Sjezdovky:
Sjezdovky jsou v provozu všechny. Bohužel jsme si jich dneska moc neužili.
Po ránu několik pěkných jízd po superturistické, pak pár jízd na
Víťově a jedna na Potůčku. Víc jsme toho nestihli. A když už jsme se na
nich mohli konečně rozjet a položit se do carvingových oblouků, čím
blíž jsme se blížili k dojezdu, s hrůzou v očích jsme sledovali, o kolik
se od minulé jízdy zvětšil chumel lidí u lanovky, pomy či kotvy.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky se od čtvrtka moc nezhoršily, možná sníh už není
tak hezky prašanový a dokonce mám podezření, že na některých místech do
něj nastříkali i umělý. Ale pěkně držel a nikde se zatím nedělají
plotny. Pokud během týdne nenapadne nový, bude to příští víkend asi o
dost horší.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Že včera nejezdila rychlopoma kvůli technickým problémům, to jsme
zjistili v sobotu večer a ještě jsme si říkali, že jsme udělali dobře,
že jsme se rozhodli jet až v neděli. Že by měla dneska jezdit, to jsem si
dneska ověřila ještě z cesty telefonicky, pokud by mi řekli, že nepojede
vůbec, jeli bychom do jiného menšího střediska poblíž. Ale prý by měla
být opravena a kolem deváté spuštěna. Ráno stejně jezdíme nejdřív na
lanovce, tak jsme si říkali, že to tak nebude vadit, než do areálu najede
víc lidí, tak bude vše v provozu a v pohodě. Ale všechno bylo jinak. Už v
8:07 h jsme parkovali docela daleko od lanovky a to nevěstilo nic dobrého. A
už při třetí jízdě se u turniketu začala tvořit fronta. Jednak proto,
že stále nejezdila poma, jednak proto, že do areálu přijelo nejvíc lidí,
co jsme tu kdy zažili. V deset jsme to psychicky nevydrželi a šli si dát
polévku. Pak jsme se chtěli ze zoufalství přesunout na kotvu, ale najednou
jsme viděli, že jezdí poma! Naše nadšení netrvalo dlouho – i u ní byla
obrovská fronta. A to samé i u kotvy, kde normálně moc lidí nebývá.
Nebylo vůbec kam prchnout. Ve dvanáct jsme díkybohu končili a cestou zpět
se stavili v Zásadě a s radostí vyrazili na běžky. To byla jiná
hitparáda!
Zalidněnost:
Zalidněnost úplně největší, co jsem tu kdy zažila. Ani den před
Silvestrem to tady nebyla taková katastrofa.
Občerstvení a aprés-ski:
Dojem ze střediska vylepšila bramboračka na Hermíně a vafle s
čokoládou ve spodním bufetu. Dneska spousta lidí využila i terasu u
Hermíny a bufet Oáza u horní stanice, na sluníčku bylo krásně teplo.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezdová cesta je opravdu strašná. Dvakrát jsem v úzkém místě
potkala autobus. Jednou jsem musela kvůli němu couvat do kopce po uklouzaném
sněhu, nic příjemného. Celá trasa z Plav je opravdu utrpení, jak pro
řidiče, tak pro samotné auto. O parkování už jsem psala. K lanovce jsme
šli nejdelší cestu, co jsme tu kdy parkovali, a to bylo krátce po osmé.