Sjezdovky:
Sjezdovky jsou rozmanité. Mají různou šířku, někde jsou pěkně
široké, naopak někde jsou celkem dost úzké. Navíc v těchto částech byl
velký shluk lyžařů, což mi dost vadilo. Nejdelší sjezdovka má 1 500
metrů. Pokud chcete delší, musíte do sousedního střediska Herlíkovice
(skipas je společný). Na svah jsem se dostal hned mezi prvními a těšil se
na skvěle upravenou pistu. Bohužel jsem si ji moc dlouho neužil. Po zhruba
dvou třech jízdách se začaly tvořit muldy. Postupem času jich začalo
přibývat, hlavně v dolní části sjezdovky byly dost nepříjemné.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmníky jsou naprosto vynikající. Sníh je čerstvý,
prachový. Podle internetových stránek je ho zde 60 až 90 cm. Po celodenním
sněžení to bude zase o pár čísel víc.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Skiareál disponuje čtyřsedačkovou lanovkou, není sice odpojitelná, ale
nástup je bezproblémový díky pásu. Bohužel sedačka není vybavena
bublinou, která by se dnes v té chumelenici hodila. Naštěstí jsou vlekaři
pracovití a tak pokaždé sedačky ometly. Dále se zde nachází dva kratší
vleky typu poma.
Zalidněnost:
Na svahu bylo v některých místech plněji, ale nic hrozného. Fronty
dlouhé nebyly, na lanovku jsem čekal maximálně 5 minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Možností občerstvení je zde mnoho. Menší sváču si můžete dát
přímo na svahu. Pokud se chcete zahřát nebo se najíst trochu více, tak je
zde restaurace přímo u dolní stanice lanovky.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska je bezproblémová. Ačkoliv přes noc napadl sníh,
tak byly silnice vyhrnuté, silničáři nelenili. Parkoviště je zdarma, ale
není úplně největší. V době odjezdu bylo skoro zaplněné. Parkoviště
je hned u pokladny, do skiareálu vás zaveze kabinka, která je v ceně
skipasu.