Sjezdovky:
Pod vrcholem Žalý strmější sjezdovky více chráněné lesem, na
Bubákově pak spíše mírnější, širší. Některé úseky jsou zbytečně
úzké. Sjezdovky jsou mezi sebou dobře propojené přejezdovými cestami, za
plnohodnotnou sjezdovku je ale považovat nelze.
Sněhové podmínky:
Sněhu je dostatek, za posledních několik let jsem ho tolik na českých
horách neviděla. O to víc mě udivuje, že v Herlíkovicích nejsou
oficiálně otevřené všechny sjezdovky (zavřená zůstává Avia a Spojka) a
že jsou sjezdovky hned po "ošoupání" ranního manšestru dost tvrdé a
zledovatělé. Stejně tak je ne moc uspokojivá kvalit úpravy sjezdovek, na
kterých zůstávají patrné hluboké stopy po rolbách.
Špatné je značení sjezdovek a tím nemyslím třeba jen obtížnost, ale i
kraj sjezdovky. Zatímco pod Žalým sjezdovku ohraničuje les, na Bubákově
jsou sjezdovky na širokých pláních a v počasí, které panovalo, nebylo
vůbec vidět, kam až je sjezdovka urolbovaná a kde už ne. Neuvěřitelné
množství méně zkušených lyžařů upadlo na Bubákovské sjezdovce v její
horní části při podjíždění vleku, protože sjezdovka vůbec nebyla
urolbovaná, celá zvlněná a ještě nebylo vidět, kde je po stranách její
konec.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu dvě neodpojitelné čtyřsedačkové lanovky, jedna kotva, poma v
horní části Bubákova a pomalá přibližovací kabinka z parkoviště.
Zalidněnost:
Ačkoli předpověď hlásila na ráno -7 °C, přes den -3 °C, na ráno
mlhy a od 10:00 vyjasnění, bylo ráno -12 °C, při našem poledním odjezdu
-8 °C a celou dobu inverze, takže lyžování v mracích/mlze. Předpověď i
počasí návštěvnost hodně ovlivnilo. Ráno byla všude spousta lyžařů a
návštěvnost jsem čekala vysokou i kvůli nějakým závodům, které se zde
konaly (a areál se tedy moc nesnažil o této skutečnosti informovat
nezávodníky). Vzhledem k velkému mrazu ale řada lyžařů už po několika
jízdách mířila za ohřátím a naopak ti v okolí ubytovaní očividně
dorazili až později, takže nakonec třeba na Bubákově jezdily některé
sedačky úplně prázdné.
Občerstvení a aprés-ski:
Možností občerstvení je u sjezdovek hned několik, ale žádné jsme
nevyužili, protože už na první pohled bylo kvůli velké zimě všude hodně
plno už v 10:00.
Doprava do střediska a parkování:
Od Prahy přes Mladou Boleslav, Jičín, Novou Paku až do Vrchlabí silnice
bez sněhu a náledí, s velkou pravděpodobností posolené, takže jen
mokré.
Využívali jsme kupón z časopisu, takže jsme se řídili informací, že
není možné ho uplatnit na všech pokladnách, ale jen "na hlavní pokladně
Herlíkovice za hotelem Eden". Menší parkoviště u Edenu bylo podle všeho
plné a hodně zaplněné bylo i to velké na břehu Labe, takže jsme parkovali
na jeho nejodlehlejším konci, s časopisem se prošli až k pokladně a pak
zpátky k autu, abychom to podruhé absolvovali bez časopisu a s lyžemi.
Parkování ani v 8:00 v podstatě nikdo nekoordinoval. Celé parkoviště je
pokryté uježděnou vrstvou sněhu.