Reiteralm aktuální report z 31.01. - 03.02.2017

Sjezdovky:

Reiteralm- přehledné, prudší a krásně široké sjezdovky. Trochu nás trápilo počasí, takže dokud nezměkl nebo nenapadl sníh a nedejbože nepadla mlha, tak skutečná paráda. Z vrcholu se rozebíhá několik tratí. My nejčastěji jezdili jedničku, která v horních partiích je krásně široká a níže nabírá závoďácký sklon. Sjezd až do údolí jsme po ní s označením 1a praktikovali pouze jednou a mnohem lepší bylo dojet k nástupní lanovce z druhé strany - takzvané Grande finale . Kousíček pod vrcholovou stanicí lanovky se vlevo rozbíhá krátká černá sjezdovka číslo 6, na kterou se dalo napojit o kousek níže modrým traverzem. Odtud se napojovaly dvě červené tratě číslo 2 a 5 - obě dvě opět krásně široké, ale jako v celém středisku prudší, než je člověk normálně zvyklý. Po dvojce se dá přejet na druhý kopec, což je Hochwurzen, ale v dolní části se přejíždí přes silnici a navíc má sjezdovka sklon, který mně teda vůbec neseděl. Zato pětka mě bavila náramně - téměř bez lidí a i přesto, že konec je poměrně dost prudký, tak nebyla tolik rozbitá jako jiné části areálu. Z horní stanice lanovky se ještě vpravo rozbíhá černá trať č. 3a, která pokračuje dále červenou č. 3 a obě dvě jsou krásně široké. Bohužel zde probíhaly závody dětí, pak padla mlha, a tak jsme ji jeli pouze jednou.

Hochwurzen - na Hochwurzen jsme přejeli první den odpoledne, ale ukrutně začalo sněžit, takže sjezdovky ani nedokážu dost dobře popsat. Z vrcholu se rozebíhají tři tratě a míří sem dvě lanové dráhy z každé strany kopce. Sjezdovky mně přišly o něco malinko užší než na Reiteralmu, ale sklon bych řekl měli mírnější. Jelikož jsme každou sjeli pouze jednou a vraceli se na Reiteralm, tak ani podrobnější popis psát nebudu. Ale pokud se sem někdy dostaneme, tak určitě sjezdovky projedu důkladněji.

Sněhové podmínky:

Sněhové podmínky výborné. První den odpoledne začalo sněžit, pak už to byl mokrý a těžký sníh, což vzhledem k větší šířce lyží nebyl až tak problém. Druhý den jsme byli na Hauser Kaibling a Planai a po nočním sněžení celkem divočina. Třetí den ale na Reiteralmu opět tratě upraveny a krásné poježdění.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Komfort asi tak, jak je v Rakousku zvykem. Na celé středisko připadala jedna pomalá dvojsedačka, což předpokládám že si nechávají hlavně z nostalgie . Jinak na skvělé úrovni. Spousty WC, kabinkové lanovky, kryté sedačky, spousty chat a hlavně nulové fronty.

Zalidněnost:

Snad nikde jsme nečekali déle než dvacet vteřin, takže zalidněnost nízká. Parkoviště sice dost plné, ale na svahu se dalo krásně jezdit bez jakéhokoliv omezení. Na jídlo jsme také vždy našli ihned místo, ať již venku nebo vevnitř.

Občerstvení a aprés-ski:

V celém areálu asi 20 chat, což mi přijde jako úplná bomba. U výstupní stanice lanovky Gasselhohebahn je apres ski a že to tam žilo. Doporučuji, i když tam nevaří. My si dávali jídlo v chatě Eiskarhutte u sjezdovky č. 2 a další den v malinkaté Pegasus u sjezdovky č. 5: polévka 3,8 až 4 eura, pivko 4 až 4,2 euro v celém areálu, Kaesespaetzle 8,5 eur a najedli jsme se oba i s manželkou.

Doprava do střediska a parkování:

Byli jsme ubytování v Lungotz (cca 30km od Reiteralmu) a za půl hodinky jsme byli v areálu. Cesty udržované, na parkovišti vás navedou a i cesta z Brna byla úplně v pohodě.