Sjezdovky:
Sjezdovky jsou zde převážně v modré a červené barvě, a to velmi
široké. Žádná černá sjezdovka zde není. Nejdelší je Prdelecká
magistrála o délce 1 600 metrů, ale je to spíš vyhlídkova cesta. Většina
sjezdovek je dlouhá kolem jednoho kilometru. Přísnější měřítka snese
snad jen Jindrovka I a II vedoucí pod lanovkou. Tu využívají k tréninku i
závodníci. Mají zde postavené dva slalomy, a to od rána až do jedenácté
hodiny.
Sněhové podmínky:
Sněhu je zde dost, a to nádherný prašánek. Areál na svých stránkách
uvádí 50 až 100 cm. Po nočním sněžení se ještě ráno snaží rolbaři
doupravit sjezdovky pro první nedočkavce a to se jim daří. Manžestr se i
dnes konal. Děkuji. Nechá se zde jezdit i ve volném terénu, ale je to dosti
mírné, a tak to moc nejede.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V areálu je nejvytíženejší neodpojitelná čtyřsedačka s nástupním
pásem a dálce 800 metrů. Dále je zde Tatrapoma a kotva Doppelmayr o
délkách 1 160 metrů. Zbytek tvoří tři tyčové vleky především pro
začátečníky.
Zalidněnost:
Na to, co zde bylo aut na parkovištích, tak se fronty kromě jedenácté
až dvanácté hodiny u čtyředačky nekonaly. Fronta byla ale jen 2 až 3
minuty. Paráda.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení je zde za velmi příjemné peníze. Nejnavštěvovanější je
asi hospůdka Hermína. Já ale využívám mistních bufetů přímo na
sjezdovkách nebo na dojezdu kotvy - dršťková polévka za 30 Kč, pivko 25
Kč, svařáček 30 Kč (viz foto).
Doprava do střediska a parkování:
S dopravou je to sem horší. Z hlavní silnice číslo 14 vedoucí z
Jilemnice do Harrachova se musí v Rokytnici nad Jizerou uhnout doleva na
silničku stoupajicí vesnicí k vlekům. Po vydatném sněžení se místy dvě
auta ani nevyhnou a silnice je celá pod sněhem. Chce to být dosti opatrný.
Dolní parkoviště je zpoplatněno 50 korunami. To vrchní je zadarmo, ale
musí se tam ještě dosti stoupat. Několik aut mělo dnes potíže tam vyjet.
Já raději využívám placené parkoviště.