním parkovišti, natož z parkoviště nižšího.