Sjezdovky:
Vzhledem k neustávajícímu sněžení bylo už od rána nemožné najít
upravenou sjezdovku. Poměrně dost lidí přijelo za prašanem, který byl
ještě ráno panenský pod lanovkama, ale za pár hodin byly tyto neoficiální
tratě k nerozeznání od oficiálních sjezdovek. Naopak na nich nebyly ledové
plotny a tolik nahrnutých muld. Celý den se nám dařilo stále najít
nějaký ten prašan mimo sjezdovku, takže super.
Sněhové podmínky:
Prašan, všude spousta prašanu. Na sjezdovkách se utvořily velké muldy a
někde plotny. Začátečníci kleli, neustále se vrhali do peřin a hledali v
něm ztracené lyže, které se dokážou mršky zahrabat pěkně hluboko,
neznámo kam. Nádherně jsme si to užili. Škoda, že je takových dnů u nás
tak málo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdily úplně všechny lanovky a vleky v celém areálu, od čtvrtka i
dvojsedačka Pláně a dnes i kotva na Pláních. Fronta byla pouze ráno u
hlavních pokladen a tradičně u pomalé dvojsedačky na Pláních. Jinak
absolutně bez čekání.
Zalidněnost:
Zalidnědost dávám střední. Sjezdovky jsou úzké a plné. Na lanovkách
je to bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Tradičně jsme si dali v chatě Na Pláních svíčkovou za 109 Kč, což je
oproti klobáse s hranolkama v kiosku za 120 Kč luxusní cena. Svíčková byla
výborná. Tentokrát jsme si bez problémů sedli a nebyla na jídlo žádná
fronta, jako jindy.
Nahlédli jsme také do samoobslužné restaurace u skokanského můstku, kde se
změnil majitel. Nejedli jsme tam, tak kvalitu posoudit nemohu, ale ceny jsou
přijatelnější, než bývaly (viz foto nabídkové tabule).
Doprava do střediska a parkování:
Cestou sněžilo už od polabské nížiny, ale dálnice byla dobře
sjízdná, parkoviště uklizené. Všechno jak má být.