Sjezdovky:
Kombinace všech sjezdovek - dlouhé táhlé modré a červené, ale pod
vrcholem Col Margherita i výborné červené a černé. Rozmanitost vyhovovala
jak dětem, tak dospělým. Překrásné výhledy na vzdálené vrcholy Dolomit
a lyžování v těsné blízkosti skalních stěn.
Sněhové podmínky:
Sníh i mimo sjezdovky, zimní pohoda, podle webu 90 až 100 cm na
sjezdovkách. Mimo sjezdovky 40 cm. Otevřený byl běžkařský okruh, který
záčíná kousek pod sedlem směrem na Moenu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Rychlejší 4sedačkové lanovky tvoří páteře obou částí střediska.
Kabina na hlavní vrchol je sice postarší, ale rychlá. Pro děti zážitek.
Poma okolo dětské skicrossové trati je dostatečná na odpolední závody,
kdy dospělí odpočívají a děti mnohokrát využijí její služby, aby se
pořád dokola svezli po slušně připravené crossové trati. (Nahoře je
vybudována ješt větší dospělácká, ale tu si v ty dny rezervoval a
upravil italský reprezentační tým.)
Zalidněnost:
V době naší návštěvy jsme nečekali žádné fronty, nebyla žádná
přeplněná parkoviště ani restaurace. Na sjezdovkách, kde dáváme prostor
a volno dětem, hledíme, aby měli dostatek místa před sebou a za sebou, jsme
často byli sami. Plno bývá v místě křížení modrých sjezdovek a
přejezdů mezi jednotlivými částmi střediska.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurace vkusné, rychlé, italské ceny, jen opalovací lehátka byla
někde za příplatek.
Doprava do střediska a parkování:
Lze volit skibus z Moeny nebo Falcade, my jsme dojížděli autem ze
vzdáleného Tesera (Val di Fiemme) 30 minut. Parkování hned u vleků, jsou k
dispozici 4 různá parkoviště.