Sjezdovky:
Na Planaii jsme si lyžování moc neužili. Na Hauser Kaiblingu jsme začali
na modré čtyřce, na které se v roce 2010 jely 2 sjezdy a super-G světového
poháru. Ve všech třech závodech tehdy zvítězila fenomenální Lindsey
Vonnová.
Čekání na šestisedačku nás nebavilo, a tak jsme přes vrchol Hauser
Kaibling, který je s 2 015 m n. m. nejvyšším bodem lyžařské houpačky
4-Berge, přejeli na poměrně zastrčenou modrou sjezdovku č. 8 obsluhovanou
šestisedačkou, kde se nastupovalo bez čekání. Také jsme si tu vyzkoušeli
novinku sezóny, velkorysou XXL-Funslope. Odpoledne jsme ještě stihli jednu
jízdu na modré trojce, obsluhované navazujícími sice staršími, ale
výkonnými sedačkami Höfi-Express I a II. Sjezd do údolí po červené
dvojce byl v závěru v rozbředlém sněhu velmi obtížný.
Na Reiteralmu jsme nejvíce jezdili černou 3a Black Power a navazující
červenou 3.
Závodní sjezdovka č. 1 se nám zdála více muldovatá a byl na ní i
hustší provoz. Odpolední sjezd do Pichlu po červené sjezdovce č. 2 byl
snazší než předchozí den sjezd do Hausu.
Sněhové podmínky:
V noci na pátek napadlo asi 20 cm vlhkého sněhu a během dopoledne se tato
vrstva ještě zvýšila. Sjezdovky se během dvou hodin rozjezdily a byly
značně muldovaté. Vrstva nového sněhu byla velká, rolby nezvládly tuto
vrstvu dostatečně utáhnout a tak upravené sjezdovky nevydržely dlouho ani v
následujících dvou dnech. V horních úsecích sjezdovek byl prašanový
povrch více či méně muldovatý. Sjezd do údolí byl dopoledne přimrzlý a
postupně měkl. Odpolední sjezd do údolí byl v sobotu v hlubokém
rozježděném hrubozrnném sněhu docela náročný, v neděli o něco
snadnější.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Převažují moderní přepravní zařízení, především kabinkové
lanovky a sedačkové lanovky s bublinami, některé s vyhřívanými sedadly.
Několik lanovek je sice staršího data, ale i ty jsou většinou rychlé a
pohodlné. Z nových lanovek mě zaujala 10kabinka ze Schladmingu na Planai a
8sedačková lanovka s úzkými opěrkami pro lyže.
Najde se i několik vleků, ty jsme během pobytu nepoužili. Na Planai jsme
jeli na přibližovacím pásu v proskleném tunelu Fritz Blitz.
Zalidněnost:
Návštěvnost byla během prodlouženého víkendu proměnlivá. V pátek
byla pravděpodobně snížena vlivem hustého sněžení. V sobotu byla na
Hauser Kaiblingu dopoledne vyšší hustota provozu na sjezdovkách, asi 5 minut
se čekalo na lanovky.
V neděli na Reiteralmu se na sedačky v horním patře čekalo pár minut,
sjezdovky jsou tu poměrně široké, hustota provozu byla vyhovující.
Občerstvení a aprés-ski:
Gastronomie v navštívených střediscích byla na velmi dobré úrovni,
restaurací a skibarů je tu velké množství, některé jsou samoobslužné,
jiné s obsluhou u stolu. Ceny jsou podle mého názoru přijatelné.
Fascinovala mě rychlost obluhy ve všech navštívených restauracích.
Odpoledne jsme navštěvovali zraněného kamaráda v nemocnici ve
Schladmingu. Personál nemocnice počínaje lékaři přes sestry až po
zřízence byl velmi vstřícný a přátelský.
Po večerech jsme uskutečnili poklidnou exotickou plavbu z Karibiku kolem
Španělska až na Mauricius.
Doprava do střediska a parkování:
Dopravovali jsme se osobními automobily z útulného ubytování v selském
stylu ve vesničce Au v údolí Enže. V pátek ve Schladmingu jsme využili
parkovací dům pod dolní stanicí nové kabinkové lanovky na Planai.
V sobotu v Hausu jsme parkovali na rozlehlém nezpevněném parkovišti se
vzornou organizací parkování. Ačkoli byl povrch parkoviště rozmočený z
pátečního sněhopádu, světlá vápencová šotolina zanechala boty čisté.
V neděli jsme parkovali na malém parkovišti ve vesničce Pichl. Veškeré
parkování bylo bezplatné, s výjimkou parkovacího domu u nemocnice ve
Schladmingu, kde jsme vždy platili 50 centů.