Sjezdovky:
Podobně jako o den dříve, i na těchto dvou kopcích byly sjezdovky ráno
prvotřídně upravené a v provozu byly taktéž úplně všechny, včetně
krátkých náročných černých na Reiteralmu. Pro první jízdy jsme zvolili
Hochwurzen a jeho vrcholové červené, které jsou o něco méně náročné
než svahy na Reiteralmu, a naprosto ideální na rychlý dlouhý carvový
oblouk. Následně jsme se přesunuli na Reiteralm, kde jsme taky stihli ještě
pár pěkných jízd, ale po poledni již začaly být prudší sjezdovky
vybroušené až na led (pod kabinou Preunegg Jet) nebo se začaly tvořit
návěje sněhu i menší muldy (hlavní sjezdovky č. 1 a 2). Solidní svezení
tak postupně nabídla pouze široká trojka, dostupná pouze kotvou nebo
sedačkou přes černý padák.
Nejvíce ovšem na Reiteralmu odpoledne trpěly kvalitou dvě krajní
dojezdové červené do údolí (některé pasáže mají až černou barvu, ale
označte tak klíčové svahy včetně toho propojovacího
), kde
slabší lyžaři na ledu těžce bojovali.
Odpoledne jsme se tak vrátili na Hochwurzen, kde jsou horní svahy o něco
mírnější a díky své orientaci i poloze v lese také lépe chráněny před
sluncem, takže jejich kvalita byla i pozdě odpoledne mnohem lepší, než na
Reiteralmu. Na zcela opomíjené červené dálnici č. 32 bylo možné dokonce
i odpoledne nalézt zbytky manšestru.
Co se týká lanovek nebo sjezdovek, tak zde se od našich minulých
návštěv nezměnilo nic viditelného.
Sněhové podmínky:
Dostatek sněhu jak na sjezdovkách v průsecích, tak na níže položených
loukách a dojezdech. Bez jakýchkoliv vydřených míst nebo kamínků, a to i
na těch nejprudších částech dojezdů na Reiteralmu. Rychlý přemrzlý
sníh umožnil i přesun směr Reiteralm bez běžecké vložky na údolním
přejezdu k dvojsedačce.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hochwurzen i Reiteralm mají až na dvě výjimky taktéž moderní
přepravní kapacity, bohužel ty výjimky jsou dvě staré a pomalé
dvojsedačky, které jsou naprosto klíčové pro přesun po celém areálu,
neboť směrem na západ tvoří spojnici po trase Planai - Hochwurzen -
Reiteralm. A bohužel dnes již naprosto nestíhají svou kapacitou současným
nárokům v exponovaných časech. Ta na Reiteralm je také dost dlouhá, takže
přesun nahoru je hodně zdlouhavý a nudný. Nezbývá než doufat, že i toto
dnes již lyžařské retro bude v následujících sezonách vyměněno za
kapacitnější lanovky.
Zalidněnost:
Protože byl víkend a dlouho dopředu avizované prvotřídní lyžařské
počasí, i návštěvnost byla nadprůměrná, a to ještě nikde v okolí
nezačaly zimní prázdniny.
Na sjezdovkách se to projevilo tak, že od cca 10 hodin se u lanovek
postupně odspodu začaly tvořit výraznější fronty s čekací dobou přes 5
minut. Takže ve chvíli, kdy fronta u čtyřky Hochwurzen II přesáhla
únosnou míru, jsme se zkusili přesunout na Reiteralm, kde ovšem
přístupová pomalá dvojsedačka vytvořila dokonalý špunt s čekačkou
možná 15 minut. Co se zde děje v hlavní sezoně, si nedokáži
představit.
Na Reiteralmu se provoz soustředil do horního patra, takže i tady byly už
před polednem významné fronty u obou sedaček a plynulý provoz bez čekání
byl pouze u kabinky Preunegg Jet. Samozřejmě tak, jak po poledni ubývalo na
svahu lyžařů, resp. tito se zase vraceli zpět na vedlejší kopce, fronty
rapidně ubývaly.
Občerstvení a aprés-ski:
Na svahu i na dojezdech dostatek možností občerstvení od stylových
(mega)chat až po klasické lyžařské Schirmbary.
Doprava do střediska a parkování:
Parkoviště jsou ihned vedle hlavní silnice, po níž je i přesun ze
vzdálenějšího ubytování skutečně velmi rychlý. Parkování "na svahu"
je taktéž možné na modré placce Rohrmoosu.