Sjezdovky:
Alpe Lusia:
Stinný severní svah bičují široké magistrály s velmi sportovním duchem,
které lze v horním patře objet obloukem i po přívětivé a prostorné
červeno-modré trati. Na jižní straně na horských loukách příjemně
červené pláně a jedna široká černá direttissima, vždy s plošším
dojezdem, níže v lese pak přehledná a široká supermodrá s více
variantami.
San Pellegrino:
Tři velmi svižné červené sjezdovky a mnoho modrých se nacházejí na
jižním svahu San Pellegrina – dvě podél kryté 4sedačky Costabella, s
hangy a terénními hupy, jedna přímá dálnice podél expresní 4sedačky
Gigante. Mohutným severním svahem protilehlé Col Margherity si naopak kromě
sportovně červené sjezdovky s černým hangem v závěru klestí cestu i
nová, velkoryse široká, ale náročná černá trať Volata s několika hangy
a „dálničním“ profilem, jen v horních skalnatých partiích je
neposednější.
Horní patro nad Falcade zdolává přehledná, široká červená magistrála s
mírným a zúženým dojezdem nebo o něco strmější, subtilnější a
točivější červená trať, která končí traverzovitým dojezdem kolem
cvičné zóny nad mezistanicí.
Sněhové podmínky:
Dolomity jsou prakticky bez přírodního sněhu, zato na tratích leží
fantastický technický „prášivý“ sníh s velmi drživým podkladem.
Díky slabší zalidněnosti vydrží prakticky všechny sjezdovky, i ty
strmější a dojezdové, rovné a bez záludností až do pozdního odpoledne.
Je znát, že povětrnostní podmínky pro zasněžování jsou letos ideální
(celodenní mráz, nízká vlhkost vzduchu), že je oproti loňsku zatím
dostatek vody a že se na sněhu nešetří – některé sjezdovky dostávají
přes noc ještě lehký „prašanový“ povlak. Ani s přírodním sněhem by
sněhové podmínky na sjezdovkách snad už nemohly být lepší.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Alpe Lusia:
Moderní kabinkové lanovky z nástupních míst (Moena – Ronchi, Bellamonte
– Castelir), v horním patře pak kryté 4sedačky. Snadný přejezd přes
vrchol Le Cune mezi severní a jižní stranou, velmi pohodlně propojené
sjezdovky i mezi sebou. Jedinou záludností je nástupní stanice 4sedačky
Piavac, umístěná v dolíku pod mezistanicí Valbona, takže odsud nelze
pokračovat dále do údolí.
San Pellegrino: Dvě páteřní expresní 4sedačky na jižních svazích San
Pellegrina, doplněné o kratší vleky a sedačky, dále visutá kabina na
vrchol Col Margherita a expresní a kryté 4sedačky mezi Falcade a Col
Margherita, z údolního Falcade pak moderní prostorná kabinka.
Při návratu z Falcade na San Pellegrino je někdy nutná zajížďka s
využitím poněkud odloučené sedačky z Passo Vallees (nenápadná odbočka z
hlavní červené tratě č. 27), protože „přímá“ sjezdovka k Lago Cavia
bývá zabrána tréninkem. Přejezd mezi San Pellegrinem a Col Margheritou
bezproblémový díky přemostění silnice.
Zalidněnost:
Typická vedlejší sezóna – přes den přiměřeně živo bez front,
nejvíce lyžařů na mírnějších a slunečných sjezdovkách, na
strmějších a stinných liduprázdno, ráno cca do 10 h a v pozdním odpoledni
sjezdovky „jen pro sebe“.
Občerstvení a aprés-ski:
Alpe Lusia:
- příjemné dřevěné horské chaty zejména na jižní straně
- bar na vrcholu Le Cune
- velká restaurace Valbona v chaletovém stylu v mezistanici na severní
straně
- nenápadná horská chatka Malga Pozza podél červené sjezdovky Fiamme Oro
II
San Pellegrino:
- horské chaty v tradičním stylu i samoobslužné restaurace
- na jižním svahu průsmyku Pellegrino je velmi milá Baita Paradiso s
typickou denní nabídkou i specialitami jako jelení steak pečený na
jehličí
Doprava do střediska a parkování:
Nástupní stanice na severní straně Alpe Lusia se nachází pár
kilometrů nad Moenou ve směru na průsmyk San Pellegrino, kam silnice v
mírném stoupání a zatáčkách pokračuje.
V San Pellegrinu jsou nástupními místy sedačka Costabella, Gigante a
kabina Col Margherita.
Parkoviště u nástupních stanic lanovek jsou zdarma. Skibus s krátkými
intervaly jezdí mezi Moenou, Alpe Lusiou a San Pellgrinem s možností
přestuppu na skibusové linky ve Val di Fassa – za poplatek (skibusenka v
ceně ubytování anebo za cca 2 eura / den).