Sjezdovky:
Protože jsme tentokrát dorazili se zpožděním až v půl deváté,
nestihli jsme nažehlené sjezdovky. Ale ani to moc nevadilo, na povrchu ležela
zmrzlá krusta, a když jsme začali jezdit, ještě pořád byly sjezdovky dost
zmrzlé. Navíc bychom stejně lyžovali v mlze. Ta však, jak se ukázalo při
prvním výjezdu lanovkou, ležela naštěstí jen ve spodní části, na kopci
bylo krásně vidět. Prvních pár jízd bylo v podobném duchu, nahoře
oblačno a dobrá viditelnost, dolní půlka sjezdovek jízda v mlze. Ale v
Pasekách můžeme jezdit i poslepu, jak to tady dobře známe. Chvílemi to
vypadalo, že bude i polojasno, ale obloha po rozpuštění mlhy zůstala po
celý den spíše zatažená, což nakonec musím zhodnotit spíš jako
pozitivum, protože bylo dost teplo a sluníčko by kvalitu sněhu, který
postupně měknul, ještě zhoršilo.
Sněhové podmínky:
Sněhu je v celém areálu dostatek. Jen při průjezdu po Potůčku už to
není tak komfortní jako minule, v jednom místě se ukázala i hlína.
Prdecká, která je taktéž závislá pouze na přírodním sněhu, je
sjízdná naprosto bez problémů. Sníh má už k prašanu daleko, ale do
jedné hodiny vydržel i při relativně vyšší teplotě docela v přijatelné
konzistenci, v horních pasážích, kde bylo o fous tepleji, než v údolí, se
trochu hrnul do malých muldiček, ale nic tragického, co tady bývá třeba v
březnu. A taky žádné plotny.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ráno jsme opět na první jízdy využívali sedačku na Pizáru, po
desáté hodině, kdy to tady začalo houstnout, jsme se přesunuli na
tatrapomu. Ve středu prý zase nebyla kvůli poruše v provozu, tak abychom si
ji pořádně užili. Vydrželi jsme na ní až do konce lyžování.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla dnes ještě docela přijatelná. Spousta lidí do hor
teprve vyráží, o víkendu bude hůř. Na sedačce se do deseti jezdilo
úplně bez front, na pomě se stálo tak do tří minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Na Hermíně jsme si dnes nedokázali vybrat z nabídky polévek, a tak jsme
si ji dali ve spodním vnitřním bufetu u kotvy. Sice není taková
„domácká“, ale bramboračka i hovězí vývar nám celkem chutnaly. Při
druhé pauze tradiční vafle s čokoládou tamtéž.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezdová cesta viz v úvodu. Dnes opravdu děs běs. Zpátky už
naštěstí díky oblevě led povolil, takže pro změnu jízda klouzavou
břečkou. Autíčko pěkně nadávalo. Na to, že jsme přijeli o trochu
později, jsme na Pizáru parkovali na docela slušném místě, cca 12. auto od
kraje.