Sjezdovky:
Z celkových 10,5 km sjezdovek nebyla v provozu žádná. Díky tomu zde
panoval neskutečný klid.
Sněhové podmínky:
Na sjezdovkách leželo, poněkud nevyužitě, dobrých 30 cm nádherného
přírodního sněhu. Sněhová děla v době naší návštěvy v provozu
nebyla, když jsme odjížděli ve 14 hod. z parkoviště, teploměr ukazoval
-2, tak nevím, kolik je potřeba k jejich zapnutí, ale neběžela ani
navečer, kdy na Holidayinfo byl údaj -3,4 stupňů. Sjezdovku Jindrovka
upravovala rolba, což je dobře, aspoň napadaný sníh utemovala.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Co se týká vleků, tak se v areálu od loňské zimy nic nezměnilo, v
části Pizár stojí čtyřsedačka, v obecní části rychlopoma a souběžně
s ní kotva. Pak je tu ještě několik krátkých dětských vleků. Zda
proběhla nějaká inovace v sociálním zařízení, o tom se budu moci
přesvědčit až při provozu. Ale fakt by to změnu chtělo.
Zalidněnost:
Nula nula nic. Co taky dělat v zavřeném areálu? Potkali jsme jen pár
běžkářů.
Občerstvení a aprés-ski:
Na internetu jsem se dočetla informaci, že probíhá rekonstrukce kuchyně
v chatě Hermína. Tak hlavně, aby byla dokončena před otevřením
střediska… Jinak tu je i několik dalších občerstvovacích stanic,
alternativou k Hermíně je chata na Perlíčku - Prdek, kterou jsme
navštívili dnes a dali si zde hovězí vývar s nudlemi za 45 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska je v zimě vždycky adrenalin. My jsme tentokrát jeli
přes Kořenov a Příchovice, na silnici ležel sníh, který byl posypaný
kamínky, ale i tak to občas uklouzlo, parkovali jsme v Rejdicích, kde je
výchoziště běžkařských stop. Odtamtud jsme sjeli po Prdecké magistrále
k chatě Prdek.